Nahý oběd

Je to boj, ale nemůžu dát víc, a paradoxně za to může film natočený mnohem později, a to eXistenZ. Přijde mi to ne že podobné, ale stejné, jen místo virtuálního fantasmagorismu jsou tady důvodem k bizarním představám a halucinacím, které mnohdy tak nenápadně přecházejí z reálu zpět do vyšinutí, že se v tom lze jen těžko orientovat, drogy. Pan režisér tytéž prostředky použil i v eXistenZ, což u mě vyvolává otázku, zda-li mu nejde víc o krapet zvrhlou formu než o téma samotné. (27.10.2004)

Zlatý Medvěd - výběr (14.02.2006)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $2,641,357║Tržby Celosvetovo $-║ (16.12.2009)

Nenašel jsem v tom pražádné zálíbení, žádný emotivní moment. Je to velice chladné a odtažité. Drogy, paranoia, psaní, homosexualita... Halucinace. Nahý oběd je halucinací autora kdesi na pomezí života a fikce. Na pomezí žitého a psaného. V tom bych však problém neviděl, problém je v tom, že celé kouzlo snímku tkví jen v rádoby šokujících a na oko nepochopitelných scénách, které ale maskují jediný fakt – že je to celé o jednom dlouhém (a hodně devastujícím) tripu, který mě osobně z diváckého hlediska nic neříká. Cronenberg odvedl řemeslně dobrou práci, stejně tak herci a zejména Howard Shore se svým soundtrackem. To však nic nemění na tom, že mi celý Nahý oběd připadá jako totální exhibicionismus a výlev chorobné mysli. A to na dobrý film nestačí... Dost možná hodnotím jak hodnotím proto, že tenhle literární žánr nemusím. Takže pokud se vám zamlouvají souložící brouci, brouci v podobě psacích strojů, brouci v podobě mimozemšťanů a brouci v podobě brouků... budete zřejmě broukat nadšením. Já jsem si od věčného zívání přivodil rozedmu kušny... (26.03.2004)

Scénář: David Cronenberg .. Tak tohle mne nechytlo.. (26.03.2004)

Ve filmech Davida Cronenberga mám zalíbení. Více než tři hvězdy jsem dal jen Mouše, ale tím nechci říct, že by se mi tenhle film nelíbil. Moc pěkně jsem se přenesl do pavučiny halucinací, prolínání reality s fikcí a surrealismu. Atmosféra filmu a jeho depresivnost se mi moc líbila ( neustále se nacházíme v uzavřeném prostoru, i když je záběr v ulici, nikde se neobjeví panoramatický pohled ). Prostě se jednou za čas rád kouknu na "nenormální" film. "Normální" se natáčí pořád. Peter Weller je rozhodně lepší než v Robocopovi. (03.04.2004)

Jeden z mých prvních "divných" filmů - jeho brutálně psychedelickou atmosféru jsem si okamžitě zamilovala - moc ráda bych viděla znovu. (29.10.2006)

Nemám slov. Tak neuvěřitelně kompletně perverzní film bez jakéhokoli skutečného 'fyzického aktu lásky' jsem nikdy neviděla. Brouci, stonožky, mimozemšťani... Vizuální stránka filmu je úchvatná, asi jsem vážně zvrhlá, ale už dlouho se mi nic tolik nelíbilo jako právě Cronenbergův Naked Lunch. (16.05.2004)

Uz Existenz se mi nak zvlast nelibilo a tenhle film mi to dost pripominal, ale Existenz je oproti tomuhle skvost. Tohle byla naprosta ultra nuda bez hlavy a paty. Proste naprosta slatanina, ktera nedavala smysl. Jediny, co muzu pochvalit, je Peter Weller, ten byl obstojnej a pak nechutny zabery, moc jich tu neni, ale jsou dobry i co se tyce triku. Co se tyce hudby, bud tu neni zadna a kdyz je, tak dost hrozna. Tohle Cronenberg absolutne nezvlad. (26.01.2008)

"Těžkotonážní", ale jeden z nejlepších výplodů Cronenbergovy tvorby... Pro většinu diváků zřejmě naprosto nepochopitelný zmatek a bizardní chaos. Čtenářům literární předlohy je jistě stravitelnější. Já jsem knihu nečetl, ale film se mi opravdu líbil a i když to je, jak jsem již uváděl, neuvěřitelně těžké dílo, pokud člověk přijme systém "hry", tedy filmu, není to tak strašné a provokující, jak se původně zdá. Film pojednává v jednoduchosti o drogové závislosti a následné toxické psychóze, která se v běžné skutečnosti projevuje podobně jako schizofrenní onemocnění. Přechody z "reálu" do bludů hlavního hrdiny se při pochopení tohoto vzorce stávají pochopitelnější a jasnější. Jedná se o prostý rozpad psychiky a osobnosti drogově závislého člověka, jehož mozek vytváří nový, únikový svět. Výtvarně, herecky a atmosféricky výborně pojaté. Navrch k tomu pak ještě skrytá, ale jasná kritika společnosti, ale zejména jejich rozhodujících, vládnoucích a ovládajích složek. (05.09.2008)

Těžká magořina, v Davidově filmografii vlastně i jedna z největších. Kvůli určité roztahanosti, neustálým splýváním tvrdé reality s bezbřehou fantazií a nejednoznačnému závěru je Naked Lunch pro mnohé diváky těžko stravitelnou záležitostí, kterou ale naopak rozhodně ocení Cronenbergovi příznivci. Jeho "chorá" mysl nechává opět naplno probudit všechny démony, kteří tu ožívají v podobě mimozemšťanů s lahodným spermatem, mluvících brouků, pololidských stonožek nebo sexuchtivých buzerantů. Obdivuhodná je také práce s herci, kteří pod režisérovým vedením ždímají ze sebe maximum. (21.05.2013)

Na některé filmy se podívám proste z čiré zvědavosti, ale v tomhle podniku jsem si připadal, tak trochu jako exot. K beatníkům mám všeobecný respekt, ať už byli jacíkoliv. Croenbergovi jsem se zatím vyýbal a asi dále budu. Do tohohle filmového kroužku nepatřím, takže si mě klidně vylučte. K dobru filmu přidávám opravdu sugestivní režii a fakt, že ač jsem se celou dobu ošíval nad tím vším, co jsem viděl, tak Nahý oběd dokázal udržet celou dobu moji pozornost, a to se cení. Asi půjdu o dům dál, tohle není pro mě. (01.07.2007)

Pár let zpátky jsem Burroughsovu knihu odložil přečtenou jen do půlky, protože jsem jí byl zhnusen. Cronenbergův film ve mně ani vzdáleně podobné pocity nevzbudil, takže si nemyslím, že jde o dobrou adaptaci. :o) Režisér má ve svém portfoliu dle mého názoru lepší kousky - Nahý oběd je příliš chladný, odtažitý, nevzbuzoval ve mně silnější emoce. Na druhou stranu, během jeho sledování jsem dostal chuť zkusit si knížku přečíst znovu... (16.12.2006)

Zacházení s úchylnou bizarností jako s naprostou samozřejmostí je podobnější spíše Terrymu Gilliamovi, ale ten má na rozdíl od Cronenberga hranice... Nahý oběd je vskutku prapodivná podívaná, drama je budováno v áčkovém stylu, režijní vedení působí sebevědomě, bez zakopnutí, ale přitom náplň je dost bezdějová, místy až unylá. Ani atmosféra na tom není úplně nejlíp, díky čemuž potenciálně fascinující bloumání mezi realitou a halucinacemi nedostává patřičný rozměr a nedokáže diváka připoutat k obrazu jako třeba Videodrome... 6/10 (05.12.2009)

Tak trochu samoúčelné vyblbnutí. Čekal jsem něco zásadně perverznějšího a hlubšího, nakonec je to ale jen exhibice Cronenberga v ráži. Nic proti. (31.01.2012)

David Cronenberg uvažoval o adaptaci slavného Burroughsova románu delší dobu, jenže nevěděl jak a za co. Oba tvůrce přes diametrální rozdílnost prostředí, které je formovalo a rozdílnost povah spojuje vysoká míra kreativity a to, že se nenechají svazovat konvencemi a předsudky. Vzhledem ke své a především spisovatelově pověsti a skandálnímu obsahu díla pochopitelně nemohl získat podporu velkých studií. Peripetie kolem vzniku snímku by samy vydaly za další film. Protože je Nahý oběd bytostně surrealistická záležitost, která se dá doslovně natočit výhradně jako kreslený film nebo extrémně drahý digitálně vytvořený velkofilm bez šance na kasovní úspěch, Cronenberg napsal scénář, který použil literární předlohu jen jako východisko. Je to film o tom, jak spisovatel William Lee alias Borroughs píše Nahý oběd, jaká tvůrčí muka přitom prožívá a jak jím zmítají démoni drogové závislosti a sexuální fantazie. Často se objevují snové vidiny a drogové halucinace. Provokativní, těžko stravitelný kousek, který rozhodně není pro každého, sklidil nadšené ovace kritiky a odnesl si několik odborných ocenění, z tržního hlediska ale celkem logicky propadl. Základním motivem Cronenbergova filmu je osamělost a z toho vyplývající flustrace vysoce nadaného jedince obklopeného a ohrožovaného konvenčním okolím. Celkový dojem : 95 %. Po herecké stránce koncert P. Wellera a J. Davis. (13.06.2006)

Výborně excelentní film, který mi připomíná knihu Temný obraz od Philipa K. Dicka. Dovolím si upozornit, že to je spisovatel románů jako je Blade Runner a povídek Minority Report, Výplata. Zajímavě znázornné halucinace pomocí brouků. (27.03.2004)

Bezesporu zajímavý film. Jen jsem ho tak moc nepochopila, ale chyba bude asi na mojí straně. Zatím je to pro mě příliš intelektuální, tak třeba až na druhý pohled... (13.03.2005)

..........Vše způsobila nejslavnější Burroughsova kniha, která se na regálech knihkupectví dlouho neohřála a hned putovala na deset let do trezorů. Ve filmovém ztvárnění se zmítají vidiny, fantazie, přízraky a sexuální touhy se skutečnou realitou v ponurých zamlžených barvách. Vše jsou vlastně ve skutečnosti částečné epizody ze spisovatelova života, popravdě řečeno i režisérova. Velice skrytě oba v ději zakomponovali věci mnohem důležitější, než by se na první pohled zdálo. A to především zneužívání moci a celé lidské společnosti. Jak kdysi řekl I. Welsh: "Mnoho lidí si myslí, že Nahý oběd je obscénní. Není to pravda. Je třeba se dívat mnohem více pod povrch, kde jsou ukryty věci zcela zásadní." V každém případě psychedelické a halucinatorní výjevy v knize i ve filmu byly zpracovávány "s láskou v duši a koksem v krvi". Toť celé je vtěsnáno do životopisu jednoho rozporuplného a zajímavého člověka, pro kterého byl život jedna velká noční můra......... (09.04.2005)

Je spousta důvodů, proč NAHÝ OBĚD zůstal hluboko ve stínu famózní předlohy. Prvním zásadním je příliš konkrétní médium filmu, které neumí věrohodně převést fantazijní a stylistické orgie Burroughsovy knihy. Druhým zásadním pak to, že na rozdíl od Burroughse je Cronenberg nenapravitelný suchoprd. Na druhou stranu – ten film není jen špatnou adaptací. Takže dávám třetí * za to, že DC neotročil, zůstal svůj a vložil do přepisu něco ze své análně-transformačně-kafkovské poetiky; stejně tak celkem zajímavě posunul do popředí biografické prvky díla (smrt Burroughsovy ženy), resp. obecnější, postmoderní „úvahu“ nad vztahem spisovatele a jeho média. (13.04.2004)