Ostrov

Je to skoro na pět hvězdiček, ale bohužel námět sám o sobě není zcela původní, resp. čerpá nápady z řady sci-fi knižních děl, ale i snad z některých filmů (malinko mi to asociovalo Gattacu, v něčem i Já, robot). Každopádně se ale tento snímek v rukou Michaela Baye nerozmělnil v cosi neoriginálního, nýbrž zůstal skvěle koukatelnou akční scifárnou s výbornými herci, klasickou bayovskou režií a minimem hluchých chvilek. Pokud se vám líbily dva mnou výše zmíněné sci-fi snímky, bude se vám líbit i tohle. (14.05.2008)

Michael to má prostě v ruce. Nikdo neumí tak cool záběry na statické lidské tváře, nikdo nemá tak vypilované vizuály, které podporují experti na hlášky. U Ostrova jsem se ani chvíli nenudil a nebýt hodně brakového finále, připíchl bych mu bez rozpaků čisté čtyři hvězdičky. Takhle nějaký ten flíček posbírali, ale ani za boha jsem jich nenapočítal tolik, aby překryly skvělého Ewana McGregora a obrazově fantastický non-stop úprk, v němž akce protentokrát není cílem, ale pouhým prostředkem. Nutno podotknout, že bezchybně zpracovaným prostředkem. (18.08.2005)

Jistě to znáte, přijdete na návštěvu, postaví před vás misku chipsů s příchutí, která nijak neláká, ale i přesto je neuvědoměle jíte a jíte, až je všechny sníte. Kamarád pro to razí odborný termín "zobací reflex". I já jsem onehdá přišel na návštěvu, ale místo chipsů jsem byl konfrontován s Bayovým Ostrovem. Jedl jsem, jedl, až jsem ho snědl... A při onom krmení, dospěl jsem k zjištění, že Bay stvořil zřejmě své vrcholné dílo, které v sobě dokonce obsahuje nějaké morální poselství, nějaké sdělení. Bayština je však jazyk degenerovaný, nezná tázací způsob a s nesmírnými obtížemi v něm poskládáte nemotorné oznamovací věty. Ovšem věty zvolací se v něm píšou jedna nepříliš rozsáhlá, epická báseň. Napsat bayštinou esej nebo úvahu jeví se zhola nemožným, ovšem heslo, ba dokonce celou sadu hesel... k tomu je jak dělaná. Když se to v ní umí, může to i krásně znít, ba i vytisklé vypadat. Dobří, čistí kloni v bílých slušivých oblečcích, zlí, nečistí kápové v černých oblečcích, ústav jako ze (sterilní) škatulky. Pěkné, líbivé, což nemyslím vůbec zle. Jazyk bayský také obsahuje tisíce citoslovcí a mnohé onomatopoie. Na druhou stranu mu zase chybí výrazivo pro popis lidské osobnosti. Ale to nevadí, vždyť Bay nemá vize hrdinů zdrcených šokujícími zjištěními, kteří jsou neschopni jednat, neboť nebyli k jednání nikdy vedeni. Má vize obrovských, padajících ventilátorů, které vše drtí, vize vybuchujících dopravních prostředků a tříštícího se skla, vize ohýbání plechu a dopadu kovu na kov. Není to mistr akce, ale demolic. Není to vada, leč... Nestačí mi to. Torzo krásné ženy prostě není krásná žena. A já jsem to měl vědět předem. Já to věděl předem. Ale to víte, zobací reflex. Neměl by mě omlouvat. Přidám tedy hvězdu za hloupost. Za svojí hloupost. V bayštině se to zve: "Skorem fujky," já říkám slabé ***. (17.03.2009)

Když jsem si po druhých Mizerech myslel, že se Michael nadobro utopil ve svých akčně-vtipných manýrách, nemohl jsem být víc vedle. Orci s Kurtzmanem mu totiž napsali scénář přesně na míru a přestože se oproti Transformers jedná o nesmělé předkolo, stojí futuristická romantika za to. Ewan McGregor exceluje v roli, která ho konečně mohla profláknout do naprosté extratřídy (ale kvůli mnohokrát zmiňovaným propadákovým tržbám jsme se ani tentokrát nedočkali), zbytek herců sekunduje s odstupem, ale zdatně. Možná se mohlo trochu méně zdržovat před propálením pointy, ale akce ve druhé půli povznáší film úplně někam jinam. (14.02.2006)

Všechna čest, musím uznat, že tenhle snímek se mi líbí čím dál více. Michael Bay na to šlape již od začátku, kde se mu podařilo chytnou mě při úvodních titulkách chytlavým songem a příjemným obrazovným doprovodem a nepustil až do konce. Brilantní práci s filtry a hudbou ale není zřejmě nutno připomínat, neboť tyto dva prvky, jsou algou a omegou pro většinu Bayových filmů. Island je primitivní a velmi laciný, ale je třeba uznat, že funguje a dokáze zabavit. Akčním scénám nechybí schopnost strhnout, i když jistě nejsou tak kvalitní jako v příbuzném I, Robot. Island však dokáže zaujmout více prvky... Tím prvním je samotná vize budoucnosti, která působí velmi uvěřitelným dojmem, neboť se jí daří neskutečným dojmem pojit současné prvky s hi-tech novinkami, což dává efekt přirozeného vývoje, divák se tak může ve vzdálené budoucnosti cítit jako doma a dá se říct, že jej zbytečné inovativní prvky nevytahují z centra dění. Dále se tvůrcům daří diváka si omotat kolem prstu postupným přerodem, kdy zpočátku se zdá vše v pořádku a perfektně fungující, ale spolu s otázkami hlavního hrdiny nás začnou nahlodávat pochybnosti... Když se ale zaměříme na samotný scénář, je třeba bez jediné pochybnosti uznat, že Island funguje tak dobře hlavně díky perfektní režii, která snímku dodala spoustu pozlátka... Na scénář doplatila třeba i nevýrazná postava Seana Beana, který ovšem předvádí herecký koncert a strhuje na sebe to minimum prostoru, které má. Vysoce efektivní podívaná s příjemnou zápletkou mi dala všechno co jsem chtěl, jistě, mohlo by to být lepší, zejména v druhé polovině, která se až přiliš nechává pohltit již viděným. Jsem nadšen a potěšen... Škoda jen že tvůrci nepřišli s nějakým černějším koncem, ale ty se vlastně nenosí, že? (26.06.2008)