poster

Ženy pro měny

  • anglický

    Beauty Exchange, The

Dokumentární

Česko, 2004, 76 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • sepp
    ***

    Na Zeny pro meny jsem byl opravdu zvedav a pristupoval jsem k nim trochu skepticky - priznam se, ze opravdu nemam rad dokumentarni filmy, ktere si berou za cil "zmapovat" a zaroven zkritizovat nejaky spolecensky jev, za ucelem jakesi radoby uslechtile ideje "upozorneni na problem a tak snad napomoci jeho reseni". A bohuzel, co se tyce one kritiky spolecnosti, me ZPM neprekvapily, a tak do jiste miry zklamaly. Urcite casti filmu jsou pritom velmi pozitivni a presne vystihuji urcity stav veci a mentalitu kolem - mam na mysli reditelku Cosmopolitanu, ohanejici se milionem hezkych a reklamnich tezi, z kterych ale po strance logicke vyjde pouha snuska alibistickych slov. Je tu dobre vybrana pani urednice, ktera je predstavitelkou stareho dobreho selskeho rozumu - ac utrazila tisice, ba mozna desetitisice korun za hubnouci prostredky, dokaze sebekriticky uznat ze jsou na nic, ba ze naopak po nekterych tloustne, ze hubnouci cedecko je podvod zraly na kriminal a ze jedien co pomaha je stare dobre "nezrat a cvicit!". Jedine pozitivne lze take vnimat vystoupeni Dariny Rolins, kterou Hnikova neustale bombardovala svymi vsetecnymi otazkami, zda-li si je vedoma podilu na utvareni spolecenskeho pohledu na zenskou krasu - zde je jeden z vrcholu zaujatosti reziserky, ktera jaksi nechce prijmout fakt, ze jediny, kdo ony "celebrity" vytvari a touzi po nich, je spolecnost sama, a tak je pouze na ni, zda-li je chce jako celebrity vnimat, a ergo se i jimi nechat inspirovat/ovlivnovat. za VELMI NESTASTNOU povazuji volbu pani, ktera sla na plastickou chirurgii. Zde si dovoluji reziserku obvinit z amaterismu a (snad nezamerneho) mateni divaka - jelikoz jsem s plastickymi operacemi prsou u zen velmi detailne a dobre obeznamen a znam vsechny soucasne moznosti teto operace, troufam si tvrdit ze ona zobrazovana operace byla zfusovana, pouzity nevhodne implantaty atd atd. Nekolika zamerne dobre skombinovanymi scenami pak clovek velmi jednoduse nabyde dojmu, jakypak hnus a odpornost, takova operace muze byt a ze stejne k nicemu nevede (at mi nikdo nerika, ze scena kdy ona dama pripusti, ze si stejne musi koupit nove saty, jelikoz ted ji sou moc tesne, neni jednoznacne manipulativni). Ony dve studentky VSE jsou taktez naprosty extrem na poli zevnejsku chtivych fiflen a neodrazeji normalni stav veci - vzdyt kazda normalni zenska ma v koupelne par kremu na vrasky ci lak na vlasy etc., ale toto je naprosto ucelove zvelicene. Naopak podarena je cast o modelingu a zejmena vystihuje soucasnou atmosferu a podminky teto profese - vserikajici je scena, kdy se one, doslova vyhuble rudovlasce, poradatelka pta, zda-li mohla jeste v nekterych partiich zestihlet... K anarchofeministkam se snad ani vyjadrovat nebudu - snad jen, ze se prezentovaly jako vseznalci s vseleky na vsechny spolecenske trable a je hezke, ze odsuzuji ono prehnane finteni apod. Soude podle vykourenych cigar jsou asi radeji, kdyz jim smrdi z pusy po spalenych hadrech a na sobe maji spinave dziny, nez aby se trochu navonely a upravily. Nojono, proti gustu...(11.2.2005)

  • Galadriel
    *****

    Film podle mě nemá být kontroverzní ani přinášet něco nového, ale jenom podat nezaujatý obraz toho, jak vlastně dnešní společnost žije, čím a kým jsou (nejen) ženy ovlivňovány, jak jsou schopny podlehnout módním diktátům a podobně. Režisérce se podle mě podařilo, aby film zůstal nestranný, nikomu nenahrával a podával objektívní svědectví o dnešní době. A mimochodem - myslela jsem si, že film bude natočen hodně "pro ženy" a také podle toho vypadalo osazenstvo v kině (byl tam ještě menší podíl kluků než na Plzeňské Ekonomické fakultě), ale hodně jsem se zmýlila. Naopak bych řekla, že pánové se bavili ještě víc než zbytek publika.(29.4.2005)

  • anais
    ****

    Ženy pro měny je dokument. Je to dokument, který už svým plakátem (který je velice zdařilý!) napovídá něco o tom, že bude do jisté míry kontroverzní. Ona kontroverze však nevychází ani tak z příběhů samotných, jako ze zpracování. To je často přímočaře brutální a sází v podstatě na ty samé finty jako reklamy na hubnoucí prostředky apod. Takže se díváme na obézní paní v plavkách, která nám vypráví jak hubne pomocí všemožných přípravků, díváme se na ženu, která podstupuje naturalisticky zobrazené zušlechtění svého hrudníku nebo třeba na ženu, která se asi nevěnuje ničemu jinému než zušlechťování svého těla ... Tento princip funguje velice dobře, divák se baví. Je taky jasné, na čí straně režisérka stojí, což se asi nejmarkantněji projeví v docela sprostém záběru, kdy kamera potají natáčí šéfredaktorku Cosmopolitanu. Výrok, že jí je úplně jedno, jaký dopad mají članky z Cosmopolitanu na lidi je sice docela amorální, ale je to názor...a určitě je pravda, že anarchofeministky měly na přípravu svých proslovů víc času...no nic. Nestranné to není, ale to by zase nebyla taková legrace, že? Takže nakonec bych chtěl zmínit dvě asi největší pravdy, které se ve filmu vyskytnou (kdo to ještě neviděl, ať nečte): Tlustá paní nezhubné díky hubnoucímu prostředku, ani cd s podprahově působícím monologem, ale prostě proto, že přestane jíst...budiž to příkladem. Druhou myšlenku vypustila anarchofeministka, a to (hodně volně cituji), že je jasné, že se člověk musí mýt a pečovat o sebe, ale hlavně proto aby nebyl špinavý a nesmrděl! Což by si měli k srdci vzít všichni, kdo na sebe lijou litry voňavek...(11.12.2004)

  • amirgal
    ***

    Dnes už naštěstí víme, že progresivní modní "antifemeninní" styl je modou jako každá jiná (s dobrou tržní uplatnitelností, jakousi akceptovanou modní stálicí), takže je slečnám těžko věřit, že jim nezáleží na tom, jak vypadají. A jestli se tomu dalo věřit předtím? Určitě ne. Tato část snímku se mi zdá být tou nejprvoplánovější a nejčernobílejší částí a za ní se řadí další a další, které bychom tady mohli řešit, ale to bychom se nudili ... V každém případě jsem ráda, že Sabrina Karasová, nadějná ženská feministická surrealistická spisovatelka (s prvotinou Satyriáda) dosáhla tak dobře zajištěné profesionální degenerace.(29.8.2011)

  • Lhurgoyf
    *****

    Dokument o mediálnej manipulácií ľudí a neskutočnej posadnutosti k dosiahnutiu ideálu ženskej krásy. Film je plný nezabudnuteľných hlášok, absurdných situácií a podivných ženských postavičiek. Pani Eva ide tretí krát na plastickú operáciu kvôli niekoľko milimetrovému väčšiemu dvorcu okolo bradavky... Pani Magda skúša kadejaké prostriedky na chudnutie, vrátane až šamanského "hubnoucího cédečka" (pohodlně si lehněte a poslouchejte můj hlas.. za malou chvíli pocítíte prvé známky hubnutí). Ale najlepšia z najlepších je kozmetický idol Karolína Chudá. Táto pseudo-kráska je chronicky posadnutá módou, svojim "lookom" a tým, čo je "in". Absolútne úžasná scéna je predstavovanie jej kúpeľne. To sa nám takto Karolínka celá rozžiari a neuveriteľne nudne (ale s obrovským entuziazmom) nám začne popisovať jej kozmetickú poličku, na ktorej sú naukladané šampóny. telové mlieka a kadejaké mastičky najrôznejších farieb a druhov. Svoju zaujimavú prednášku zakončí slovami: "A na noc používam tenhle elektrickej kartáček na zuby, protože je ze všech nejvýkonnější". Úžasné je tiež sledovať nákup "khaki topu" s jej kamarátkou Lindou (víťazkou pochybnej súťaže Joe Millionaire). No to, čo tam trúsia, je perla za perlou. Dôkazom je aj fakt, že celé kino pravidelne vybuchovalo smiechom. Ďalšie hlášky boli vypúšťané z úst (aspoň myslím) šéfredaktorky ženského oblbovacieho časopisu Cosmopolitan: "V každém čísle Cosmopolitanu je jeden větší a jeden menší článek o sexu. Náš časopis ale nečtou jenom ženy, často se totiž stáva, že žena jakoby zapomene výtlaček na nočném stolku, muž jej najde, ze zvědavosti si jej pročte a v noci svou přítekyni příjemně překvapí." Uznávam, že ženám sa tento dokument asi páčiť nebude (predsalen, je to taká streľba do vlastných radov), ale muži sa budú extrémne baviť. Ešte jedna vec - Karolínu Chudú by som najradšej vystrelil bungie katapultom do vesmíru.(24.10.2004)

  • - Natáčení začalo v srpnu 2002, mělo celkem 150 natáčecích dní. Poslední natáčecí den proběhl v červenci roku 2003. Film se skládal postupně, jeho hrdinky byly zachycovány v čase pomocí časosběrné metody. (Siriuss)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace