Stereo

Co to kurva...?! Neuvěřitelně rozvleklý (byť hodinový!) experimentální pseudodokument na téma telepatie a erotična (nutno podotknout, že dosti cudného), odehrávající se v obrovském depresivním betonovém domě jak od Le Corbusiera. Pokud někdo bude "stíhat" promluvy vypravěče hned napoprvé, pak je asi robot, protože nestíhal ani simultánní překladatel. No prostě psycho. (14.10.2006)

100% za poutavý visuál. Byla by z toho pěkná foto knížka. Celý film je bez zvukových efektů, prakticky "němý", dlouhá série nekonečných záběrů doprovázená čtením vědecké zprávy na téma "telepatie" a "sexualita". Zdlouhavé. (05.11.2009)

Tohle je strašně moc divný!! A vlastně to nemá ani žádnej smysl a význam, dokonce ani vizual není kdo ví co ... Ale stejně je to super. Má to suprovou atmosféru, třeba člověka, kterej má fobii z velkých prostor a sálů, to musí úplně zlomit. Pocit samoty, hladu, odcizení, ne-života ... Už konečně chápu, kým a čím byl inspirován ještě lepší flick The Atrocity Exhibitions (2000)... Jen pro okrajové publikum, většina lidí nepobere a bude se nudit ... Výborná akorátní stopáž!! (20.09.2011)

Nemělo to mít hodinu, ale dvacet, maximálně třicet minut. Pak by to bylo bezchybné. Cronenbergovo hledání svých trademarkových motivů ale určitě stojí za pozornost i přes nerozumnou stopáž, která neudržela mojí pozornost. (21.04.2013)

Pokud Crimes of the Future byly zdlouhavé, nudné, dějově rozbředlé a až přehnaně pseudointelektuální, tak pro Stereo to platí dvojnásob. Zaujalo mě jen pár pronesených myšlenek, jinak se jednalo o hodinu utrpení. Tohle je opravdu obsahově prázdný film, Cronenberg prostě neměl mnoho, co sdělit. Myšlenky v jeho celovečerní prvotině by se daly shrnout v 10 minutovém kraťasu. Jediná pozitivní věc na mém filmovém zážitku byla, že jsem film viděl v příjemné atmosféře pražské výstavy Cronenberg Evolution. 2/10 (24.07.2016)

Jako pardon, ale na to, abych dokázal šířit depresi na ostatní lidské objekty kolem sebe, přece nepotřebuju žádné falešné telepatické (schizofrenní) já, natož vůbec nějakou telepatii, že ano, to zvládnu sám…Teď však vážně. Stereo je velmi náročný film bez zvuku, slyšet lze pouze hlas vypravěče/ů. Což v kombinaci s tím, že snímku musíte věnovat maximální pozornost, tedy komentáři, který je odříkáván nanejvýš monotónně a se spoustou odborných výrazů, znamená, že se stává Cronenbergův počin velmi těžko sledovatelným, pro některé diváky dokonce úplně nekoukatelným. Až si člověk říká, že tvůrci zřejmě chtěli publikum znechutit do takové míry, aby film dodívali jenom ti nejodolnější či nejtrpělivější. A přestože jsem se vehementně maximálně soustředil, několik myšlenek/scén, či v lepším případě pouze vět/záběrů jsem i při té nejlepší vůli nepobral, alespoň na poprvé ne (tedy bez toho, abych si scénu pustil znovu, díky čemuž vidím promítání Sterea v kině jako značně problematické). Přitom je tento film velmi podnětný a má spoustu zajímavých myšlenek. Prozatím celkově slabší 4*, zřejmě to bude chtít v budoucnu další projekci. A ponaučení? „Normální“ jsou jenom bisexuálové (omnisexuálové)! (08.08.2013)

Hneď prvý záber filmu pripomenul famóznu stavbu Prírodovedeckej fakulty Univezity Komenského v Bratislave a následné zábery z interiérov tento dojem potvrdili. Slovenský architekt Vladimír Dedeček svojim dielom nadviazal a zároveň rozvinul mestské Le Corbusierove utópie. Teoretička architektúry Monika Mitašová: "Dedečkova labyrintistická organizácia zodpovedá jednak tomu, že vytvára montáže a asambláže priestorov, niektoré zhromaždí a opakuje a niektoré vkladá do seba a tým dostáva tú labyrintovú štruktúru. Labyrint pluralizuje a jednotne organizovaný priestor, dáva vám bytostne na výber a dokonca aj keď blúdite a cítite sa byť väzeň aj tak máte neobmedzené možnosti.". Neobmedzené možnosti mal pri spojení výnimočného architektonického priestoru s kvázi dokumentom, zachytávajúcom priebeh vedeckého telepatického pokusu, aj režisér David Croinenberg. Žiaľ nevyužil ich. Výsledkom je preto len ťažko usledovateľná, nezúčastnene a odťažito komentovaná hodina telepatického ticha. Ticha, pretože telepatiu v ňom nie je možné ani jasnejšie vidieť, ani v rámci vysvetľovacieho komentára uchopiť. Stratila sa kdesi v čiernobielo predstavených fascinujúcich priestoroch a zachytení neuchopiteľne sa tváriacich tvárí a správania sa protagonistov. (27.08.2020)

Páč sem tomu nerozuměl ani slovo. Ale mýtický vypravěč mluví vcelku pomalu a srozumitelně..jen ty odborný výrazy neznám, no. (19.01.2007)

Z hovna bič neupleteš. A když tak nezapráskáš. Přesně tohle se Cronenberg(ovi) podařilo. Za málo peněz hodně muziky. Problémem snímku je že rozhodně není pro všechny Buď sedne a nebo ne. Za sebe říkám, že to byl velice poutavej a originální pseudodokument. Evidentně už od raných filmařských začátků věděl Cronenberg co dělá. (08.07.2016)

pozor, toto je art! mladý cronenberg (na svoj vek!) urobil zaujímavý prienik žánrov (formálne aj obsahovo): experimentálny sci-fi dokument o telepatii a sexualite. čiernobiele, nemé, iba s komentármi... vedcov? samotných uchádzačov? geniálna lokácia, ktorá hrá sama za seba a osebe... cronenberg si robil sám kameru, strih, scenár, produkciu aj réžiu... a na ten vek a na takéto sústo je to výkon hodný uznania...zaujímavý počin hodný pozornosti i uznania, ktorý však (pozor) môže človeka miasť či dokonca až nudiť, lebo (zakončím to rovnakým tvrdením, ako som začal): toto je umenie! (11.10.2013)

Stereo si treba vážiť najmä vďaka tomu, že sa tu Cronenberg zaoberal telepatiou a tú využil predsa len o triedu či dve lepšie v Scanners. Možno by ich nenakrútil nebyť práve Sterea. Inak by filmu myslím viac slušala čisto hraná forma so zvukom (postavy by ale mohli byť naďalej nemé), ako mockument pôsobí až príliš chladne, odťažito a vlastne nejde o nič iné než experiment. Ale experiment ako debut jedného z najosobitejších režisérov histórie kinematografie. (21.11.2023)

Myšlienka samotného "pseudodokumentu" nie je až taká zlá, ako jej nudné prevedenie. Cronenbergova nápaditosť, úchylnosť a zmysel pre zaujímavú filmárčinu už ako tak začína bublať, no naplno to vyvrelo až o šesť rokov neskôr fantastickými Shivers. Toto ma žiaľ minulo. (25.01.2008)

Asi tak, nasledujícím Zločinům budoucnosti jsem sice dal jen silné 3 hvězdičky kvůli pár nudnějším nataženým scénám a náhlému utnutí na konci, ale dost mě fascinovaly svou minimalistickou atmosférou, výtvarní stránkou a více nápady. Tak jsem se rozhodl podívat se i na Stereo a uvidět tak od Davida Cronenberga jeho prvotinu. Už tady se plně objevují různé prvky typické pre další tvorbu pana režiséra a chvíli jsem měl pocit, že koukám na jakousi černobílou variaci právě Zločinů budoucnosti a sleduji snad stejnou budovu a stejné chodby, zároveň mě však tohle skoro ničím kromě černobílé kamery oslovit nedokázalo. Stereo nemá v sobě totiž žádnou atmosféru či napětí, nevyskytuje se tu jediný dialog, žádná hudba, jenom dlouhé němé záběry na různě nevšední úchylky ve jménu telepatie (a na stejně dlouhou přípravu na jejich provádění), občas doplněné o komentář vypravěče. Ačkoliv Cronenberga jako režiséra uznávám stejně jako třeba Jima Jarmusche, u obou jsem se jejich výsostně experimentálním debutem prokousával velice obtížně, s minimálním přínosem a ani tady nejsem po skončení schopen udělit víc, než jednu milostnou hvězdičku. Snaha být za každou cenu odlišný od úplně všeho a všech ostatních se i tady pro mě totálně minula s jakýmkoliv pozitivním účinkem. [30%] (21.11.2022)

Stereo? No nazval bych to spíš sekta, protože těch pár jedinců se chovalo a jednalo jako by byly nějaké členem. Jen jejich (dvou) hlas ve mne vyvolává až alergické nebo naprosto antipatické reakce či stavy... - 1. 8. 2013 - 30% (01.08.2013)

Oceňuji zejména velkou míru originality, kterou v sobě David Cronenberg prostě má, ale jinak se mi film moc nelíbil. Sledoval jsem ho velice pozorně, ale nějak mě nezaujal a s postupem času jsem jen čekal na konec. Nicméně i přes to všechno jsem vyrazil druhý den na CRIMES OF THE FUTURE a docela se těšil..)) (16.10.2006)

Líbilo se mi to hodně, ale pokud bych měl ke svému dojmu přistupovat podobně analyticky jako tenhle film, musel bych odhalit, že 60% působivosti má na svědomí samotná budova ve které se natáčelo (respektive její optický dialog s kamerou). 30% dělá doprovodný komentář (který je mi hodně blízkým propojením vědy a imaginace a naráží na pár zajímavých motivů) a desetiprocentní zbytek možná vychází z postav filmu a interakce mezi nimi (zde se Cronenberg drží bůhvíproč zbytečně při zemi a postavy působí vskutku jalově ) ........ PS: Flipnic tady zmiňuje film Atrocity exhibition a naznačuje, že byl inspirovám právě tímto filmem.. To je ale blbost. AE je adaptace stejnojmenné knihy J.G. Ballarda a zcela vychází z něj.. Naopak bych se vůbec nedivil kdyby byl zde Cronenberg ovlivněn právě Ballardem (a asi i W.Burroughsem). (12.02.2020)

Popravdě tenhle film obdivuji hlavně na základě toho, jakou má formu. I když je to jedna z Cronenbergových prvotin, tak máte pocit, že to natočil člověk, který měl jasnou vizi. Ano, je to komorní, ale přitom je to jasně stylizované a profesionálně provedené. Cronenberg nepochyboval. A já nepochybuji, že i po letech tohle dílo dovede oslovit. (07.04.2016)

Hele, mě osobně se Zločiny budoucnosti celkem líbily. I přes to, že k nim mám nemalý počet výhrad. Stereo vzniklo ve stejném období a oba ty filmy mají být dost divácky nepřístupné, tak jsem doufal v něco aspoň trochu podobného. Jenže si nemůžu pomoct, ale mě Stereo přijde jako strašně samoúčelná úchylárna. Hodinový experimentální "pseudo-dokument" o jakémsi experimentu s navozením telepatie, který se zvrtne do něčeho perverzního a ve kterém kromě monotónního komentáře (který se ozve cca jednou z 5 minut) není přítomný žádný zvuk. A sice tu zazní hromada odborných výrazů, ale moc nevěřím tomu, že by v tom byla nějaká skrytá geniální pointa nebo myšlenka. Přece jenom, Cronenberg bůhvíjak hlubokomyslné filmy netvořil. I ty Zločiny budoucnosti jsou jen jednoduchý příběh podaný co nejsložitějším způsobem. Každopádně u Sterea je sice zajímavé vidět prvopočátky Cronenbergových typických prvků, taky to má dobrou kameru, ale mám problém tomu dát vyšší hodnocení, když mě celý ten film vlastně jenom vůbec nebavil, strašně nudil a nic mi nedal. Měl jsem co dělat abych u toho neusnul. Tohle je fakt jen pro naprosté minimum lidí. Tady ani přihlédnutí k tomu že je to experimentální fakt nepomůže, když se tu experimentuje celou dobu pořád stejně a pořád stejně nefunkčně... Lepší 1* (01.07.2021)

Vypadá to jako studentské cvičení, rozhodně to však stojí za pozornost. Brutalistní architektura, jejíž nezbadatelná temnota se střídá s ostrým bílým světlem, je kulisou intelektuálně vypjatého konceptu, který má do příběhu daleko. Postavy v interiérech, klaustrofobie stíhá agorafobii, rozpohybovaná fotografie betonových ploch, průhledů na prázdné plošiny teras, nekonečná schodiště vedoucí do hlubin a výšin nekonečného domu-světa. Film, který popisuje spíše prostor, v němž se cosi odehrává, než to, co se odehrává. Výrazně formalistní přístup autora przrazuje talent, který se plně projeví až mnohem později. Hodnotit lze všelijak. Jako studentský pokus je to dílo výjimečné, v Cronenbergově filmografii pozoruhodný a patrně důležitý počin. Jako samostatný příběh vyprávěný kamerou a herci to smysl ani hodnotu nemá. (11.11.2008)

pridavam sa k hirnlegovi. pat hviezdiciek davam z povinnosti, cronenberg dokazal uz vtedy navodit tak depresivne a krute prostredie a psychologicky naturalizmus dialogov je priam neznesitelny. bravo david. (15.10.2006)