Nastala chyba při přehrávání videa.
  • berg.12
    ****

    Střízlivé čekání na poslední kousek z Greta Garbo Collection se vyplatilo a bylo odměněno nejlepším hereckým výkonem, jaký v rámci ní předvedla. A nepočítám-li kouzelnou "Ninočku", stejně tak i nejlepším filmovým zpracováním. Konečně režie, která nespoléhá na to, že Garbo na plátně bude fungovat jaksi sama o sobě.(10.4.2007)

  • marťan
    ****

    Marguerite Gautier - Violetta - Camille - Greta Garbo je krásná a veselá mladá žena, která se nechává vydržovat bohatými muži. Jak by ne je žádanou a zbožňovanou prostitutkou, ale její chybou je že se zamiluje do Armanda ...hrál ho Robert Taylor. Greta tuto roli zahrála velice procítěně, a podle mě je to jeden z jejich nejlepších filmů.(8.2.2007)

  • Kass
    *****

    Greta Garbo ve své vrcholné herecké kreaci. A opět v adaptaci slavné literární klasiky. Tentokráte novely A. Dumase ml. "Dáma s kaméliemi", která odkrývá známý příběh svobodomyslné pařížské kurtizány, jež se na sklonku svého těžkou nemocí podlomeného mladého života, čelně střetne jak s láskou šarmantního právníka, tak přízní bohatého barona. "Dáma s kaméliemi" - nebo také "Violetta" či "Camille" (kdo se v tom má sakra vyznat :-/ ) - v režii legendárního G. Cukora patří k dodnes nejopěvovanějším, určujícím dílům klasického Hollywoodu. Máte-li tedy chuť pokochat se oslnivě zlatavým odleskem téhle vyjímečné éry v plné síle, "Violetta" představuje správnou volbu ;-) Její velkou předností a kladem jsou výtečně napsané dialogy, jež přispívají ke svižnému a na kostýmní melodrama příjemně energickému vyznění snímku. Velký prostor je zde věnován nenásilnému humoru, přičemž film umě balancuje na hranici lehce ironické komedie a tragického dramatu. Krásný film z krásné doby... a s krásnou Garbo k tomu :)(24.4.2006)

  • Vančura
    ***

    Dáma s kaméliemi byla zfilmována více než dvacetkrát, což je samo o sobě nejlepším důkazem toho, že tento kanonický text evropského romantismu z pera Alexandra Dumase ml. neztrácel na popularitě ani ve 20. století. Při zamyšlení nad tím, čím je smutný osud jedné nešťastné kurtizány pro většinu nových a nových čtenářů stále atraktivní, si nemohu nevzpomenout na slova E.A.Poea z jeho známé úvahy Filosofie básnické skladby: „Kterýpak ze smutných námětů je podle obecného soudu lidstva nejsmutnější?“ Smrt, zněla rovnou odpověď. „A kdy,“ pravil jsem, „je tento nejsmutnější námět nejbásničtější?“ Podle toho, co jsem již obšírně vyložil, odpověď se také nabízí sama: „Když je těsně spjata s Krásou: smrt krásné ženy je tedy nesporně nejbásničtějším námětem na celém světě a rovněž je nepochybné, že se pro takový námět nejlépe hodí ústa truchlícího milence.“ Tato filmová adaptace z r. 1936 od G. Cukora, mj. autora mého milovaného muzikálu My Fair Lady z r. 1964, je bytostně hollywoodská, protivně užvaněná, a z velké míry i melodramatická, jisté kvality jí ale upřít nelze. Líbí se mi např. kreativní uchopení literární předlohy: tu se z Dumase něco vypustilo, tu se něco přidalo, výsledkem tedy není otrocký převod knihy na filmové plátno, ale autonomní nové dílo. Filmovým postavám byla ponechána stejná jména jako v knize a výpis podobností mezi románem a knihou by byl výrazně delší než soupis odlišností. Z nich mě asi nejvíce mrzí vypuštění hlavního důvodu, pro který Markéta G. v knize opouští Armanda D. - z ohledu k jeho sestře, která by se nemohla vdát, pokud by její bratr měl poměr s proslulou kurtizánou. Co se týká hereckých výkonů, hodnotím je velmi vlažně. U Grety Garbo jsem ani za mák nepochopil, jak se mohla tak typově nevýrazná herečka stát takovou hvězdou - její herectví mě nechalo téměř bez emocí a především v závěru jsem jí ani omylem nevěřil, že je na smrt nemocná tuberkulózou. K dobové autenticitě filmu by šlo mít jistě též výhrady, stejně jako k tomu prapodivnému kankánovému spektáklu (WTF?!), který postavy sledovaly v divadle (?) na začátku filmu. Za zmínku též stojí hudební doprovod tohoto filmu, kde i ucho laika snadno identifikuje povědomé tóny z klasické opery La Traviata, kterou na námět Dumasova textu Dáma s kaméliemi napsal Giuseppe Verdi. Nedá se ale říct, že by tento film byl přímo doprovázen hudbou z Traviaty, to právě že ne - spíše mi to přišlo, jako by zde byla Verdiho hudba přežvejkaná do jakési melodramatické roviny, okleštěné v podání minima nástrojů, kde sem tam zazní v podstatě vykradený Verdi a sem tam nějaká nevýrazná hudební linka vzatá přes kopírák z libovolného dobového slaďáku. Jak jsem již napsal, tato Dáma s kaméliemi z r. 1936 je bytostně hollywodská se vším, co k filmům z té doby patřilo. Pakliže vás tato estetika oslovuje, pak směle do toho. Těm ostatním bych ale spíše doporučil oprášit z knihovny Dumasovu stejnojmennou knížečku, která na rozdíl od tohoto filmu nezestárla a dodnes neztrácí na působivosti. (25.6.2011)

  • Pohrobek
    ****

    Dumasova adaptace, která si vystačí bez ohromující výpravy, což samozřejmě neznamená, že by neuchvacovala i po výtvarné stránce. Skoro ironické drama z období orleánské Francie - ze zlatého období nicnedělání, povalečství, bujarých večírků a bohatých lehkých žen, na jejichž kolenech se utěšuje honorace aristokratů i buržoustů. Žena, která se stala mýtem, vylíčena bez falešného sentimentu jako postava z masa a krve. Životní role Grety Garbo, která se svojí Marguerite měla leccos společného, byť žila v jiném století.(31.8.2005)

  • - Natáčení se protáhlo z důvodu smrti původního producenta Irvinga Thalberga. Na jeho místo byl poté dosazen Bernard Hyman. (kenny.h)

  • - Módny návrhár Adrian sa pri navrhovaní kostýmov pre film inšpiroval kresbami Constantin Guysa, na ktorých bola Marie Duplessis, ktorá bola inšpiráciou Alexandra Dumasa pre postavu Marguerity. (Michal74)

  • - Joan Leslie v tomto filmu debutovala. (Pumiiix)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace