Režie:
Dick PowellScénář:
Oscar MillardHudba:
Victor YoungHrají:
John Wayne, Susan Hayward, Pedro Armendáriz, Agnes Moorehead, Thomas Gomez, John Hoyt, William Conrad, Ted de Corsia, Leslie Bradley, Lee Van Cleef (více)Obsahy(1)
Hollywoodske spracovanie veľkolepého historického príbehu Džingischána. V dávnych dobách sa mongolský vojenský veliteľ Temüdžin (John Wayne) musí postaviť proti nepriateľskému kmeňu, ktorý zabil jeho otca. V Temüdžinovom živote však bitky začnú hrať sekundárnu úlohu, potom čo sa zamiluje do červenovlasej tatárskej zajatkyne Bortai (Susan Hayward), ktorú si privlastnil počas nájazdu. Zároveň sa musí vysporiadať s rozmanitými intrigami, ktoré jeho rivali podnikajú priamo vo vnútri jeho paláca. Nakoniec však Bortai podľahne jeho mužnému šarmu a Temüdžin porazí svojich nepriateľov vnútri jeho ríše i za hranicami. Je korunovaný za všemocného mongolský panovníka menom Džingischán. (Incantator)
(více)Recenze (15)
║Rozpočet $6miliónov║Tržby USA $9,000,000║Tržby Celosvetovo $12,000,000║ ()
Láska sice hory přenáší, ale přenést poušť Gobi blíž k hollywoodským studiím nedokázala. Prérií uhání kůň, na něm modrooký šerif, kterému v tomhle westernu říkají Temüdžin (kdyby se tam vyskytoval džin, tak by mnoho věcí bylo pochopitelnějších) a kromě toho dějem v antických šatech prochází nazrzlá Tatarka Bortai, kterou její současníci vidí černovlasou. Stejně tak nemongolské a netatarské jsou prakticky všechny další osoby, které se ve filmu objeví. Až asi dvacet minut před koncem se tam mihnou aspoň dvě postavy, které vypadají jako obsluha z vietnamského bistra a popravdě, ve společnosti ostatního komparzu působí vlastně dost nepatřičně. Půvabný velbloud, na kterém jezdil šaman (šaman? vážně?), samozřejmě potěšil. Bylo tam dost okamžiků, u kterých jsem věděla, že kdybych film viděla ve svých osmi letech, byla bych nadšená, kdybych film viděla ve dvanácti letech, byla bych dojatá, takhle jsem v těch vypjatých chvílích hýkala smíchy. Na druhou stranu, k natočení tohoto filmu se přistupovalo poctivě, spousta koní, spousta lidí, spousta snahy udělat romantický historický velkofilm. Viděno během Challenge tour 2015 Speciál: Filmový lov ()
K filmu se nedá přistupovat jako k historickému příběhu - je to pokleslá romantika velice vzdáleně šmrncnutá osudy Čingischána. Kdyby tenhle film viděl sám velký chán, nejspíš by se svou vražednou hordou převálcoval hollywoodská studia, vypálil všechny ateliéry, znásilnil komparzistky i komparzisty a producenty s režiséry napíchal na stativy kamer. ___ Když ale nebudeme přísní a odpustíme modrookého Čingischána, středověkou princeznu s namalovanými nehty a americké herce, kteří předstírají šikmooké Mongoly tím, že úporně mhouří oči, můžeme se pobavit příběhem, který je tak přehnaně stylizovaný, že by to dneska už nikdo nedokázal natočit. ____ Peripetie vášní zchváceného Temüdžina a nepoddajné princezny Bortai jsou poměrně zábavné, ale jakmile se začnou řešit mocenské boje, film upadá - všichni nepřátelé umírají hned po prvním dotyku zbraní a žádný z nich nikdy nestihne ani výkřikem varovat ostatní. Závěr je zbytečně dlouhý a nesmyslný (proč ten konec pokrevního bratrství?) 22. 9. 14. ()
V Hollywoode si nedali veľa práce s kostýmami ani kulisami a keď sa objaví John s tou nalepenou srandou pod nosom, tak to vyzerá ako pravá paródia. Vpodstate podobne pôsobia všetci herci v tomto veľkofilme, kde exoticky pôsobí jedine ťava.. Bohužiaľ, nejde o paródiu, aspoň nie chcenú. Ak to ale budete brať ako dobrodružnú rozprávku z "exotického" prostredia, dá sa to zvládnuť bez vážnejšej ujmy na zdraví. Keby to aspoň nebolo také nudné. Jediné vzrušenie príde, keď sa objaví nápad, že budú Johnovi odrezávať časti tela po kúskoch, ale nič z toho... ()
,,BUDÚCNOSŤ S TEBOU SĽUBUJE VEĽA NEPRÍJEMNOSTÍ." __ Do svojej postavy zanietený John Wayne by zrejme nezobral úlohu v tomto filme, ak by vedel, ako nielenže negatívne poznačí jeho zdravotný stav, ale pritom mu zároveň ešte bude vo filmografii zastávať nelichotivé renomé jeho azda najmenej vydareného počinu. Väčšinu času sa Wayne so pseudohistorickým výzorom ozdobený orientálne pôsobiacimi fúzikmi preháňa na tátošovi v typických westernových lokáciach vydávaných za púšť Gobi (od ktorej má značne ďaleko), čím kade koho dostáva do pomykova. Za seba môžem s kľudným svedomím napísať, že to nebolo až také zlé. Samozrejme diodoros tu vypísal všetky nepresnosti, ktoré sa z filmu valia prakticky pri každom zábere (Džingischánova pilotná bunda iritovala aj mňa), ale ak sa od týchto, nie až toľko dôležitých negatív oprostíme, nebudeme sa hrabať v histórii a zameriame sa na len na dej, čaká nás typické rýdze hollywoodske dobrodružstvo tých čias založené na tradičných schémach a postupoch, ktorému však nechýba spád a gradácia, keď už ničím iným, podporené aspoň nanajvýš solídnou hudobnom kompozíciou trocha nedoceneného Victora Younga. Isté plus tiež vidím v trocha neortodoxne tragickom Jamugovom osude. Pre priaznivcov podobných kúskov film aspoň za jedno pozretie stojí. (24. hodnotenie, 5. komentár k filmu) ()
Jestli je tohle film, který stál Johna Wayna zdraví a způsobil mu rakovinu, je hodně velká škoda, že to nebyl film kvalitnější. Ale sama myšlenka, že John bude hrát mongolského válečníka a dobyvatele je sama o sobě prostě divná. Není to až tak špatné, jsou zde dobré bojové scény, ale je to příliš zdlouhavý rádoby velkofilm, který moc nebaví. ()
Vzhledem k natáčení v Utahu, kde ještě r. 1953 probíhaly jaderné testy, se téměř polovina celého tvůrčího ansámblu nakazila nějakou formou rakoviny, včetně velkého Johna Waynea (zamořená země a cigarety si navzájem podaly ruce). Na to, že pro natočení tohoto filmu nakonec zemřelo 46 lidí, se nejedná o žádnou šlehu a spousta lidí ho i bez toho odsuzuje jako jeden z nejhorších filmů. Na IMDB má 3.1 a vyčítají mu i veškerou prezentaci Johna Waynea a jeho hrdinský hlášky jako hrubě utilitární. Propadák jako v případě Nebeské brány. No jedná se o poměrně laciné dobrodružství, ale takovej průser to neni a Victor Young má dobrou hudbu. Akorát ke konci už Powell rezignuje na to, aby točil zajímavý bitky a všichni nesmyslně padaj z koní, tak proto spíš slabší ***. ()
Americke prerie sa tvaria ze su akoze Gobi a mongolske stepi, severoamericki Indiani hraju stredovekych Monglov ...... no, velka bieda, Johne Wayne : 41 % a film brutalne starne ()
Ne, že bych od toho čekala něco úžasného, spíše naopak. Vlastně film splnil moje očekávání, příběh je velmi podprůměrný a dost o ničem, často jsem se nudila a jediné zpestření na celém filmu byla Susan Hayward, která si zahrála milou mrchu, ale jinak film mě ničím nezaujal, až moc dlouhý, nudný a o ničem. ()
Dobrodružný príbeh o vodcovi polky dovtedy známeho sveta, vykreslený trochu inak. Charizmatický J.Wayne a krásna S.Haywardová dodavajú filmu šťavu tak, ako má byť. Vysokokvalitné spracovanie, ktoré môžme vidieť v akčných scénach, v bojoch i prepracovanom scenári a dobre zvolenej hudbe, nekorešponduje s lacnými štúdiovými scénami, čo je však na rok výroby pochopiteľné. Som rád, že Temidžin nie je vykreslený ako nejaký svätec, ktorý chce každému dobre, ale viacmenej ako diktátor, ktorý si vezne, čo chce a ktorého má v hrsti jeho pomsta a jeho túžby po moci. Hodnotenie: 75% ()
Tedy vědět Čingischán, že o něm jednou bude natočeno toto, vykašle se na Čínu a na Maďary a vyhladí raději západní Evropu, aby náhodou nedošlo ke kolonizaci Ameriky a následnému vybudování filmových studií v Holém Údu. A jak tak nejlépe popsat vlastní dílo. Kdyby se Jákl při natáčení svého Jana Žižky inspiroval přístupem tvůrců ČingisWayna, vypadalo by to asi následovně. Obsazení: Jan Žižka - Chow Yun Fat (pochopitelně s páskou přes oko, aby byl od slavného husitského hejtmana k nerozeznání); jeho nejvěrnější přítel až za hrob, Zikmund Lucemburský - Wesley Snipes; proradný padouch, Václav IV. - Hulk Hogan; královna Žofie - Sonakshi Sinha. Celé to bude o tom, jak se Žižkovic Honzík zamiluje do Žofky, kterou s pomocí Zikmunda unese Václavovi, načež se to celé mírně zamotá, protože Žofka napřed Honzíka nechce, ovšem poté, co mu Václavovi drabanti vypíchnou oko, se do něj zamiluje, čili Vašíka nakonec tajně otráví, což je ovšem přišito na vrub chudákovi Zikmundovi, načež je tragédie dovršena tím, že ubohý, zneužitý chudák Ziky po strhující prohrané bitvě u Havlíčkova Brodu prchá do Uher s Janovým selským vojskem v zádech. Výprava, kulisy a kostýmy budou pochopitelně přenechány bollywoodským expertům (to aby vše vypadalo maximálně historicky věrně, tj. jako turecký gay bar plný německých bukvic). Exteriéry se boudou natáčet v jižním Grónsku. P.S.: Mě tak napadá, jestli ten Dick Pavel náhodou neposlouchal cimrmaní přednášky a neinspiroval se revoluční verzí Hamleta z pera tohoto českého génia. ()
THERE ARE MOMENTS FOR WISDOM AND MOMENTS WHEN I LISTEN TO MY BLOOD!! Nechápu, že film má tak špatné hodnocení. Mě teda bavil od začátku až do konce úplně na plno. Už úvodní bojová scéna je natočena naprosto precizně a party Mongolů po bitvě jakbysmet. Všichni sedí kolem ohně, matka Chána zpívá nějakou mongolskou sračku a Temujin pije víno nevalné chuti z měchu nějakého zvířete. Naštěstí se tahle mrtvá párty rozjede. To Van Cleef to roztančí. Škoda, že asi v polovině filmu skoná. A Duke? Duke je prostě Duke a proto si opět zaháže věcmi, vytrousí drsné hlášky: WE'LL CHASE THEM LIKE RATS ACROSS THE TUNDRA! a pomiluje Susan Haywardovou. Jen ten konec se mi zdál nějakej urychlenej. ()
Excentrický miliardář Howard Hughes film finančně podpořil. Zaplatil za přivezení 60 tun zeminy do Hollywoodu, aniž by věděl, že je radioaktivní. Později zaplatil 12 milionů dolarů za každou existující kopii filmu kvůli vině poté, co bylo mnoha lidem ze štábu diagnostikováno rakovina. Po celá léta film pevně držel, dokonce ani nedovolil, aby byl uveden v televizi. Společnost Universal koupila práva na film v roce 1979 a podle časopisu „The Hollywood Reporter“ jej veřejnost neviděla 21 let. Hughes označil výběr místa natáčení filmu za nejhorší chybu svého života. ()
Typická ukážka amerického naivného pseudohistorického filmového pátosu z 50. rokov. Ak aj pominieme, že vo filme nehrá takmer žiadny Aziat (a ak sa tu aj nejaký objaví, tak maximálne v štýle 50. rokov hrá buď sluhu alebo otroka...) a všetky hlavné role majú "exoticky vyzerajúci" alebo "opálení" belosi prípadne nejaká tá blondína (...), tak vidíme, že tvorcovia buď o Mongoloch nič nevedeli alebo im to bolo jedno - kostýmy a zbrane sú založené iba na predstavivosti tvorcov, so skutočnosťou toho veľa spoločného nemajú a v niektorých scénach sú vyslovene katastrofálne (vrcholom všetkého sú opätky, západné stredoveké šaty, antické ozdoby a najmä kožená "pilotná" bunda Johna Wayna), história je vo filme stiahnutá do niekoľkých mien postáv a kmeňov, ktorých vzťahy sú, rovnako ako všetky historické udalosti spojené s Džingischánom a jeho okolím, prispôsobené hrátkam scenáristov, Mongoli sú tu zobrazení ako púštny národ a posledným klincom do rakvy sú scény z kamenného mesta Wang Chána s jeho tanečnicami v exotických podprsenkách a kostýmčekoch, slúžkami na podpätkoch a penovými kúpeľmi (???), ktoré tento film posielajú na úplné dno - aspoň čo sa týka historickej presnosti alebo aspoň autentickosti. Pred tým ho nezachránia ani drevené herecké výkony, ktorým nepomáha ani "drsný a mužný" scenár (to sa týka najmä Johna Wayna, ktorý nepredviedol nijaký extra výkon, akurát sa uňho typicky celý film tváril ako vždy strašne drsne a vážne) s niektorými "nežnými a láskyplnými" výjavmi (ten Temüdžin tých Mongolov vlastne zjednotil náhodou, keď sa snažil získať srdce krásnej dcéry svojho nepriateľa...). Jedna hviezdička za pomerne rozsiahle bojové a davové scény, celkom dobrú hudbu a nepriamočiary dej (ktorý ale bohužiaľ padá na všadeprítomných intrigách, do ktorých sa nakoniec asi zamotali aj sami autori...). Film teda netrpí iba svojou historickou nepresnosťou (s ktorou má problém drvivá väčšina súčasných aj starších filmov), ale aj o úplnou absenciu čo i len pokusu o autentickosť (ktorou sa zas ostatné filmy snažia svoju nepresnosť aspoň vyvážiť). Práve kvôli neprítomnosti akejkoľvek historickej autentickosti som sa teda nezbavil pocitu, že len sledujem partiu amerických hercov nalíčených nahnedo, pobehujúcich v púšti v bizarných kostýmoch a hrajúcich sa na Mongolov. V konečnom dôsledku ide teda o klasický, ničím významný film (možno akurát tou podozrivou smrťou veľkého počtu štábu po natáčaní, v dôsledku pravdepodobne jadrového ožiarenia...) z 50. rokov, ktorý padá na v tom čase zažitom filmovom princípe, že "láska" je hlavný ťahač deja a treba jej prispôsobiť všetko - aj históriu. ()
" mongolský vojenský veliteľ Temüdžin (John Wayne)" - vaaau, lol... xD ()