The Blue Bird
Синяя птица
Režie:
George CukorHudba:
Irwin KostalHrají:
Elizabeth Taylor, Jane Fonda, Ava Gardner, Cicely Tyson, Robert Morley, Harry Andrews, Todd Lookinland, Patsy Kensit, Will Geer, Richard Pearson (více)Obsahy(1)
První společný rusko-americký film Modrý pták byl natočen podle stejnojmenné poetické hry o hledání štěstí, kterou počátkem tohoto století napsal belgický dramatik a nositel Nobelovy ceny Maurice Maeterlinck a vypráví příběh dvou dětí, které se vydaly na nelehkou cestu proto, aby nalezly ptáka, přinášejícího štěstí. Filmová adaptace dostala podobu muzikálu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (21)
║Rozpočet $12miliónov║Tržby USA $887,000║Tržby Celosvetovo $7,186,382║ ()
Poměrně nesnadné téma je zpracováno způsobem, který upřednostňuje režii před drkotavým scénářem a obtížně hajitelným námětem. Kvalitní herecké výkony i určitá exotičnost provedení, které se v některých bodech svým zpracováním vztahuje až ke kinematografii čtyřicátých let, jinak těžkopádné dílo zajímavě ozvláštňují. Taylorová v nezvyklých úlohách obstála víc než čestně. MODRÝ PTÁK podle mého názoru umožňuje náležité ocenění skandinávských pohádek a drsnosti i osobitého humoru, kterým se vyznačují. Pro českého diváka to může být víc než zajímavé srovnání. ()
Eliška to ráda narudo aneb dramaturgicky poděsný pokus o spojení amerických jmen a sovětských specialit (balet & cirkus s medvědy), šmírnutý liberální propagandou urgující za svobodu ptákům a redukci počtu bankéřů na světě. Je to zmatek. ()
Cirkusácka kašírovanosť prehrávajúcich šašov, typická pre ruské rozprávky v spojení s americkým ťahom po všeplatnom príbehu s mravným posolstvom vytvorili netradičné spojenie: sovietsko-americký filmový projekt. Veci, rastliny, zvieratá a fyzikálne javy a vlastnosti sa menia na ľudské postavy a dve deti sa pomedzi nimi snažia nájsť modrého vtáka, aby tak uľavili chorľavému dievčaťu. Snaha dostať do príbehu veľa motívov sa prejavila vo výslednej preľudnenosti a nedostatočnej prepracovanosti jednotlivých naznačených charakterov, myšlienok. Ale ako snaha ukázať, že svet je pestrý, mnohovýznamový a naplnený symbolmi, pekné. ()
Nikdy by mě nenapadlo, že Elizabeth Taylor umí tak dobře rusky. Co si tak děti z téhle pohádky vezmou do života za poučení? Že není dobré věřit kočkám a černochům?! Nepohádkový příběh, který je přes kouzelné artefakty a zkoušky hlavních hrdinů spíše alegorií než opravdovou pohádkou. Když jsem si následně přečetla dílko Maurice Maeterlincka, musím konstatovat, že zfilmované to je výborně, jen je úplně zbytečné, že to je zfilmované. Jako text to funguje líp. ()
Zajímavá fantasy.. ()
V dětství se mi to dost líbilo, nyní už trochu míň, přesto za 4*. ()
Pro mě jedna z nejoblíbenějších pohádek. Kdo má rád staré ruské pohádky a tu trochu te americké profesionality , chybu s tímto výběrem neudělá. Nejvíc asi oceňuji tu originalitu , za kterou bych asi musela především ocenit autora předlohy , ale vzhledem k poetičnosti bylo těžké se s tím vyrovnat bez ztráty bodu. Nápad oživit běžné předměty denní potřeby a ještě ty nejzákladnější je něco , pro dětskou duší nevídaného. Samozřejmě je v tom prvoplánovitost dětem ukázat , čeho si mají vážit , ale děti tyto jednoduche věci potřebují. Vždy mě dojme zhmotnění nečeho takového jako je mateřská láska :) Prostě pro mě pohádka jak má být a velmi originální v tom, že není dán jeden zloun a jedno dobro . Je to krásná pouť na jejímž konci je pro děti sdělení. Herecké výkony standartní. Bod za zkloubeni mnoha forem jako je muzikál, balet, výtvarné uměni. ()
Maeterlinck a jeho filosofie v kostce pro nejmenší. Podařilo se mu do své hry nacpat snad všechna důležitá témata - metafyzika (světlo jako idea dobra prozařující vše a dávající bytí, čas, konečnost bytí a tušení transcedence, stoická víra v osud a předurčení), etika (ctnosti a smrtelné hříchy, potřeba poctivých lidí), gnoseologie (poznání minulé i budoucí, neustálé hledání odpovědí na základní otázky), antropologie (žena ve své mnohosti - Taylor zastává vícero rolí) a já nevím co ještě. Putování dětí připomíná Danteho Božskou komedii. Film není ničím výjimečný, snaží se všechen ten symbolismus učinit co nejvíce transparentním a využívá k tomu spojení amerických star a sovětských medvědů. Osobně mě tato didaktická výchova k metafyzice neoslovuje. Každému věku náleží něco jiného - jsem rád, že jsem v mládí louskal Maye a Foglara, a nesnažil se jako dítě filosofovat. ()
Prazvláštní rusko-americký mišmaš. Abych řekla pravdu, tohle je jeden z těch momentů, kdy lituji, že od té doby, co jsem tuhle pohádku viděla naposledy, uplynulo bezmála třicet let. Asi budu potřebovat nějaký kouzelný diamant, abych ji byla znovu schopná vidět dětskýma očima. Tehdy z ní na mě dýcho zvláštní kouzlo. Občas se mi ve snech vracívala scéna s dětmi, co se měly teprve narodit. Každopádně je to pozoruhodné dílo. A nostalgie se v mém hodnocení nemůže neodrazit. ()
Podivný hybrid, který na mě v dětství udělal opravdu zvláštní a silný dojem. Řekla bych, že něco takového už snad nikdy nebude jen tak k vidění (ironicky i vážně míněno)... ()
Z historického a kinematografického hľadiska je to veľmi významné dielo. (viď prvá veta obsahu) Z hľadiska spotrebiteľa ale strašná hlúposť. Zmiešanie Čarodeja z Oz (všetky tie zhovadilé kostýmy) a slovanskej kultúry bola DOSŤ čudná kombinácia. Mám postavy ako „Otec Čas“ , „duša lesov“ veľmi rád, ale tuto mi to pripadalo ako čisté zhovadenie toho celého mýtosu. Možno keby som mal o 15 rokov menej, ale nemám... ()
V dětství mi učarovaly mocným dojmem dvě pohádky - Kachyňova Malá mořská víla a pak....pak taková zvláštní naprosto jiná pohádka o tom (mj.), jak se děti rodí na svět s dárkem, jak ví, co budou žít a kdy zase odejdou....a hele, díky čsfd (konkrétním čsfďákům) jsem přišla na Modrého ptáka. A co je na této pohádce nejpohádkovější je to, že stejnou měrou učarovala i mojí malé dceři - každé ráno si teď se zájmem prohlíží chléb a jí ho skoro s nábožnou úctou, večer po shlédnutí pohádky šla dokonce před spaním do lednice políbit lahev mléka, aby se dobře vyspalo a těšilo se na ní po ránu...:-) ()
Dite uz nejsem. ako maly jsem to nevidel, nebo si na to nevzpominam. V soucasne dobe to muzu ohodnotit pouze jako historicko-politickou bizarnost, kdy si USA a SSSR podali ruce a vytvorili jakoze pro deti pohadku. Nevim, mne se to jako pohadka nelibi... ()
Poměrně slavná a unikátní americko-sovětská koprodukce z dob nejtužší studené války, kterou jsem si z nedostatku žánrových škatulek zařadil do fantasy. A opravdu neskutečně těžké hodnocení. Je to totiž typicky ruská pohádka, jen od amerického režiséra s americkými herci. Ruské pohádky a filmy obecně nesnáším, nikdy jsem nepřišel na chuť ani legendárnímu Mrazíkovi a tady je to všechno v jednom. Laciné kýčovité kulisy, expresivní scény (žranice), mizerné až odpadové scény (strašidla, stromy) a typicky ruské věci jako balet, cirkus, medvědi. Na druhou stranu originální nápady (duše živlů, zvířat i potravin), příběh, sympatické děti a některé scény na hraně geniality zasahující až do sci-fi (děti co se mají narodit). Srdce dítěte bavící se u pohádky bojovalo s mozkem dospělého cynika který viděl tisíce filmů a ví přesně co nesnáší. Tak co s tím? Tak neutrální 3* a myslím že o moc víc jasno jestli líbilo/nelíbilo bych neměl ani jako dítě. PS: Taylorová i Fondová k nepoznání - myslel jsem si, že ty postavy hrajou přesně naopak. Fantasy roku 1976. ()
Američané a Sověti během Studené války natočí film podle předlohy belgického autora. Naštěstí již v šestasedmdesátém, takže se namísto přehnané iniciativy režiséra můžeme těšit na důsledné držení se schématu, což se v případě úspěšného filosoficko - pohádkového románu vyplatí. Jednotlivé postavy jsou kvalitně prokreslené, především pes a kočka v tomto směru pobaví. ()
Takové to bylo nějaké ruské. Jako by nezůstalo vůbec nic z americké části produkce. Kromě herců pochopitelně, ale třeba ten pes s kočkou mně neskutečně lezli na nervy už v době, kdy jsme na tom bylo povinně se školou. A nevím proč, ale už tehdy mně ten film připadal hrozně dlouhý. ()
Nuda nic víc ()
Původně asi natáčeno s dobrým záměrem , ale je to nudné , plné smutku a beznaděje s trapným koncem a jediná praktická myšlenka , kterou by si z toho divák měl odnést je, že ptáci do klece nepatří . Tečka . ()
Vypravování nenarozených dětí na svět spolehlivě vžene slzy do očí i mně - starému cynikovi. ()