Sweetwater

Zmysluplnejší dej nečakajte, film je zaujímavý iba svojou postapokalyptickou atmosférou. V celom deji nie je vlastne nič veselé, aj k hlavným postavám si vzťah vybudujete len povrchne, aj keď mladá Petronella Barker bola fajn. Ľudia odchádzajú z trosiek mesta, usídľujú sa na skládke na predmestí, ale ani tam nemajú pokoj, po ktorom túžili. Prázdnota sveta, ktorý človek zničil a nezostalo mu v ňom nič pozitívne. Ruiny, pološialení ľudia, násilie, skládky, industriálny odpad, železo, dym a bane. No future. (25.03.2015)

Beznadějné postapo plné špíny, prázdnoty, násilí, sexuality, s přemrštěnou dvouhodinovou stopáží, s minimem napětí, bez souvislejšího příběhu či vyvíjející se charakteristiky postav... a pro mě úplně stejné utrpení jako kdysi u hvězdně obsazeného Malevilu. Celý film působí jako doslova ze smětiště zbytků života, včetně toho hnusného vizuálu a osmdesátkové hudby, nemá v sobě skoro nic pozitivního, ani myšlenku a jedna silná scéna (kdesi ještě v první polovině) s malým synem a ochraňujícím tátou nemůže ani se slušnou atmosférou zachránit celou tu pocitovou i dějovou vyprahlost. Přestože existují i postapo filmy, které mě dost oslovily a na pár takových jsem i poměrně nedávno narazil, tento norský snímek k nim určitě nepřiřadím. [45%] (06.02.2022)

V troskách civilizace přížívají zbytky lidstva a je to podané bez příkras. Špína, násilí, zoufalství, strádání, nahota... nic z toho ale nepůsobí uměle, nebo nepřirozeně, vše je zobrazeno a podáno naprosto uvěřitelně. Je to takový ten typ filmu, který přesto, že je velice zdlouhavý a chvílema může i nudit, má své kouzlo. I když je to jenom samý hnus a beznaděj. (27.10.2016)