Ženy pro měny

Zajímavý dokument, který poukazuje na problém tlaku médií. Ačkoliv, jak bylo vidět, si někdy samotní představitelé těchto časopisů neuvědomují, na jaké úrovni a jak hodně vlastně svou cílovou skupinu ovlivňují, výsledek je zcela očividný. Proč chce někdo měnit své tělo - protože je to přirozené? Je přirozené na sebe patlat tunu voňavek a krémů a snažit se být vždy oblečený v nejnovějších trendech, jak prohlašovala studentka Karolína? Mně to tedy nepřijde a naopak mě děsí, že něco zcela jasně kulturně vytvořeného je pro někoho úplně přirozené. Protože pak to činí automaticky, nepřemýšlí nad tím, tedy je médii a kulturou zcela manipulován a zformován. A to nemá moc pozitivního dopady - kulty vychrtlých modelek, bulimičky, utrácení šíleného množství na prostředky, aby člověk měl pocit, že splňuje momentální požadavky na krásu, v horším případě trpěl frustracemi, že se mu toho dosáhnout nedaří....a tak dále. Pokud nám média budou pořád překládat lidská těla, hlavně pak ženská, jako objekty a navíc objekty často sestavené spíše počítačově, těžko můžeme hovořit o svobodném názoru a svobodném formování lidské psychiky bez nějakého nátlaku. A pokud udělají všechno, aby prodali více výrobků, že jsou kvůli tomu ochotni vytvořit masovou honbu za dokonalostí, která je nedosažitelná, pak jsou podle mě vážně nebezpečná a mělo by vznikat víc dokumentů, jako je tento. (24.01.2012)

S uspokojením zjišťuji, že je tento film kontroverzní. A po pravdě: lepší kontroverzní než nudný. Objevuje se nám tu již v několika případech (Moore, Český sen apod.) omílaný problém, zda dokument musí být objektivní nebo může být subjektivním vyslovením názoru. Subjektivitě trochu straním, ale pořád si uvědomuji, že objektivita je také jistá kvalita. Pravda však je, že subjektivní dokumenty se nám obvykle „líbí nebo se nás dotknout“ přesně do té míry, do které se ztotožňujeme s názory autora. (Komentář píšu aniž se mi zatím povedlo film vidět a za to si sypu popel na hlavu.) (11.02.2005)

Děsivě amatérsky zpracovaný zajímavý námět. Technicky, formou i sdělením. Je to až neuvěřitelně naivní - nejde se do hloubky, prostě se jen nezajímavě klouže po povrchu tématu. Skáče se od jednoho tématu k druhému a nakonec krom jedné linie stejně všechny vyzní zcela do ztracena... Obvzláště úvodní pasáž s ženskými časopisy se bez jakéhokoli závěru vypaří jak pára nad hrncem. Patnáct minut se něco rádoby řeší a poté se přejde ke zcela jinému tématu. Z takovéhoto námětu se bezesporu dal vytěžit ohromně silný dokument. Místo toho sledujeme náhodně poskládané rozhovory, které nemají hlavu či patu, natož nějakou společnou koncepci, a na jejichž pozadí pobíhají zvukaři a častěji než jednotlivé ženy vidíme v záběru mikrofon. Vůbec není jasné pro koho je tento dokument určen a o co v něm autorce šlo. Otřela se sice o kde co, ale ve výsledku neříká nic o ničem. Ženy řídící svůj život dle Cosmopolitanu (a jemu podobných plátků) ho budou hltat i nadále. Tento dokument je stejně zbytečný jako jím zobrazovaná soutěž "Modelka nového tisíciletí", která se koná dvakát do roka. Nechápete to? Já také ne. (06.08.2007)

Ubohé. Snaha o kontroverzi se tluče s amatérizmem, námět vypadá skvěle, ale jeho samotné zpracování je na mizivé úrovni. Těšil jsem se na lehce ironickou sondu do ženské duše a dočkal se podivného slepence bez hlavy a paty, kde byl snad v každém druhém záběru vidět od stropu mikrofon (to mě hrozně iritovalo). To, že nedokážeme odolávat reklamě přece není jen ženská záležitost a pokud ano tak proto, že ženy se nechají snáz zmanipulovat. Kdo chce kam, pomozme mu tam. Moore s Klusákem a Remundou, to je holt jiný kafíčko P.S. - jen když tady čtu o těch anarcho-feministkách - vážně se mi líbí jak všechny odsuzujou módní diktát ale to že by se jejich sub-kultura neobešla bez piercingu, palestin, dredů a kérek to už je věc druhá že??? (19.04.2005)

Celé to vyzerá, ako niekoľko súvisiacich reportáží navzájom pospájaných do jedného celku bez autorského komentára. Čo sa skrýva za umelo vytvorenou ženskou krásou? Ako rozmýšľajú pekné ženy a dievčatá s podpriemernou inteligenciou? Prečo je pre nich najdôležitejšie (v živote) vyzerať dobre? Koľko peňazí sa ročne utráca na rôzne kozmetické prípravky v Čechách? Z dokumentu Eriky Hníkovej je zrejmé, že sa snažila poukázať na istý postmoderný trend, resp. problém, charakterizujúci dnešnú slepú (alebo spiacu) spoločnosť. Upozorňuje hlavne na to, ako reklama a celkovo média ovplyvňujú a manipulujú našim myslením a následne aj správaním. Čo na tom, že sa jedná o výkrik do tmy. Ako keby ste človeku, ktorý má oči zaviazané šatkou ukazovali a vysvetľovali ako sa má dívať na niektoré veci. On si vás síce vypočuje, ale neprinútite ho, aby sa šatky zbavil, pretože je na ňu až príliš naviazaný. Po dlhšom premýšľaní som trochu prehodnotil svoje pôvodné pocity a rozhodol som sa dať filmu aspoň tri hviezdičky za pokus. Možno nie je až tak zbytočné z času na čas upozorniť na niektoré dôležité skutočnosti. Najväčší problém podľa mňa spočíva v tom, že veľa ľudí aj vie, že sú manipulovaní, no napriek tomu žijú ďalej svoj bezduchý život. Čo by si o nich druhí pomysleli, ak by sa náhodou odrazu zmenili? Tento dokument má prinajmenšom ambície rozprúdiť vášnivé diskusie na rôzne témy od feminizmu cez vymývanie mozgov až po zhubné zákulisie modelingu. Mimochodom, časopis Cosmopolitan, resp. ľudia stojaci v jeho čele, museli byť z tohto dokumentu nadšení – negatívna reklama je niekedy tou najlepšou reklamou. (28.11.2007)