Režie:
Martin GabelScénář:
Leonardo BercoviciKamera:
Hal MohrHudba:
Daniele AmfitheatrofHrají:
Robert Cummings, Susan Hayward, Agnes Moorehead, Joan Lorring, Eduardo Ciannelli, John Archer, Frank Puglia, Minerva Urecal, William Edmunds, Donna Martell (více)Obsahy(1)
Novinář z New Yorku odjíždí do Benátek vyhledat ztracené milostné dopisy básníka Jeffreyho Ashtona, který záhadně zmizel. Novinář si pod falešným jménem Lewis Venable (Robert Cummings) pronajme pokoj od jedné z bývalých Jeffreyho milenek Juliany Bordereau (Agnes Moorehead). Dům, ve kterém bydlí, vede Julianina neteř Tina (Susan Hayward), která Lewise od začátku podezřívá, a Lewis si hned uvědomí, že v tom domě není něco v pořádku. Svoje podezření si potvrdí, když ho varuje samotný kněz před celou rodinou, ale Lewis chce ty ztracené dopisy najít za každou cenu. (Streeper)
(více)Recenze (4)
První filmová verze Listin Aspernových Henryho Jamese je solidní film své dekády, tajemno, napětí, hutná atmosféra, z románu si bere ty nejsilnější emoce. Vlastně je radost si to porovnat se slovenskou inscenací Listy Juliane. Po setmění na větším plátně to musí být lahoda, když to zafungovalo i za bílého dne. ()
Gotický snímek o americkém vydavateli, který se ubytuje v jednom starém benátském domě, aby si odtud odnesl milostné dopisy jednoho dávno zemřelého amerického básnika. Film má sice výbornou atmosféru i závěr, ale jinak to na mě působilo příliš roztahaným a nezáživným dojmem. ()
Váhala jsem s hodnocením, jelikož tvůrci sice použili jako literární předlohu novelu Henryho Jamese Listiny Aspernovy, avšak totálně změnili žánr i poselství díla. Původní Listiny Aspernovy jsou ironickým příběhem o posedlosti literárního vydavatele, jenž chce za každou (!) cenu získat milostné dopisy dávno mrtvého básníka od jeho někdejší stařičké milenky Juliany Bordereauové, dožívající ve zpustlém paláci v Benátkách ve společnosti neteře Tiny. Českému čtenáři by se patrně v této souvislosti vybavil nejspíše Karel Čapek a jeho povídka Čintamani a ptáci. Film The Lost Moment (Ztracený okamžik) přesunul příběh do žánru romantického psychodramatu s atmosférou místy až hororovou a totálně změnil jak charaktery dvou ze tří hlavních postav - vydavatele a Tiny, tak závěr. V tomto smyslu se asi Henry James musí obracet v hrobě - a já musím skřípat zuby. Na druhou stranu je třeba uznat, že tato filmová verze kupodivu drží v rámci žánru výborně pohromadě, má dobře vybudovanou přízračnou atmosféru a také herecké výkony působí věrohodně. Takže jsem se nakonec (i s tím skřípěním zubů) přiklonila ke čtyřem hvězdičkám. ()
Tajuplné drama sošných postojů s pozměněným koncem, dost zestárlo ()