Psanci Ameriky

Legendě Jesseho Jamese sice autoři tohoto snímku příliš věrní nezůstali, ale Colin Farrell tuto drobnou vadu celkem slušně vynahrazuje. Vůbec celý western se nese v jakémsi subžánru "teen western" a o nic víc se očividně ani nesnaží. Což je velmi dobře, nehrát si na něco víc, než skutečně jsem, tedy jednoduchá zábava na sobotní večer s kamarády. (10.09.2005)

Jesse James (Colin Farrell) se se svými přáteli vrací zpátky domů z občanské války. Všichni si už touží od boje odpočinout, a stát se opkojnými farmáři, oženit se, mít kupu dětí, a tak, znáte to. Ale po návratu zjišťují, že to asi nebude tak snadné. Železniční společnost chce právě přes jejich pozemky vybudovat železniční trať, vedoucí přes celou Ameriku. A takové zacházení si Jesse s kolegy nenechají líbit. Neváhají pro ochranu svých pozemků, a pozemků sousedů nasadit život, a obírají železniční společnost kde můžou - bohatým berou a chudým dávají. Není divu, že si toto železniční společnost nenechá líbit ... Americký Jánošík. Nic víc, nic míň. Kromě skvělého (jako vždy) Colina Farrella v hlavní roli Jesse Jamese ještě uvidíme například Scota Caana, Kathy Batesovou nebo Ali Larterovou. Jinak jde o tuctový film, který kromě výkonu Colina Farrella nezanechá žádné hlubší zážitky... (23.12.2004)

Jů, tenhle Jesse James se teda má! Vlastní hbitost Spidermana, nepřemožitelnost Supermana, chytrost Indyho, mrštnost a vynalézavost opice, neviditelnost ducha Caspera (v bojích), čistotu nitra Mirka Dušína i sebevražedný sklony Riggse. Štěstí stojí vždycky při něm, s bouchačkou to, ačkoli střílí jen do neživých předmětů, umí jako Billy Kid, zamilovávají se do něj jak ženy, tak i muži (minimálně Timothy Dalton se na něj dívá s planoucí láskou v očích) a ještě ke všemu vypadá jako Colin Farrell. Sen. (01.12.2010)

Kéž by se našel další Eastwood a byl ochoten natočit western jinak. Tak jsem to jako malý zbožňoval a teď v posledních letech jen žasnu (během toho, jak naše televize vyhrabávají ze světových archivů další a další žánrové perly nasazované pak v těch nejroztodivnějších časech), co že to všechno dějinné hlubiny filmů z Divokého západu skrývají. Tohle je jště lepší (post)moderní zástupce toho klasičtějšího proudu. Zajímavé je snad jedině to obsazení - směska ex-Bonda Daltona, pre-Locka O´Quinna, rozpolcené "Hero" Larterové a ještě nepříliš známého Farrella. (18.08.2007)

Americký veskrze (pod)průměrný (pseudo) western jehož nejsvětlejší moment přichází hned v samotném úvodu (a znovu v úplném závěru) v podobě Moby(ho) „Find my baby“. Jako zresuscitování žánru western a skutečná pocta J. Jamesovi to nelze brát ani v nejdivočivějším poblouznění při 40°C horečce (ikdyž na obranu tvůrců musím jedním dechem dodat, to ani nebylo jejich záměrem, viz již samotný úvodní song). Problémem ovšem je, že snímek nelze brát ani jako regulérní parodii popř. něco podobného. Tohle je „trefa“ setsakra vedle a mám silný pocit, že i samotný C. Farrell by si tento svůj zářez z jeho bohaté filmografie milerád odpáral. Třeba se ale mýlím s tím, že již zde „trénoval“ na Alexandra Velikého(vysvětlení o pár řádků níže). Pokud máte ovšem plonkových 90min a chcete přitom sestavit novou šatní skříň (přítelkyně jistě ocení), uvařit (si) večeři, popř. skočit si „na růžek“ na 2 točené (přítelkyně možná tolik neocení), jsou Američtí psanci ideální volbou. Na vše ostatní si raději najděte jiný snímek. Btw, dost by mě zajímalo, co měl znamenat ten nekonečný záběr na do půl těla svlečené C. Farrella a S.Caana. Chápu, že i „ženy mají své dny“ a je potřeba jim dopřát (ostatně chvilku jsem si říkal, jestli jsem omylem nesáhnul o polici vedle, kde má přítelkyně (hned vedle robertka) „mat. s oddechovým a relaxačním tématem“) , nicméně tady už jsem pouze „čekal“, až se hošani začnou navzájem potírat olejíčkem. Přičemž přiznávám, při pohledu na A. Larter by ji (ne)jeden měl nutkání strčit prst(y) do..... a lehoulince (ji) podráždit, ovšem při pohledu na dva opálené chlapíky navíc pronášející Shakespeara, tak max do krku, „podráždit“ svůj dávicí reflex. Na druhou stranu, (abych pouze nehanil) jako dobrodružný snímek, co se nebere (příliš) vážně a pokud by se nejednalo o skutečnou postavu J. Jamese, ale fiktivní postavu, se to „na jedno použití“ dá kousnout. To je ale dost slabá náplast a především, je to jako kdybyste měli chuť na pravou irskou několikrát destilovanou několik let (u)zrátou whisky a dostalo se vám letošního destilátu ze zbytků. Pozřít se to dá, ale je více než pravděpodobné, že vám z toho bude blbě. A tak jediné, co stojí skutečně za pozornost, jsou „filozofující dialogy (otázky)“ nad postřeleným mužem v bezvědomí typu „pane, je vám něco?“ popř. skutečné dialogové perly typu“ noste kbelíky, musíme hasit“, kdy člověku vrtá hlavou, zda jsou herci skutečně tak dobří a s ledovými výrazy ve tváři odříkavájí tyto nevážně míněné repliky nebo to tvůrci (bohužel) myslí skutečně vážně.... Shlédnout a rychle zapomenout, což po pravdě (alespoň v mém případě) není zase tak velký problém. (10.05.2012)