Battle for the Lost Planet
Režie:
Brett PiperScénář:
Brett PiperKamera:
Ron WymanHudba:
Zon Vern PylesHrají:
Matt Mitler, Denise Coward, Joe Gentissi, Bill MacGlaughlin, Saunder Finard, Helene Michele Martin, Kimberly WarrenObsahy(1)
V raketoplánu jako vystřiženém z Ábíčka a s audiokazetou, na které je cosi velice tajného, prchá fešný agent Harry Trent z letištního hangáru a míří rovnou do vesmíru. Tam se ovšem šprajcne o poznání déle, než by mu bylo milé, a stává se bezmocným svědkem útoku mimozemšťanů na svou rodnou planetu. Po návratu na Zem si potvrdí, že nic není jako dřív, že všude kolem jsou svině, a že ho stejně nikdo neposlouchá. Tak začíná epický příběh špióna, válečnice, motorkářů, mravencoidního mutanta a vepřových mimozemšťanů, za nímž stojí tehdy začínající režisér Brett Piper, který svými pozdějšími opusy jako A Nymphoid Barbarian in Dinosaur Hell, Arachnia nebo Queen Crab hrdě udržuje při životě pochodeň zapálenou mistry filmového patlalství padesátých let. Zejména kouzelně naivistické pookénkové speciální efekty jeho filmů nesou jasnou patinu tvůrců jako Roger Corman nebo Edward D. Wood Jr. Titul v duchu tradice osmdesátkových scifáren koloval pod hned třemi alternativními názvy Battle for the Lost Planet, Galaxy Destroyer a nakonec prostě jen Galaxy. (Festival otrlého diváka)
(více)Recenze (5)
Takže po poradí. Začne to ako nejaká modernejšia verzia Flasha Gordona, či Bucka Rogersa. Následne sa to na pár sekúnd prehupne v mix STAR WARS a DŇA NEZÁVISLOSTI, nasleduje PLANÉTA OPÍC a následne MAD MAX. Celé je to potiahnuté ultralacnou atmosférou a ešte lacnejšími maskami a trikmi ( naozaj, také hračkárske miniatúry som videl naposledy snáď v dobách prvých nemých filmov! ). Celé to pôsobí dosť neohrabane, nudne a príliš dlho ( videl som 100 minútovú verziu ). ()
Dabingové trio pod záštitou Festivalu otrlého diváka udělalo z filmu něco úplně jiného, lepšího a vtipnějšího než byl záměr původních tvůrců. S točeným pivem v plném sálu, který se co minutu otřásal smíchy to byl skvělý zážitek, nicméně film sám o sobě rozhodně nefunguje jako zdroj zábavy, což by přinejmenším měl, jelikož žádné další hodnoty prostě nemá. Zdlouhavé a opakující se scény při stopáži dosahující dvě hodiny budou vždy spíše záležitostí alternativních projekcí s parodickými tendencemi. ()
Ryzí příklad takzvaného „papundeklového“ science fiction. Musím ocenit snahu tvůrců natočit seriózní snímek s velmi nízkým rozpočtem a s použitím tak značného množství miniatur z kdejakého laciného materiálu. Ač jsou tyto miniatury mnohdy ryze úsměvné, rozhodně to má své kouzlo a některé stop-motion efekty jsou dokonce na velmi slušné úrovni. Naopak zcela tragicky dopadl make-up prasečích záporáků, kteří vypadají opravdu směšně a není z nich cítit ani žádné bezprostřední nebezpečí - chybí i nějaká hlavní záporná postava, ústředního zlosyna tento snímek postrádá. Veškerou pozornost si tedy pro sebe krade skupinka (anti)hrdinů v tažení za záchranou planety, ačkoliv jejich dobrodružné putování není ani moc dynamické, za což může neohrabaná režie a pokulhávající scénář. Chvílemi Galaktický ničitel sklouzává do vyloženě komediálních poloh, které už jen podtrhuje přítomnost Joea Gentissiho, který vypadá jako dvojník Sylvestera Stallona. Šestákové dobrodružství, které uspokojí jen ty velmi nenáročné příznivce zapadlých sci-fi. [FOD 2020] ()
Tříčlenný živý dabing Samanthy Bifidus, Josefa Vokurky a posléze i Jíry Fostré na FOD 2020 byl životním výkonem v podobě snahy udělat z naprosto neumětelského, nekoukatelného a nezábavného filmu určitými dialogovými přídavky a hudebními vložkami super zábavu (což se vetšinou dařilo a za to velký respekt), ale film jako takový by byl v normálním provedení a mimo atmosféru festivalu na vypnutí po 7 až 10 minutách, ten se místy nedal strávit i přes veškerou výše popsanou maximální snahu. Sám o sobě by totiž nebyl ani trochu nechtěné vtipný, což je nezbytná součást kvalitního braku nebo amatérismu. Proto jedna hvězda dolů. ()
V žánru "bezelstná píčovina" se jedná o vrchol. Píu píu! ()
Reklama