Sin City - město hříchu

Už od prvních vteřin, co jsem viděla první plakáty a trailer, mě pohltila zcela úchvatná vizuální stránka nového Rodriguezova (a Millerova a Tarantinova :-) počinu. Už jen kvůli tomu bude tento film jistě často zmiňován. Je doslova přecpán slavnými jmény - i tu nejmenší roli má někdo alespoň známý. Ze všech postav, které obývají Sin City a různě se pohybují ve třech "povídkách", sice neoddělených na kapitoly (jako je tomu například v Tarantinově Kill Bill a Trierově Dogville či Manderlay), přesto znatelných, mě vůbec nejvíce zaujal Hartigan Bruce Willise (v jeho případě je fráze, že se pro tuto roli narodil, víc než přesná), Kevin Elijaha Wooda a Dwight Clivea Owena. Z ženských hrdinek byla asi nejzajímavější postavou Miho - krásný, introvertní, brutální a citlivý zabiják (ať už je tento oxymorón sebevíc paradoxní...). Ostatní hrdinky byly jaksi tuctové, povrchně a prvoplánově sexy, ale chyběl jim sex-appeal. Také kvalita oněch tří "povídek" byla poněkud proměnlivá a po všech stránkách nejtemnější (a tudíž nejlepší) byla právě ta Hartiganova. Na Sin City by se dalo najít celkem dost chyb, ale já se v tom nechci zas tolik hrabat, protože ten nádherný pocit z cynického a temného města hříšného si jako divák nechci kazit. Není to film pro všechny, má svoje stoupence i odpůrce, ale nikdo mu nemůže upřít, že příjemně rozčeřil stojaté hladiny některých dost protivných komiksových vzpomínek posledních let. Společně s Batman Begins jednoznačné komiksové hity léta. (05.08.2005)

SIN CITY je první věrnou konverzí komiksu jakožto popartového žánru na stříbrné plátno. Narozdíl od drtivé věštiny zepizovaných filmových narativů, které si půjčily příběh a určité typické znaky komiksu, podřizuje Rodriguez "jazyk" (stylizaci narace) původní platformě, pro kterou byly příběhy vytvářeny. Zřejmě lví podíl na sugestivitě a přesvědčivosti filmu má autor předlohy Frank Miller, díky němuž SIN CITY skutečně působí jako rozpohybované stripy jeho noir rapsódie. K tomu si přičtěme nezvyklý podíl popisných monologů a skutečně labužnickou práci s barvou a máme na pitevním stole formálně nejdokonalejší remake, jaký jsme kdy mohli vidět. A obsahově? Funguje to, světe zboř se! Bezútěšný svět kriminálníků, pasáků a zjizvených lidí má patřičný magnetismus a ač jsou příběhy zpravidla hodně čitelné a poznamenané nelogičnostmi, které komiks netrápí, udržuje si SIN CITY neskutečně intenzivní atmosféru, mísící v sobě noir drsnost a naturalismus, hraničící se sadismem. Psychologie stav funguje a všichni tři hlavní představitelé odevzdávají maximum, každý pod svém, každý bezchybně. Trochu mě mrzí určitá samoúčelnost, kterou je stižen Marvův příběh... chybí tam prostě silný poetický moment typu pomsty Valkýr či Hartiganova řešení patové situace. Ale popravdě, chyby vyorávám pracně. Skutečně jsem se občas ptal, k čemu to všechno je, k čemu to směřuje... ale to je irelevatní otázka. Jen a jen k filmu samotnému. Ke zralé a drsné poetice, která nemá konkurenci... Svým zvrhlým způsobem je SIN CITY karikaturou dnešního světa a úsměv při jeho černém humoru má tendence mrznout na rtech. Požitek z postmoderní dekadence, to je Město hříchu! (23.07.2005)

Nemyslím si, že převést papír na celuloid je to nejlepší, co se může s komiksem stát. Po vizuální stránce nádhera, ale to se během deseti minut okouká a z filmu zbude nic. Ještě tak ta část s Willisem mě docela zaujala, ale jinak si už dneska (týden poté) nepamatuju skoro nic. Ani to, jak to vypadalo na pohled. Prostě se mi to nelíbilo, ale za ten první Bruceův příběh dávám ty tři hvězdy. Možná kdyby to provázali trochu víc, nebo kdyby v tomhle vršení několika příběhů byla nakonec i přiložena pointa, tak by se mi to líbilo mnohem víc, ale takhle ne. Jen si to spíš hraje na něco víc, ale kromě okecávání a žvástů tam není nic hlubšího. Příliš nudný, aby to bylo zábavný. Možná bych měl být nadšen, že jsem vlastně hlavním hrdinou celého filmu (monolog), jenže tomu tak není. Právě kvůli tomu je Sincity příliš o ničem. Místo abysme děj sledovali na obrazovce (plátně, hladině studánky), tak nám jej odvypráví obvykle naprosto nezajímaví lidé, kteří se pouze snaží být cool. Jediná vyjímka je Hartigan Bruce Willise a pak ještě možná Marv Mickey Rourkea, kterej ale na Hartigana moc nemá. Ti ostatní nestojí za nic. (08.12.2005)

Vítejte v Sin City - městě násilí, korupce a zlomených srdcí...... Najštýlovejší a najkomiksovejší filmový komiks. Najlepší film Roberta Rodrigueza. Famózna technická stránka, dialógy, zaujímavý casting, akcia, verný prepis papierovej predlohy, všetko jednoducho klape tak ako má a ja mľaskám spokojnosťou..... Musíš svým přátelům dokázat, že za něco stojíš. Někdy to znamená zemřít. Někdy to znamená zabít děsnou spoustu lidí. . (17.09.2011)

Film bez „drajvu“, jakéhokoliv napětí, gradace či zpětné vazby na diváka. Tupě natočené obrázky, které by nemusely, s odebráním drtivé většiny monologů, být tak ubíjející a nudné. Dle některých zde přítomných názorů, by se dalo vydedukovat, že dobrá adaptace je vlastně otrockým přepsáním literárního díla a jeho doslovného převedení na rozpohybovanou fotografii. Co se týče jiných položek snímku, tak herecké výkony jsou nevyrovnané, hudba nijaká až mdlá a kamera prachsprostě obyčejná. Tak mě napadá, že jsem měl vždy zažitou představu, že pokud se režisér není schopný rozhodnout co nechat a čeho se zbavit, nastoupí na jeho místo nekompromisní střihač, který bez přehnané citové vazby vůči dílu dokáže zjednat pořádek. Z tohoto důvodu je mi zde krajně nesympatický trend všeumělství, které není zcela určitě podrobeno racionálním úsudkům. Nic jsem nečekal, nic jsem nedostal aneb obyčejný průměr, který se mi z hlavy vykouřil během několika hodin. Billy Wilder v jednom dokumentárním filmu řekl, že monolog patří na divadlo a pokud ve filmu splňuje funkce, které jdou vyjádřit i kinematografickou řečí, je něco špatně. Lze jen souhlasit.... (23.04.2005)