Čarodějné pohádky

Kdepak, vůbec to není tak špatné, jak by odpovídalo hodnocení uživatelů, ale tady narážíme na problém zakonzervování představ řady uživatelů o animaci z doby Milerova Krtečka nebo děl Zdeňka Smetany. Pravda je, že knihy pana Kubína, podle kterých seriál vznikl, nejsou vzhledem k použitému nářečí pro každého - jako dítě jsem se jimi obtížně prokousával. Večerníček ale promlouvá především obrazem a bohatě barevná kresba Tomáše Paula je sice "rozdováděná" a příznivec "klasiky" si na ni bude muset chvilku zvykat, nicméně má svůj půvab a je originální. Seriálu hodně pomáhá maximálně ujeté podání vypravěčky Barbory Hrzánové, která se musela při téhle práci dobře bavit. Celkový dojem: 70 %. Když nic jiného, může seriál rozšířit slovní zásobu, některé průpovídky a termíny jsou kouzelné. (10.04.2009)

První série, kdy to z chalupy postupně odchází do světa šlape na výbornou... Švagrová promyšlenou sňatkovou politikou ovládne všechny hrady a zámky v okolí, Francesco se postará o pantátu a Giovanni si dál pěkně čte za komínem, tak by to mohlo být... Druhá série s Janíčkem už je bídná. Sedm a dost. Tak to v pohádkách bývá, ne? (17.05.2021)

Nemůžu si pomoct, ale Čarodějné pohádky jsou jedním z nejlepších porevolučních večerňajzů. Z výtvarného hlediska hodně solidně nakreslený - dokonce s nepatrnou dávkou erotismu (i když netradiční stylizaci asi jen tak někdo neskousne), animace taky není vůbec špatná a vyprávění má nejen hlavu a patu, ale i vtip a říz. A protože nejde o seriál infantilní, roztomilý a kýčovitě podlézavý, dalo se celkem předpokládat, že narazí na vlnu nepochopení. Při tom je to práce, která má nespornou epickou i výtvarnou hodnotu. A "ne!" opravdu mi není líto dětí, že se na tohle musí koukat. Děti totiž ještě nemají zabedněný hlavy hloupejma předsudkama o vzhledu nebo obsahu kreslených seriálů. (21.05.2010)

Osobitá čeština klasických pohádek Josefa Štefana Kubína mě hodně baví sama o sobě. V podání Báry Hrzánové dostává ještě další vlídný rozměr. Odhaduju, že vcelku nestandartní a trochu divoké výtvarné pojetí způsobí leckdy i zmatek (než si konzervativnější divák zvykne), ale na druhou stranu - tyhle originální kresby, mapy, krajiny, domy... jsou docela nezaměnitelné a rozhodně to není nuda ;-) (20.11.2010)

Jeden z těch Večerníčků, na který jsme narazili zcela náhodou ve stojanu v supermarketu a já si ho hned na první dobrou absolutně zamiloval. Líbil se mi koncept, ve kterém jsme se v každém díle zaměřili na někoho jiného a epizody na sebe nepřímo navazovaly až do zdárného konce. Takhle mají vypadat hezké jednoduché pohádky. (27.10.2019)