poster

Traumstadt

  • anglický

    Dream Town

  • anglický

    Dream City

Dobrodružný / Drama / Horor

Západní Německo, 1973, 124 min

  • FilmFan24
    ****

    Věčné téma moci a bezmoci tentokráte velice zajímavě především pro netuctového diváka natočené podobenství. Přestože se film natáčel skoro celý v tehdejším Československu, konkrétně v Českém Krumlově, tehdejší naši mocipáni jej pracujícímu lidu budujícímu světlé zítřky v socialistických kinech nepromítali. Z filmu je totiž až moc zřejmé, že "Město snů", kde je dovoleno téměř vše a vládne v něm absolutní svoboda je především alegorickým podobenstvím života za moci totalitní v některých tehdejších státech Evropy. Ona totiž ta proklamovaná svoboda snového města je zástěrkou k manipulaci obyčejných lidí mocnými stojících ve vedení. Film zaujme především bizarní výpravou a množstvím neotřelých sexuálních scén, které ve výsledku podtrhují "snové" vyznění příběhu, z kterého na konci není patrné, zda (slovo) sen (Traum) obsažené v názvu filmu, je hrdinovým snem anebo hrůznou skutečností. ____ Film byl konečně v roce 2014 vydaný v Německu na DVD. http://www.amazon.de/Traumstadt-Die-andere-Seite-Filmjuwelen/dp/B00HG3P5K4/ref=sr_1_1?s=dvd&ie=UTF8&qid=1421689357&sr=1-1&keywords=traumstadt+schaaf(22.4.2009)

  • fragre
    ****

    Malíř Florian Sand, který se potácí v tvůrčí i osobnostní krizi, dostane od záhadného emisara nabídku, aby se svou ženou přesídlil do Snového Města, kde jsou vyřešeny otázky materiální a důraz je položen na snění a imaginaci. Vládcem a zakladatelem města je Floriánův spolužák Klaus Patera. Cesta do města je i jakousi cestou proti času protože pár začíná cestu na palubě Jumbo Jetu , ale následně pokračuje aerotaxíkem, autem, velbloudem a nakonec pěšky, až dojde ke Snovému městu, kde se čas zastavil tak v roce 1840. U vstupu do pitoreskního města je přivítá trpaslík v kostýmu blázna, což by mělo být pro příchozí varováním (Traumstadt ist ein Narrenstadt). Snové Město se řídí tím, jak nově příchozím sdělí městský hodnostář, že každý občan může vyjádřit svobodně svou individualitu, může dát průchod své náladě, může přiměřeným způsobem ukájet své sklony. Platí jen jeden zákon, a to totální respekt k individualitě ostatních. Praktická ukázka tohoto principu je divákovi podána při divadelním a koncertním představení, které končí jako anarchistický psychedelický mumraj. Florian se s městem sžívá, v čemž mu paradoxně pomáhá jeho větší egoismus a jeho voyerismus. Snaží se dosíci audience u Patery, přes různé byrokratické překážky kafkovského charakteru, a dále pátrá po neznámé mlčenlivé krásce, kterou náhodou zahlédl při potulkách městem. Destruktivně však město působí na Florianovu ženu Annu, snad konvenčnější, snad více potřebující normálnější sociální kontakt, která zde onemocní a čeká ji neobvyklá pouť ke Stromu umírajících. Však řád města, založený na absenci řádu, se rozpadá, vznikají vzpoury, probíhá rabování, ale vládce Patera drží osud města ve svých rukou, ba, osud města je spojen se životem svého vládce. Snad je ten rok vzniku, tedy 1973, příznačný. Deprese po přehnaných nadějích let šedesátých, kdy ideály individuální svobody a kosmického bratrství končily občas tragicky v drogové závislosti, v angažovanosti v teroristických buňkách či v novém pokrytectví, kdy bývalí rebelové zahájili pochod institucemi, aby se z nich stali politikáři typu Cohn-Bendita či Joschky Fischera, to je asi inspirací pro linii děje filmu, kde po svátku bláznů přichází rozvrat a zmar. Traumstadt se mění v Alptraumstadt. Film je natočen celkem volně na motivy románu Alfreda Kubina Die andere Seite (v českém překladu Země snivců). A přestože je to film západoněmecký, vypadá velmi středoevropsky, není to jen zásluhou českých lokací a herců, ten film je středoevropský svým duchem, mohl by vzniknout v tehdejším Československu, Polsku či Maďarsku. Ba, někdy mi přišlo na mysl, že ten film za mnohé vděší Juráčkovu Případu pro začínajícího kata. Podobná směsice bizarnosti, symbolismu, snovosti, surreálna, společenské kritiky a dekadence. Pozoruhodné jsou i lokace – Český Krumlov, který Egon Schiele v letech vzniku Kubinova románu maloval jako Mrtvé město, a Přísečnice, město, které zde ve filmu umírá v přímých záběrech.(23.11.2014)

  • - Film se natáčel převážně v Českém Krumlově a v Přísečnici před jejím úplným zbouráním a obsahuje záběry demolice domů na náměstí. (FilmFan24)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace