Cucák

Filmy o gerontofilech s falešnými kotletami, a navíc s nesympatickými cucáky v hlavních rolích, nikdy nebyly moje parketa, a tohle "dílko" to jen potvrdilo. (30.07.2003)

Oscar (Aaron Stanford) se od svých vrstevníků velmi liší. Chození do kina, ani poslech moderní hudby jej nikterak neuspokojuje, to si radši někde v koutku otevře sbírku básní od Voltaira. Ani o dívky ve svém věku nejeví zájem, neboť málokterá ví, kdo to Voltaire byl. To radši ve skrytu duše touží po své nevlastní matce Eve (Sigourney Weaver). Ale románek s matčinou nejlepší kamarádkou Dianou jejich vztah staví do úplně jiného světla ... Už napoprvé mne tento film extrémně nebavil, a ani na druhý pokus se to nezlepšilo. Zajímavý nápad je ale sestřelen otřesnými hereckými výkony (ani Sig. Weaver z řady nevybočuje) a některé scény byly přímo na poblití (Oscar se doslechne, že před 40 lety se jeho nevlastní matce líbil Elvis, takže si hnedkonc nalepí kotlety, aby ji zaujal. WTF?). No nic, třetí šanci už filmu rozhodně nedám.. (16.02.2011)

║Rozpočet $150,000║Tržby USA $2,891,288║Tržby Celosvetovo $3,200,241║ (28.03.2010)

Pseudointelektualni skarede natocena filosoficka hricka. Jedna vyborna scena z tohohle snimku neudela ani prumer. (10.12.2002)

Těžce podprůměrný filmeček o jednom neuvěřitelně nesympatickém cucákovi, jehož jediným štěstím je to, že alespoň umí citovat Voltairovy hlášky, které se tak nakonec stávají jediným pozitivem filmu. Naštěstí film skončí dřív než by začal požírat sám sebe a vy jste se stačili zamyslet nad tím, proč na takovou slátaninu koukáte... (04.06.2006)