poster

Čuk a Gek

  • Sovětský svaz

    Čuk i Gek

  • Sovětský svaz

    Chuk i Gek

    (Sovětský svaz)
  • Sovětský svaz

    Чук и Гек

    (Sovětský svaz)
  • slovenský

    Čuk a Gek

  • anglický

    Chuk and Gek

Komedie / Drama

Sovětský svaz, 1953, 51 min

Režie:

Ivan Lukinskij

Předloha:

Arkadij Gajdar (kniha)
  • ripo

    „Čuk a Gek" není prvním dětským sovětským filmem, který nás přesvědčuje o tom, že tvůrci těchto filmů nepodceňují malého návštěvníka kin jako konsumenta uměleckého díla. V Sovětském svazu je výroba filmů pro děti svěřována nejlepším režisérům, scénáristům, hercům i hudebním skladatelům, těm, kteří si velmi dobře uvědomují, jak citlivě nutno působit na dětskou duši. — Spisovatel Arkadij Gajdar je milován sovětskými dětmi. Cítí v něm svého přítele, který dobře chápe jejich zájmy a jejich romantický postoj k životu. Mladí čtenáři mu důvěřují. A zásluha autorů filmu „Čuk a Gek" spočívá v tom, že filmovými prostředky dovedli vyjádřit náladu a hluboký smysl Gajdarovy povídky. Nepotlačili nikterak ony klukovské sny, překypující energií, touhou po dobrodružství a hrdinských skutcích, ale naopak vystihli je tak krásně a bezprostředně, jako to dovede říci sám Arkadij Gajdar. — Poslání filmu „Čuk a Gek" je jasné. Byl natočen tak, aby zapůsobil na dětskou duši, aby upevnil dětský charakter pro budoucí život. Není pochyby, že tento svůj úkol splnil u sovětských dětí a že jej splní také u našich malých návštěvníků kin již také proto, že „Čuk a Gek" je jim předkládán v dobře přemluveném českém znění. Filmový přehled 51/1953(16.12.2008)

  • Siegmund
    ***

    Tak jsem se konečně dočkal! V dobách, kdy byl Čuk a Gek předmětem našich strojených rozhovorů v rámci výuky ruského jazyka, jsem si (nevím proč) myslel, že Čuk a Gek jsou psi. Filmu nelze nic vytknout. Průhledný děj plynule směřuje ke zdárnému konci. Bohužel film také nedokážu za nic pochválit. Největší ránu však filmu dal novodobý český dabing. S překladem (ať už dialogů nebo titulků) si také hlavu nikdo nelámal. A tak jednu a tutéž osobu v rychlém sledu nazývá strážníkem, strážným a hlídačem. Ovšem za vrchol hnusu považuji dabing. Chápu, že z hlediska pohodlnosti a rychlosti je výhodnější, když dva malé chlapce nadabují ženy, ale poslouchatelné to opravdu není. (čtvrtek 18.08.2009)(18.8.2009)

  • Subjektiv
    ***

    Čuk a Gek jsou realistickým filmem věrně ukazujícím reakce dvou kluků, kteří se poprvé v životě vydávají na cestu a hned z Moskvy do tajgy, poprvé se setkávají s jeleny, veverkami, sovami, zvědavě zkoumají pasti na zvěř, na vše se ptají, fantazírují, nadchnou je koněm tažené saně i míhající se krajina při cestě vlakem. Film zcela bez nepravděpodobných dramat. Nic víc, nic méně. Z takhle skutečných, obyčejných dětí našich všedních dní jde snad mít radost jen ve skutečnosti, ne ve filmu. Je-li film jako pohled z mého okna, neměl bych se spíše dívat z okna? Nebo ty děti dělat?(29.9.2014)

  • Kimon
    ****

    Poetický, dětský dobrodružný příběh dvou malých chlapců v daleké, tajuplné zasněžené Tajze. Je to již hodně desítek roků, kdy jsem s vykulenýma očima koukal na tááák velké dobrodružství chlapců přibližně ve stejném věku, jako jsem měl tenkrát já. Snad to byl můj první VELKÝ zážitek v tom malém potemnělém kinosále naplněném tou nezapomenutelnou vůní zaprášeného promítacího plátna, rozehřátého projekčního přístroje a dřevěných sedadel. A snad vlastně už tenkrát, jsouc pohlcen tímto dobrodružstvím, ve mě vzklíčilo semínko lásky k filmu. Hltal jsem ten příběh svýma dětskýma očima, prožíval nepředstavitelná dobrodružství svých filmových kamarádů, ... a dodnes jsem na něj nezapomněl. Nyní, o Vánocích 2008, kdy tento komentář píši, po mnoha a mnoha letech od doby svého dětství, vyslyšeli mí blízcí moje mnohaleté tajné přání a nadělili mi po stromečkem tento VELKÝ PŘÍBĚH na stříbrném disku. Vyslyšeli mou touhu zkamarádit se opět se dvěma odvážnými chlapci Čukem a Gekem, bojovat po jejich boku s "divokým" kozlem, pobíhat s nimi tou nekonečnou Tajgou, pozorovat lesní zvěř a brodit se hlubokým sněhem. Díky svým nejbližším tedy po létech opět prožívám dobrodružství, dnes už očima dospělého člověka, a snažím se vybavit tu nezaměnitelnou, navždy ztracenou vůni zašlého promítacího plátna ve stařičkém kinosále, kterou mnozí z vás nepoznali a bohužel zřejmě už ani nepoznají. Kouzlo malých starých kin s dřevěnými sedadly a neopakovatelnou vůní kinosálu se navěky vytratilo spolu s mými dětskými léty ...(26.12.2008)

  • Skuby47
    ****

    Tento milý film z mého mládí, na který jsme chodili do kina se školou, jsem shlédla po letech s nostalgií. Film odpovídá době svého vzniku. Scéna s Gekem schovaným v bedně nebyla už tak dramatická, jako kdysi, když jsem jej viděla prvně, ale i tak film neztratil nic ze své poetičnosti a typicky ruské atmosféry. Zážitek z filmu neskutečným způsobem kazí nový dabing.(18.5.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace