Sněhurka - Příběh hrůzy

Na filmu mě zaujalo především to, že trvá docela dlouho, ale přesto se mu nepodaří pořádně vytěžit žádný z motivů, které představuje. Postavy mizí a objevují se, jak si střihač zrovna zamane, a nikoli podle vnitřní logiky příběhu, Lilly je ztracená v temném lese v jednom záběru a v druhém už najednou všichni vědí, kde je, aniž by ji našli, zrzavý doktor je v jednu chvíli očarovaný, ale vlastně vůbec není očarovaný, a tak všelijak podobně. Mojí nejoblíbenější sněhurkovskou adaptací tak i nadále zůstává španělská němá Sněhurka - jiný příběh. Přesto má tahle verze momenty, které bych nazvala roztomilými až působivými. Zrcadlo je nesmírně krásné a Sigourney je božsky strašidelná. Její rozpracování zlé královny bylo velmi zajímavé, škoda, že se poněkud rozpadlo ve chvíli, kdy se těžiště pozornosti přeneslo na Lilly. Psychedelická hororová atmosféra někdy působí, jak má, a když zbytek přestává dávat smysl, tak je trochu zmatečná. Smíšené pocity. Ale to zrcadlo! (14.12.2016)

Sněhurka a sedm bezdomovců.. Brzy vyvržený travesti vlk převlékající se za důchodkyně, které před tím pozře či třeba polétavá bába z lesa, co způsobuje dětem obezitu, cukrovku a popáleniny třetího stupně, to jsou jen namátkou pohádkové klasiky, které se dětem odjakživa vyprávějí s eufemismem a citem, aby se zaobalil ten hororový obsah. Michael Cohn u Sněhurky bratří Grimmů zvolil cestu bez příkras, ale výsledkem je pouze to, že děti do deseti let pokládají existenciální otázky a ti starší se příliš nevyděsí (leda pohledem na Lillian, která při poulení očima vypadá jak Elijah Wood). Nezbývá, než se soustředit na satanistku Ripleyovou, která váže manžílka hlavou dolů ke kříži, všechny kolem tráví a ve chvílích posedlosti vypadá, že do ní zase „vstoupil“ Gozer z Krotitelů duchů (pro ty, co už zapomněli, postava Billa Murrayho se jmenovala Venkman).. (14.12.2016)

Dospelá, hororová verzia Snehulienky dopadla celkom dobre, hoci stále by to chcelo poriadnejšie spracovanie, ktoré by nepôsobilo televízne. Príbeh i atmosféra sú dostatočne temné a spolu so štýlovým vizuálom a vydarenými kamerovými zábermi filmík dvíhajú o stupeň vyššie. Výborné je aj herecké obsadenie; Sam Neill v úlohe kráľa, Sigourney Weaver ako zákerná macocha a Monica Keena ako Snehulienka Lilly pôsobí vystrašene, zvedavo i sexy zároveň. Čo je však zbytočné sú viaceré hluché miesta a vkrádajúca sa nuda, ale v závere sa to našťastie sympaticky rozbehne. Mne sa to páčilo, tentokrát to naozaj nie je verzia pre deti. (28.12.2010)

Originálně temně pojatý příběh o Sněhurce a sedmi "trpaslících" (lolz) s pár slušnými really-not-for-children scénami, skvostnou Sigourney a otravným rozmazleným frackem-Sněhurkou. Škoda jen, že režisér se svou originalitou zůstal ještě poměrně daleko za úžasnými možnostmi, které se mu s tímto námětem nabízely (např. konec mohl být přeci úplně jiný, Sněhuru mohli víc potýrat, apod.) - no tak snad někdy příště někdo jiný... Ale i tak docela milé. (28.10.2007)

Tak to byl super skvělý, hrůzostrašný příběh. Ripleyová nezklamala, jejímu kouzlu hororové královny jsem propadla i já. Mirek Táborský hrál jejího němého bratra a byl zároveň vyslán (místo starého známého myslivce), aby sladké Lili podřízl sněhobílý krček a její srdce pak přinesl své sestře. Do této role byl vybrán ženiálně, jelikož jeho kukuč je na takové role prostě stvořen. Já ho potkat potmě v parku a on na mě udělat takový obličej jako tady na Lili ... tak jsem v pérdeli pane hrábě a hledám, kde nechal pánbů díru. Děj se o základy slavné pohádky pouze opírá, jinak si vede svou vlastní příběhovou nit a já se u toho skvěle bavila. (18.05.2014)