Mláďata

Tak tu sa Cronenberg neskutočne pohral zo psychikou postav, rozložil ju do najmenšých detailov. Film je mierne komplikovaný, ale zato dôkladne prepracovaný a zaujímavý. Herci hrali excelentne, ale asi najviac S. Eggar v jej poňatí tá rola bola parádne realistická. Scena, kde hybridné deti masakrujú učiteľku pred zrakom iných detí, tak tá scéna patrí medzi naj mrazivejšie scény, aké som kedy videl a tá scéna ma bude ešte dlho matať, lebo pohlaď na vystrašené deti, ktoré nevedeli čo sa deje, bolo to ako keby to bola skutočnosť, ako keby som pozeral dokument zo skutočnosti. Pán režisér sa zahral, ale riadne aj s mojou psychikou a vie ho tvorbe je u mňa najvyššie postavená mucha, no už to nieje pravda, lebo práve tento film ju predbehol, malo hororov ma môže prekvapiť v dobrom, ale tento to dokázal. Naposledy som bol takto nadšený z člna od Hitchcocka a teraz to dokázal aj Cronenberg. Aleluja, sú tu bizarnosti, má to citovú hlbku, pomenej vražd, ale sú silno efektné, príbeh dával zmysel a vyznať sa v ňom tak nebol problém. Film má aspoň dve pamätné scény, ktoré sú nadpriemerné u takýchto filmov. (11.02.2016)

Tento film som sa snažil zohnať X desaťročí. Teda, samozrejme, nebolo to o tom, že som po ňom pátral 14/7 25 rokov v kuse. Ale chcel som ho vidieť. No nebola príležitosť resp. keď boli v móde VHS a neskôr DVD, tak to bolo úplne bez šance, film u nás na týchto nosičoch nikdy nevyšiel. V televíznom programe som ho nikdy nezahliadol. No a potom som naň tak nejak (po)zabudol. Napokon som si ho pozrel v r. 2023 a... je fajn. Nič výnimočné, ale ani zlé. Ozaj by som nechcel byť hercom vo filmoch Davida Cronenberga. Jeho filmy sú (nič v zlom) odporné a humusácke a to dokonca paradoxne aj v prípade, že v danej scéne nič vyložene explicitné neponúkajú. Na to treba mať talent. Druhou stranou mince je, že to, že vás z niečoho napína na vracanie, skutočne ešte neznamená, že je to automaticky skvelé. Znamená to proste len to, že vás z toho napína na vracanie. Mláďatá majú príjemne nepríjemnú atmosféru, šikovne pracujú so stupňujúcim sa napätím a výbuchy násilia a humusu sú nečasté, ale o to intenzívnejšie. (17.12.2023)

The Brood je traumatizující a značně schizofrenní drama rozchodu Noly a Franka Carvethových, jejichž střety nabývají na intenzitě při boji o dceru Candy. Nola ovlivněna psychoanalytikem Raglanem v jehož péči se nachází začne projevovat své emoce natolik reálně: živena právě tou hlubokou nenávistí a zlobou k manželovi. Následkem těchto stavů – zplodí bezpohlavní trpasličí nestvůry – vražedná monstra svého běsnícího podvědomí. Franka je možné vidět buď v pozici bezbranné přihlížející loutky, nebo také jako spouštěč všech následných tragických vražd, které je možné vnímat i jako otevřenou zpověď samotného Cronenberga procházejícího tou dobou rozvodovým řízením. Vrcholný prožitek psychologického děsu a tělesné hrůzy dostává tímto šokující rozměr. (13.12.2010)

Tak zde mě opravdu asi nejvíce dostala depresivní atmosféra a psychologická stránka filmu. Přiznám se však, že jsem očekával ještě něco navíc. Některé scény se můžou opírat o silné momenty, ale našel jsem zde i určité slabší místa, kdy mě děj zas až tolik nebavil. Určitě mě však zaujal nápad s malými vrahy, kteří se s ničím a nikým nesrali. Trochu jsem ovšem nepobral tvůrcův nápad „jejich vzniku“, který mi přišel docela „divný“. Hudební doprovod Howarda Shorea byl opravdu skvělý. (14.08.2011)

Mláďata jsou jedním z těch pomalejších a na druhé zhlédnutí už méně obstojných děl Davida Cronenberga. Jakmile jednou víte, kam to celé směřuje, nemá to úplně ten správný tah na bránu a spíše už jen vyhlížíte určité dějové momenty (a třeba takoví Scanners u mě při druhém zhlédnutí naopak velmi stoupli). Přesto svým nápadem, naturalistickou obrazovostí a chladnou kanadskou atmosférou je to stále obdivuhodné dílo, jehož finále se každému určitě zažere do paměti. (18.02.2021)