Koyangireul butaghae

V poslednej dobe som videl niekolko pomalych filmov, ktore ma absolutne nebavili az som si pomyslel, ze ma uz tento typ filmov nebavi. Tymto filmom som si potvrdil, ze problem nebol v sposobe akym boli natocene, ale v pribehoch ktore by ma nezaujali aj keby boli natocene akokolvek dynamicky. Temto tohto filmu je fakt pomale a pokial vas nezaujmu postavy, tak to rovno vypnite. Mna si ziskali od zaciatku, dokonale som sa vzil do ich situacie a az do konca som sledoval ich osudy s porozumenim a dojatim. Velkou pridanou hodnotou je snaha vykreslit Koreu civilne bez prikraslenia, takze tentoraz film neposobi ako reklama cestovnej kancelarie ako to bezne v korejskych filmov býva. Na druhej strane sa ani netlaci na pilu a reziser sa nesnazil posobit za kazdu cenu depresivne. Cele to posobi skoro dokumentarne. Pre niekoho urcite aj nudne. Ale ja som spokojny. Jedine co ma mrzi, ze postavy dvojciat nedostali svoju vlastnu podzapletku, ale funguju len ako komedialne ozivenie pribehu. Rad by som sa aj o nich dozvedel nieco viac. 10/10. (05.05.2012)

Take Care of My Cat je film, ktery se prece jen od (temer) vsech ostatnich korejskych filmu (pominu-li Kim Ki-dukovu tvorbu) lisi jednim velkym, neprehlednutelnym faktem, ze ktereho si od sameho zacatku dela, a musim podotknout ze uspesne, ohromnou prednost. Ukazuje Koreu a korejsky zivot beznych, ne zrovna bohatych lidi z mest tak, jaky skutecne je. V Seoulu je velice vysoka nezamestnanost, coz obycejny clovek nema sanci postrehnout, pokud nezabloudi do zakazanych ctvrti, kde takovy zivot buji. Vsechny filmy, ktere jsem doposud videla, se takovemu tematu vyhybaly. Mozna ze v tom zamer nebyl, ale kdo vi.. Zivotni uroven je v Koree velice vysoka, je skutecne hodne jinde nez ta nase a presto tam vladne i takove podsveti, ktere v mnohych pasazich Take Care zobrazuje, az jednoho zamrazi. Clovek, co zdejsi pomery aspon okrajove zna, musi zasnout, jak se nezavazne na sobe tyhle dva elementy tlucou a zaroven jsou schopny na jednom stejnem kousku pudy v souladu zit, aniz by se jedna strana v zakladu sebe sama vyrazne odlisovala od te druhe. Take Care of My Cat je film o ceste k dospelosti, ktera prameni v obycejne snaze prezit s hlavou aspon trochu vztycenou . (25.08.2005)

Příjemně civilní snímek o partě kamarádek, které rok po skončení školy poznávají, co je to život. Film plyne občas možná pomaleji, než by bylo záhodno, na druhou stranu to bohatě vynahrazuje zobrazením nepřikrášlené, nestylizované reality (což je v korejských filmech spíš výjimka) a sympatickým obsazením. Take Care of My Cat je malý, ale nesmírně sympatický film o důležitých věcech. (06.10.2006)

Kapitalismus se záludností sobě vlastní ukázal Korejcům svojí odvrácenou tvář, která se zubí od ucha k uchu a sleduje, jak se s tím tamní lidé vyrovnávají. Zatím někteří jsou velice agilní a snaží se obětovat své přátele a rodinu, aby se mohli pokorně hrbit před svými nadřízenými, předstírat důležitost a osvojovat si firemní kulturu, zatímco jsou sami vnímáni jako nadbyteční, druzí už se ani příliš nesnaží nějak vynikat a toužebně vyhlížejí útulné místečko pod mostem, kam se nastěhují, až konečně o všechno přijdou. Já chápu, proč se některým zdejším uživatelům tenhle film nelíbí. Není totiž příliš "hezký", aby svým kýčem a sentimentem upoutal pozornost. Jenže on je svým způsobem výjimečný - ukazuje obyčejné lidi v obyčejném prostředí s jejich každodenními starostmi. Neobsahuje sice příliš mnoho děje, ale lidem se přece běžně nestává, aby každý den nastala nějaká přelomová situace. Prostě to je film o pěti normálních holkách, jejichž postavy jsou velmi dobře herecky ztvárněny. Každá z dívek má něco do sebe a divák si může vybrat, které bude fandit. U mě to byla jednoznačně Ji-young, doufám, že to nic nevypovídá o mé budoucnosti. Abych nezapomněl, snímek mě velmi příjemně překvapil i svou podařenou hudební stránkou. 100% (27.07.2015)

Je to celkom dobrá dráma. Má dosť dobrý príbeh o piatich kamarátkach z čias strednej školy, ktoré sa už snažia presadiť vo svete dospelých, jedna chce byť úspešná v uznávanej firme, druhá je vlastnou rodinou nepochopená a tak premýšľa nad útekom z domu, tretia kvôli chudobnému životu so svojimi prarodičmi nemá žiadne ambície a dvojčatá, ktoré to berú s humorom, ale majú to ťažké. Spracovanie nie je zlé, ale ani ničím výnimočné. Nemám nič proti takýmto realistickým drámam o obyčajných ľuďoch, ktorí žijú svoje obyčajné životy s každodennými problémami, ale celá prvá polovica pôsobí až príliš obyčajne, dá sa na to pozerať, nenudí to, ale chýba tomu nápad, lepšie podané problémy alebo výraznejšie priblíženie k postavám, túto časť považujem po tejto stránke za čistý priemer, ale v druhej sa to už vylepší, konečne sa už dá vypracovať vzťah k niektorým postavám, síce dvojičky nemajú takmer žiadny priestor, ale tie tri výraznejšie dievčatá ma už začali baviť, konečne sú aj ich problémy zaujímavejšie a táto časť ma už skutočne bavila, aj keď zase tiež to samozrejme nie je žiadny klenot a páči sa mi aj úplný záver. S hereckým obsadením som spokojný, hlavne kvôli nemu sa bez problémov pozerá aj tá slabšia prvá polovica, výborná Bae Doo-Na, sympatická Lee Yo-Won, ale celkom zaujímavé sú aj zvyšné výraznejšie postavy. Réžia a technická stránka sú čistý štandard tohto typu filmu, tu ani nie je čo kritizovať alebo vyzdvihnúť, tieto realistické drámy sú po tejto stránke všetky približne rovnaké. Škoda tej prvej polovice, inak by som dal o stupeň lepšie hodnotenie, takto zostávam nižšie, ale výsledný dojem je kladný. 66% (25.10.2012)