Dobrodružka

Dobrodružka z roku 1950 je nejznámějším zástupcem specifického mexického žánru cabaretera. Tento termín označuje snímky, jež se alespoň zčásti odehrávají v prostředí kabaretů, nočních klubů a nevěstinců a vyprávějí příběhy padlých žen, které se dobrovolně nebo pod nátlakem staly prostitutkami, tanečnicemi či barovými zpěvačkami. Tvůrci těchto populárních produkcí kombinují prvky melodramatu s kriminální zápletkou a expresivní stylizací a nadto ještě vyprávění ozvláštňují tancem a zpěvem. Hlavní hrdinkou Dobrodružky je v souladu s žánrovými konvencemi mladá dívka Elena (Ninón Sevilla), která po sérii rodinných tragédií odchází do velkého města, kde se stane vykořisťovanou zaměstnankyní nočního klubu. Jak je pro hlavní proud klasické mexické kinematografie typické, není ve filmu nouze o překvapivé dějové zvraty, vypjaté herectví a okázalé dekorace a kostýmy. (Noir Film Festival)