Traumstadt

Tak trochu německá variace na Juráčkův Případ pro začínajícího kata (v jedné z rolí se tu dokonce objevuje i Lubomír Kostelka), která si bere základní motivy z Kubinovy Země snivců (Die andere Seite), zdaleka však nedosahuje kvality a především atmosféry knižní předlohy. Místy vizuálně poměrně působivé (např. strom s umírajícími v poušti jakoby vypadl přímo z některé Kubinovy grafiky a dobově odrbaný Krumlov evokuje Perlu taky dost dobře), jinak ale poněkud ploché a všehovšudy průměrné. (18.03.2023)

Malíř Florian Sand, který se potácí v tvůrčí i osobnostní krizi, dostane od záhadného emisara nabídku, aby se svou ženou přesídlil do Snového Města, kde jsou vyřešeny otázky materiální a důraz je položen na snění a imaginaci. Vládcem a zakladatelem města je Floriánův spolužák Klaus Patera. Cesta do města je i jakousi cestou proti času protože pár začíná cestu na palubě Jumbo Jetu , ale následně pokračuje aerotaxíkem, autem, velbloudem a nakonec pěšky, až dojde ke Snovému městu, kde se čas zastavil tak v roce 1840. U vstupu do pitoreskního města je přivítá trpaslík v kostýmu blázna, což by mělo být pro příchozí varováním (Traumstadt ist ein Narrenstadt). Snové Město se řídí tím, jak nově příchozím sdělí městský hodnostář, že každý občan může vyjádřit svobodně svou individualitu, může dát průchod své náladě, může přiměřeným způsobem ukájet své sklony. Platí jen jeden zákon, a to totální respekt k individualitě ostatních. Praktická ukázka tohoto principu je divákovi podána při divadelním a koncertním představení, které končí jako anarchistický psychedelický mumraj. Florian se s městem sžívá, v čemž mu paradoxně pomáhá jeho větší egoismus a jeho voyerismus. Snaží se dosíci audience u Patery, přes různé byrokratické překážky kafkovského charakteru, a dále pátrá po neznámé mlčenlivé krásce, kterou náhodou zahlédl při potulkách městem. Destruktivně však město působí na Florianovu ženu Annu, snad konvenčnější, snad více potřebující normálnější sociální kontakt, která zde onemocní a čeká ji neobvyklá pouť ke Stromu umírajících. Však řád města, založený na absenci řádu, se rozpadá, vznikají vzpoury, probíhá rabování, ale vládce Patera drží osud města ve svých rukou, ba, osud města je spojen se životem svého vládce. Snad je ten rok vzniku, tedy 1973, příznačný. Deprese po přehnaných nadějích let šedesátých, kdy ideály individuální svobody a kosmického bratrství končily občas tragicky v drogové závislosti, v angažovanosti v teroristických buňkách či v novém pokrytectví, kdy bývalí rebelové zahájili pochod institucemi, aby se z nich stali politikáři typu Cohn-Bendita či Joschky Fischera, to je asi inspirací pro linii děje filmu, kde po svátku bláznů přichází rozvrat a zmar. Traumstadt se mění v Alptraumstadt. Film je natočen celkem volně na motivy románu Alfreda Kubina Die andere Seite (v českém překladu Země snivců). A přestože je to film západoněmecký, vypadá velmi středoevropsky, není to jen zásluhou českých lokací a herců, ten film je středoevropský svým duchem, mohl by vzniknout v tehdejším Československu, Polsku či Maďarsku. Ba, někdy mi přišlo na mysl, že ten film za mnohé vděší Juráčkovu Případu pro začínajícího kata. Podobná směsice bizarnosti, symbolismu, snovosti, surreálna, společenské kritiky a dekadence. Pozoruhodné jsou i lokace – Český Krumlov, který Egon Schiele v letech vzniku Kubinova románu maloval jako Mrtvé město, a Přísečnice, město, které zde ve filmu umírá v přímých záběrech. (23.11.2014)

Já nakonec ty slabé 4* dám, i když to má nudná místa a není jich málo. Ono se totiž jedná o zajímavý film. Mladý pár umělců si potřebuje odpočinout a tak jedou někam na dovolenou, kde je v pouštích jakýsi podivný mužík (opravdu se to dá brát jako varování) zavede do podivného města, kde se zastavil čas někdy v 19.století a je zde povolené úplně všechno. Ze začátku vypadá, že je to ráj na Zemi, jenže tahle iluze nebude trvat dlouho a ukáže se, že zde je povolené všechno... Opravdu všechno. Tady bych měl skončit, jelikož bych už začal spoilerovat. Co se týče toho filmu, ze začátku je dost poutavý, zajímavý, pár scén je dost efektivních (hlavně to divadlo - to je pořádné WTF), jenže po divadle jde ta kvalita lehce dolů, ovšem když se opět rozjede podivnost a anarchie městečka pořádně, už to zase nabere grády a napětí, ačkoli to finále je zase trochu zdlouhavé. Jinak film se skoro celý opravdu odehrává v Českém Krumlově a je celkem zajímavé, když si v tom filmu představíte Český Krumlov někde v poušti. Ale jak už jsem napsal, jedná se o opravdu zajímavý film, ačkoli v Česku skoro neznámý. I když, nudným pasážím se tady opravdu nevyhnete... (01.12.2018)

Dystopie inspirovaná Zemí snivců Alfreda Kubina, ale přenesená do moderní reality: Manželský pár odchází z Mnichova do tajuplného města, jehož obyvatelé jsou zbaveni existenčních starostí a věnují se pouze tomu, co je baví, s jediným omezením: musí respektovat práva ostatních. Noví příchozí jsou však svědky závěrečné fáze tohoto sociálního experimentu, která odhaluje jeho povážlivé trhliny: obyvatelé města nedokáží nabyté svobody využít ke smysluplné činnosti, osobnímu růstu a vzájemnému obohacování, ve městě se šíří beznaděj, strach, brutalita a konspirace s cílem nastolit vládu pevné ruky. Expresionistický, místy až surrealistický příběh připomíná svou statičností, nepochopitelnými a nelogickými zvraty zlý sen, což umocňují ponuré kulisy rozpadajícího se Českého Krumlova, které jsou v závěrečné tragédii nahrazeny záběry z odstřelovaných Přísečnic. Zatímco tragická role manželky Anny je jednoznačná a pochopitelná, hlavní postava, její manžel, malíř Florian, je pasivním konstruktem bez jakéhokoli náznaku tvůrčího úsilí, neživotně proplouvající rozmanitými, často absurdními situacemi a vyplňující 120 minut filmu občasnými milostnými avantýrami a kafkovskou snahou o audienci u zakladatele města. Na film jsem se velmi těšil, ale výsledek mě do kolen nedostal. Pozoruhodná myšlenka o neschopnosti člověka přijmout svobodu byla začátkem 70. let, po vystřízlivění z liberálních levicových hnutí v západní Evropě, vysoce aktuální a je - z jiných důvodů - nadčasová a aktuální i dnes. Ačkoli Schaaf netočil politický film, přesto téma jednoznačně vybízelo k důkladnému prozkoumání vzorců totality, hluboce zakotvených v nesvobodném habitu jednotlivců, a této šance nebylo využito. Síla podobenství se rozmělňuje v přemíře nesrozumitelných symbolů, slabiny ve scénáři a nezájem o psychologické prokreslení postav neumožňují vcítit se do jejich motivace a pochopit kauzalitu děje, který je tak zatížen přemírou chaosu. (01.05.2021)

Věčné téma moci a bezmoci tentokráte velice zajímavě především pro netuctového diváka natočené podobenství. Přestože se film natáčel skoro celý v tehdejším Československu, konkrétně v Českém Krumlově, tehdejší naši mocipáni jej pracujícímu lidu budujícímu světlé zítřky v socialistických kinech nepromítali. Z filmu je totiž až moc zřejmé, že "Město snů", kde je dovoleno téměř vše a vládne v něm absolutní svoboda je především alegorickým podobenstvím života za moci totalitní v některých tehdejších státech Evropy. Ona totiž ta proklamovaná svoboda snového města je zástěrkou k manipulaci obyčejných lidí mocnými stojících ve vedení. Film zaujme především bizarní výpravou a množstvím neotřelých sexuálních scén, které ve výsledku podtrhují "snové" vyznění příběhu, z kterého na konci není patrné, zda (slovo) sen (Traum) obsažené v názvu filmu, je hrdinovým snem anebo hrůznou skutečností. ____ Film byl konečně v roce 2014 vydaný v Německu na DVD. http://www.amazon.de/Traumstadt-Die-andere-Seite-Filmjuwelen/dp/B00HG3P5K4/ref=sr_1_1?s=dvd&ie=UTF8&qid=1421689357&sr=1-1&keywords=traumstadt+schaaf (22.04.2009)