Obsahy(1)
Netradiční pohled na atentát na amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho natočil tvůrce experimentálních filmů Bruce Conner. V jeho filmu je atentát zachycen sledem avantgardních obrazů s v pozadí hrajícími komentáři z rádiového a televizního vysílání ze dne atentátu. Conner na tomto svém pouze třináct minut dlouhém filmu pracoval po čtyři roky. (ČSFD)
(více)Recenze (12)
Velký experiment s tím, za jak dlouho se udělá divákovi nevolno, když na něj bude obraz soustředěně blikat. Střídání obrazů, opakování, převracení, spojování zdánlivě nesouvisejících scén, to vše by bylo zajímavé, ale ta blikací sekvence je na můj vkus příliš experimentální. ()
Hodnotiť hviezdičkami krátkometrážny experimentálny film nemá absolútne žiaden zmysel. Report bol pre mňa hlavne audiozážitkom, pretože kde inde môžete počuť dobové autentické a bezprostredné komentáre reportérov, ktorí hovoria o udalostiach, o ktorých sa práve dozvedajú a sú si vedomí, že menia tvár Ameriky. Conner nenatočil dokument o jednej významnej udalosti, ale snažil sa obrazom vytvoriť akúsi osudovosť tohto momentu v spojitosti s americkou kultúrou a dejinami. Experimentálne filmy by nemali trvať viac, ako pol hodinu, takže Report zvládne určite každý, kto má záujem sa dozvedieť niečo aj o subžánri, ktorý vám nepustia ani v rámci filmového klubu. Doporučujem si o filme a zmysle jeho vizuálneho podania prečítať v knihe 1001 filmov, predsa len pre dnešného diváka pochopiť tento zmysel v kontexte doby nie je tak jednoduché. ()
Uznávaný režisér Bruce Conner sa v tomto filme nekonvenčným spôsobom a s pomocou dokonalej montáže snaží, aby jeho publikum nielen videlo, vnímalo a cítilo, ale najmä aby sa snažilo pochopiť udalosti a význam smrti prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Kreatívny tvorca sa spolieha na princíp združovania, opakovania, obrátenia filmu, manipulácie, variácie a kontrapunktického vzťahu medzi zvukom a obrazom, čo je pre mnohých zjavne ťažko uchopiteľná forma, citujem: "výsledkem je jedna velká nuda". Pre podobných divákov je dostupný napríklad Oliver Stone. Trauma a chaos momentu atentátu sú ilustrované do mihotavého striedania čierno-bieleho rámu, všeobecne známeho ako "blikanie filmu". Táto sekcia je chápaná ako pokus o simuláciu kolísajúceho vedomia umierajúceho prezidenta. Experimentálny snímok Report poskytuje (a to predovšetkým vo svojej druhej polovici) nemilosrdnú kritiku komercializácie funkcie JFK a americkej kultúry všeobecne (čo je v hollywoodskej produkcii takmer nemožné). Kontrast medzi divákovými vedomosťami/udalosťami a tým čo vidí/počuje umocňuje okrem iného aj obsah reklám, taktiež momenty akými sú napríklad otváranie dverí chladničky v súvlislosti s otváraním dverí na sanitke, či jadrový pokus s odkazom na kataklizma kubánskej raketovej krízy a v neposlednom rade dokonale výstižná metafora so smrťou v aréne. ()
Možno by som si mal s niektorým s tu komentujúcich expertov sadnúť a prebrať každé jedno políčko tohto experimentálneho filmu a nechať si ho vysvetliť. Toto nieje ťažko uchopiteľná forma, to je proste iba nezmysel. ()
Atentát na JFK byl jednou ze zásadních událostí amerických a vlastně i světových dějin. Mimo jiné i proto, že se pořád vlastně pořádně neví, kdo vraždil a proč. Film tajemno kolem atentátu přiživuje, a to formou experimentální a krátkou. Film je celkem těžké sehnat, ale když už se to povede, je to celkem zajímavý zážitek, protože ta výpověď je i po letech a po znalosti událostí silná. ()
[2,5*] Experimentálny krátky film zaradený v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Akože nič proti experimentom, ale keď sa raz experiment nevydarí, prečo ho takto oslavovať? Len preto, že vychádza z jednej mimoriadnej udalosti amerických dejín, atentátu na Kennedyho? Na tejto udalosti je toto dielo silne postavené (inak by oň zrejme nikto ani nezavadil), pričom sa nám snaží naznačiť, ako je naše vnímanie danej udalosti formované mediálnymi záznamami, ktoré sú v masmédiách dookola prehrávané (vytvárame si asociácie, poprípade spriadame konšpiračné teórie). Na tom by ešte nebolo nič zlé, horšie to však je s tou šialenou formou. Ide o záznam z televízie (z obrazovky televízora!), postrihaný do zvláštnej filmovej koláže a ozvučený audio reportážou zo spomínanej tragickej udalosti (príp. z ďalších udalostí týkajúcich sa prezidenta Kennedyho). Jednotlivé ústrižky koláže sú pritom veľmi pestré - záznamy týkajúce sa atentátu (prehrávané dookola v slučke), rôzne spravodajstvo, prenos z koridy, ukážky zo starších filmov, reklama na chladničku, štart raketoplánu, výbuch jadrovej bomby, čierna obrazovka, blikajúca obrazovka. Niečo z toho ma celkom zaujalo (prejazd prezidentského auta prehrávaný v slučke, pričom pri každom opakovaní sa auto mierne posunie, prestrihy medzi prezidentskou rakvou a filmom Frankenstein), niečo je zase doslova na vracanie (odporné, niekoľkominútové blikanie čiernobieleho obrazu). Ešte horšie hodnotenie mi bráni dať ten prívlastok "experimentálny" a tiež to, že som v tom predsa len niečo málo videl (niečo hmlisté a ťažko definovateľné). ()
Oliver Stone potřeboval tři hodiny uměle vystavěných faktů, půlhodinový monolog plný amerického patriotismu a rozpad jedné nukleární rodiny, aby dokázal zprostředkovat to, co Bruce Conner shrnul ve třinácti minutách sebraného materiálu – pocit, že před devětačtyřiceti lety (s trochou ironie na den přesně) skončilo víc než život jednoho člověka. S oblibou se dodává, že Amerika toho dne ztratila nevinnost, ale mně to spíš připomíná náhlé probuzení. Nemáte tušení, co se stalo a pořád dokola si v hlavě přemítáte obrazy a slova, které se k vám donesly. A stejně funguje i Report. V krátkých intervalech posunutých smyček záběru se stísněností sledujete, co se mohlo pokazit, procházíte každý detail a pak selže obraz. Hlas komentátora v pozadí nepřetržitě pokračuje v popisu průvodu, ale nemá co říct. Záběr na pušku. Záběr na pušku. Záběr na pušku. Vrací se podoba staré známé Ameriky, ale ta usměvavá dáma, co se vám snaží prodat ledničku, vypadá tak trochu jinak... pokrouceně... ()
Death Around The Corner. ()
Nejdřív uvidíte 3 minuty stroboskopického blikání, které u vás vyvolá epileptický záchvat, první záběr se objeví až v páté minutě filmu. Ale ne, neuvidíte atentát na Kennedyho, pěkně se juknete na kovboje v aréně, ledničku v koutě, rozlomený scuhar a na partičku dělníků, jak staví telegrafní sloupy. Po celou dobu filmu je slyšet rádiový komentář průběhu atentátu. Skloubení nesmyslnosti záběrů spolu s věcnou řečí moderátora ale nefunguje, výsledkem je jedna velká nuda. ()
Po zachycení průjezdu prezidenta je dlouhá blikající část a pak jsou záběry mrtvého prezidenta střídány záběry na arénu, kdy je vynášen zraněný toreador aj. ()
Za tu blikající část na začátku, u které jsem myslel, že chytnu epileptický záchvat bych Connera nakopal do zadku, dobový audiozáznam z atentátu na JFK byl rozhodně zajímavý, bohužel to už se nedá říct o záběrech v tomto experimentálním snímku, Film patří do 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. 5/10 ()