Šťastné a Veselé

Pekný film, o tom viac,že viem, že je podľa skutočných udalostí. Je to film o tom, že ľudia s=u v podstate rovnakí a nezáleží na tom kto sú a čo sú, sú rovnakí minimálne v inštinktoch a keď si to uvedomíme svet naokolo nás sa môže zmeniť,možno nie výrazne ale zmení sa. Je to nádherný film plný úžasných charakterov, peknej hudby a mužov ň, ktorých by sme ešte aj teraz našli okolo seba.80% (15.06.2010)

S přivřenýma očima dávám plný počet hvězdiček. Historku o tom, jak na Štědrý den hráli Němci fotbal se svým nepřítelem, znám, četl jsem o ní již před mnoha lety, dávno před natočením snímku Šťastné a veselé, ovšem pro větší hru na divákovy city sem tvůrci zatáhli oné lidskosti a bratrství bez ohledu na barvu uniformy trochu moc, což mírně kazilo dojem, avšak emoce, kterými jsou mnohé scény prosyceny, tento fakt kompenzují. Příjemné komorní válečné drama o nesmyslnosti války a nevraživosti mezi obyčejnými pěšáky, kteří bojují a nesnáší své nepřátele jen proto, že je to rozkaz z vyšších míst, kde se jí jehněčí a o bitvách se pouze mluví, ale neprožívají na vlastní kůži. (14.03.2013)

Přestože takové Na západní frontě klid zobrazuje realitu zákopů první světové války pravděpodobněji o něco věrněji, jedná se o velmi příjemný film. Moje dcera si po prvním vidění vyžádala scénu, ve které se potká německý tenor a skotský dudák ještě jednou. A doopravdy se to stalo. Takže 4* bez přemýšlení. (26.11.2011)

Na to jaký to téma mělo potenciál je to nakonec docela nuda. Film se totiž věnuje hlavně postavám, které nejsou zrovna moc zajímavé (teda kromě toho německého velitele) a některé z nich byly vyloženě zbytečné, např. Diane Kruger. Začátek je navíc docela roztahaný a než dojde na onu památnou událost, tak to docela dlouho trvá. Potom je to ale podstatně lepší a film poté nabízí několik působivých scén. Dojmu, že to mohlo celé dopadnout mnohem lépe, se ale nezbavíte. (13.11.2009)

Jako svěží alternativa Vánočních evergreenů v podobě hladivých pohádek či neméně hladivých romantických filmů skvělé, jako ambiciózní vyprávění o kuriózní historické události prodchnuté humanistickým poselstvím ale přeci jenom trochu plaché a nedopečené. Vše co se (IMHO neprávem) obecně vytýkalo Wajdově Katyni jsem zpozoroval zde - schématicky načrtnuté postavy, obavu zaujmout k událostem vlastní postoj (neplést se snahou o objektivitu) a nulovou snahu o proniknutí pod dojímavý povrch. Co tento film šlechtí, je vkusnost s jakou je podán a která jej činí divácky snadno akceptovatelným a uvěřitelným. K sentimentem provoněné štědrovečerní pohodě a ke slabším čtyřem hvězdičkám to stačí bohatě. (29.12.2008)