Karate Kid

Pan Miagi je klasa a jestřábí útok (nebo jak se to jmenovalo) neměl chybu. Pravda, v deseti letech (kdy jsem to viděl poprvé) to mělo ale trochu jiný náboj než teď :) (27.02.2011)

Jeden z tých filmov čo som pozeral ako malý, na nemeckých staniciach stále v reprizach dookola a furt ma to bavilo. Dnes to síce už nieje ono, ale ten jemný nad priemer to stále je. (06.11.2013)

Viděl jsem to asi po 10 letech...nemam co dodat! Prostě nářez... (17.04.2009)

Jako většina sportovních filmů: bez valné filmařské kvality, s předvídatelným příběhem, ale stejně zábava sledovat (01.07.2010)

Ale jak oddělit tu nostalgii? (13.10.2012)

Mr. Miyagi is fu**** legend! Jinak ale...ehm.... (04.07.2015)

No jo, pro podobně zaměřené filmy věru nejsem cílovou skupinou, na rozdíl od malých (ne)přizpůsobivých spoluobčánků, kteří se na ulici inspirováni podobnou tvorbou směšně „okopávají“, ale s nejmilejší chodíme cvičit tai-chi a tak jsme se zájmem sledovali styčné body obou umění. Překvapilo nás, že mistr učedlníkovi po náročném natěračsko-leštěbném tréninku neprozradil, že si má „vybouchat“ unavené svaly. Nejspíš se nepředpokládá, že by se divák k něčemu podobnému vybičoval. Pan režizér se nejspíš minul dobou ve které žije, jelikož evidentně spíš tíhne k baroku (partnerka hrdiny i ty bujky). Naštěstí dobro o5 zvítězilo nad zlem! Údajně existuje nová verze tohoto filmu, ale z pochopitelných důvodů jsem po něm nepátral. Pozn. pro Cival: Nebyl to „čapí skok“ anóbrž cvik v CZ zvaný „jeřáb“. (11.05.2018)

Osmdesátky od prvního syntetického úderu bicích po poslední úder outsidera na cestě ke slávě. (21.11.2020)

Tento film som si kúpil ešte na burze so simultálnym "dabingom",na VHS. kvalitnou moc neviniká, choreografia prišerná, emocionalna hodnota OBROVSKÁ.Viď Cobra Kai. (20.09.2022)

Báječná léta osmdesátá, ale tento film mě nebral... (25.10.2008)

Otras! (15.01.2009)

Tím, že jsem na to koukal po druhé, dost těžce utrpěly mé dětské vzpomínky. Už úvodní bitku sem si zpětně a zpomaleně projížděl, abych odhalil tajemství záhadného monoklu. Průběh výcviku a randění zase pomalu zvedalo laťku. I když nejlepší obranou je útěk (viz. Život Briana). Docela udiví nekuřáctví u všech postav, Cigarety by víznamně podpořili efektivitu útěku. No a když už nás celým filmem provází hlášky o obranném umění, bylo by asi mnohem efektnější v závěru odstoupit a ukázat tak, že to celý nebyly jen hloupé plky. Herzky se na to kouká a 3* si to zaslouží. Ještě sem si vzpoměl na scénu, kdy spěchá za matkou pečící narozeninový dort a skončil na párty se svou holkou ? (25.07.2009)

Jen pro malé zmrdy, co chtějí být karatistou. (05.05.2011)

Nostalgie všechno nespasí a na Karate Kida se už dnes moc koukat nedá,co si budem povídat.Ale míň než tři hvězdy nedám,na to jsem ten film viděl až mockrát. (02.07.2012)

O karate ani tolik nejde jako spíš o to jak se těžko hledá v neznámém prostředí místo v životě, kamarádi, přítelkyně... Film měl úspěch ne až tak kvůli bojovému umění, ale právě díky silnému příběhu. Jinak herci karate vůbec neovládali a kdo karate jen trošku rozumí, ten to vidí na první pohled. To je asi největší slabina filmu. Vtipné ale je, že právě onen některými zdejšími experty (viz. Gemini) tolik vysmívaný "jeřábí kop" je ve své podstatě s menšími změnami naprosto validní technika v karate zvaná mae-tobi-geri. Karatista Lyoto Machida tímhle kopem v MMA knockoutoval Randyho Coutura, čímž si vysloužil přezdívku Karate Kid! Pro srovnání - https://www.youtube.com/watch?v=1Y6L9kRRWdk (01.10.2016)

V oblasti karate filmů, jakých v 80. letech vzniklo přehršel, tento zrovna moc nevyniká. Svým zaměřením je určen spíše pro teenagerské diváky. Máme tu mladíka nemálo zapáleného do bojového stylu karate, který se přestěhuje do nového bydliště, kde ho místní omladina zrovna nemusí. Zakouká se do něj děvče, na kterou má zálusk jistý frajírek z místní karate školy. Kvůli šikaně ho začne trénovat postarší soused a na konci všeho dějství nakonec rozhodne soutěžní turnaj. Nic víc, nic míň. Na dvě hodiny stopáže docela málo. Ale ja už to u takových filmů bývá, i zde je dějová linka ohraničena hlavně výcvikem, který je předveden vskutku šalamounsky. Kdo by to byl kdy řekl, že běžnými domácími pracemi se lze naučit obrana v karate. Vymyšleno zajímavě. Snímek značně dětinský, ale dejme tomu. Z nostalgického hlediska zhlédnutelný je, ale nic si od toho předem neslibovat. (01.08.2017)

No nie je to nejaky mega-super film,ale zase nie je to ani zle,film mojho detstva,uz by som to zaradil medzi klasiku,4 hviezdicky uz len kvoli nostalgii...:-) (02.05.2018)

Ten jediný pravý Karate Kid. Pokračování jsem neviděl ale pochybuju že by to dosáhlo kouzla jedničky. O trapném remaku z roku 2010 ani nemluvě. 80% (03.05.2020)

Karate Kid je patrně neoblíbenějším filmem mého raného dětsví (možná i záslouhou místního letního kina), a za to si nějakou tu hvězdičku rozhodně zaslouží. (09.02.2021)

“Throwback Thursday #10” - Karate Kid se stal i přes svou pohádkovost jedním z kultovních filmů 80. let. Film jsem viděl až do dneška pouze jednou, a to kdysi dávno v tv a pamatoval jsem si jen některé scény. Film natočil John G. Avildsen, režisér Rockyho a v životních rolích Daniela se objevil Ralph Macchio a mentora Miyagiho Pat Morita. Jde o jeden z klasických příběhů o otlounkánkovi, který bojuje o respekt a o dívku svých snů se zlými douchebagy vedenými místním karate šampionem Johnnym. Film má celkem přestřelenou stopáž a dnes už legendární závěrečný čapí skok, kterým Danny porazí Johnnyho na karate turnaji. Závěr filmu asi mohl Avildsen vyřešit méně zkratkovitě, takhle snímek končí doslova na turnaji. Film byl ve své době komerční megahit, i díky kterému zažívalo karate mimo území Japonska obrovský boom. Zároveň šlo o první roli Elizabeth Shue, které film otevřel dveře do dalších projektů. To Ralph Macchio asi netušil, že Karate Kid bude navždy jeho největší úspěch, ke kterému se už nikdy jiným projektem ani nepřiblíží. Shlédnuto na Netflixu. 3* (21.01.2022)