Pavouk

Pavouky nesnáším, ale tohohle miluji. Ralph Fiennes potvrzuje, že je schopný zahrát cokoliv, ovšem pokud je jeho postava jakkoliv divná, tím lépe pro něj (a pro nás). Po prvním zkouknutí čtyři silné hvězdy, po druhém už pět bez mrknutí. A to, že jsem znal pointu, vůbc nevadilo. Jak řekla jedna moje známá - ten film je jako nanuk. Mrazivý, ale setsakra dobrý. (31.10.2009)

Cronenberg na mne působí ne jako zcela vyrovnaný režisér se sklonem k bizardnosti, což se projevilo i u tohoto filmu, a to zvláště ve vztahu syna k matce, kterou si ji není schopen ztotožnit jako někoho jiného, než svou hodnou matku, natož milenku vlastního manžela. Film je sice rozvleklý a převážnou část nevíte, o co jde a co se z toho vyklube a je skutečně nutná hodná dávka fantazie, aby se vám to podařilo, ale ten konec stojí za to. Pokud jste ovšem fanoušky akce a efektů, líbit se vám to nebude. Je to prostě pohled do duše jednoho osamělého skoro blázna. (12.07.2005)

Tak trochu divný pavouk. Táhne se jak zápach kyseliny máselné z bezdomovce, kterého hlavní hrdina mimo jiné připomíná. A tím „mimo jiné“ myslím třeba perverzního úchyláka se sklony k záchvatům zuřivosti. Zkuste mít za sympatický film, v němž podobný pobuda hledá jádro své výstřednosti - hezky po freudovsku hluboko v dětství. Šmíruje vlastní rodinu (překvapivě je přítomen i situacím, kterým za mlada přítomen být nemohl), natahuje si po pokoji metry provazů a cosi čmárá do velmi důležitého zápisníku. Jinými slovy: umění. Ale dost ironie, Pavouk je divný film divného Davida Cronenberga, hraje v něm divný Ralph Fiennes a nejspíš se nám snaží něco sdělit. Bohužel natolik asociálním způsobem, že budete rádi, když to skončí tak jak to skončí a všechno svedete na jistou duševní poruchu. Možná nakonec ani o nic jiného jít nemělo, lepší je po tom nepátrat, nic neřešit a s klidem přepnout na jiný program. 60% Zajímavé komentáře: lachim, Iroquaise (10.05.2006)

Ralph Phienes splieta spolu s Cronenbergom okolo seba siete, do ktorých som sa nezamotal. Príbeh je ľahko odhadnuteľný, atmosféra síce depresívna, avšak na bláznivého kanaďana celkom krotká. Celý film mi bolo teplo, stále som si predstavoval, ako by som sa cítil ja v toľkých vrstvách košiel. Vo filmovej histórii som už videl omnoho viac strašidelnejších pavúkov, každý z nich bol ale reálny. (31.05.2012)

Poměrně jednoduchý a skromný vzpomínkový příběh psychicky narušeného člověka, který jako duch prochází svými dějinami, téměř beze slov a s temnotou prostupující jak jeho myslí, tak i celou atmosférou filmu. Cronenberg se nechce nijak podbízet, nevychází vstříc diváku a svým chladným a odtažitým stylem režírování situuje film do opačné polohy působení než Čistá duše. Tím však mimo jiné vyvolává neblahé pocity nudy, film jakoby nic neříká - nedokáže své publikum řádně oslovit a vtáhnout... 5/10 (27.12.2009)