Obsahy(1)
Příběh z třicátých let minulého století se odehrává v poklidné letní pohodě okresního městečka, kam zavítá proslulý flašinetář Ferdinand Houra (P. Pelzer) se svou písničkou, jež se líbí zejména místním paním a dívkám. Vypráví se tu o bouřlivém milostném vzplanutí mladého právníka Jindřicha Kozy (V. Javorský) k půvabné Alžbětě (T. Brodská), dceři významného advokáta Drbohlava (P. Kostka)… (Česká televize)
(více)Recenze (14)
Kvalitní převedení brilantního Vančurova námětu na televizní obrazovky. Chvílemi atakuje úroveň Rozmarného léta, jinak se jedná o spolehlivou, zábavnou a inteligentní povídku o dospívání, prvních láskách i trapných příhodách s nimi spojených. ()
Příjemný dobový snímek. ()
Jedna z méně známých povídek Vladislava Vančury, situovaná na prvorepublikový maloměstský rynek, na místo, kde každý vidí druhému do talíře, je také skromným epitafem režiséra Jaroslava Dudka. Ten, ruku v ruce s vynikajícími herci, vytvořil televizní dílo, ke kterému se vděčný divák bude vracet vždy s vědomím, že jde o profesionálně odvedenou práci. ()
Filmové pohlazení, vlídné a úsměvné, dobová atmosféra kouzelná a trampoty s láskou jsou tu půvabně ztvárněny, obzvláště dění v kůlně. A neopomenu zmínit Petra Nárožného v roli tatínka Vladimíra Javorského, potěšili mě oba. ()
Vysoce kvalitní zpracování povídky Vladislava Vančury z třicátých let. Ta atmosféra té doby z obrazovky úplně dýchá, rekvizity a ústřední šlágr "Usmívej se lásko má" dobovou sféru evokuje. Pro televizní film napsal scénář František Pavlíček a režie se ujal zkušený a poctivý řemeslník Jaroslav Dudek. Co víc si přát? Herecké obsazení je radost sledovat, zejména Patra Nárožného. Zajímavé je i použití rozmazaného filtru po stranách kamery, který povídce dodává tu správnou hříčku a hravost celého příběhu. K této humorné povídce o rozmarnosti lásky se rád vracívám...."Na hřbitov až povezou mě koně vraný, usmívej se za mnou lásko má, doprovoď mě na poslední štaci, nebreč jako nána pitomá, až mě budou dolů pouštět funebráci, usmívej se za mnou lásko má..." ()
Příjemná , hezky zpracovaná, úsměvná romantika . Trable s láskou z doby , kterou mám moc ráda . Taková ta nezkažená morálka :-D Hlavně na oko:-) ()
:-) ()
Film na takové letní líné odpoledne. Ten film vlastně je o takovém líném letním odpoledni. ()
V doprovodu vandrákovy líbezné, až vlezlé písničky "Usmívej se, lásko má" zažívá mladý studentský ucho (V. Javorský) flirtování s rajcovní, veseleou, nadrženou milfkou Janou Palovou a okouzlení mladou a namyšlenou držskou Terezou Brodskou. Já bych si tedy vybral Paulovou, a on debil si vybral Brodskou... Už jen tomu jejímu pozvání se nedá odolat: "Kdybyste měl chuť zastavit se. V noci si dáme benátskou noc, lampion jsem také koupila. Dneska si dám banán. Zkuste vzít za kliku, bude otevříno." Celkově se jedná o milý, pěkný příběh z první republiky, dobře napsaný a jakžtakž dobře natočený na televizní možnosti. [155. hodnocení, 9. komentář, 66%] ()
Mistrovská perlička, kvalitní námět, scénář i režie, hudba k tomu a ti herci... ()
Milý a pohodový televizní film, jehož největší předností je, že si zachovává vančurovskou poetiku známou třeba z "Rozmarného léta". Laskavá a příjemná atmosféra letního odpoledne maloměsta v nekonfliktní době první republiky. Petr Nárožný v roli nedůtklivého tatínka opět exceluje. ()
Dudkovu režii ve většině případů vnímám jako velmi obohacující, nicméně tato Vančurova předloha mi v Pavlíčkově miniatuře nepřinesla kýžený dramatický požitek. Dokonce i jako čirá zábava neměla žádného efektu. Herecké výkony zůstaly bez přidané hodnoty a tak překvapil jen Javorský v nezvyklé roli milovníka. Brodská byla éterická, slušně ve mě zarezonoval snad jen Pelzer. Rozmazané okraje obrazu mne spíše rušily a všiml jsem si moderního zaparkovaného automobilu ve scéně s Trojanem st., kde i dopravní značka zákazu zastavení v té době existovat nemohla. Čili jen chyba záběru, střihu. Podprůměrná záležitost, pro mne o ničem. ()
Moc milý pohled do prvorepublikového maloměstečka. Paní si všimla další chyby , kterou filmaři nechali na celuloidu - je to v 33. minutě dopravní značka P4 dej přednost v jízdě , na konci křižovatky před žlutým rohovým domem. Když už by tam něco takového tehdy bylo , bylo by to na 2. straně. Jezdilo se tehdy před válkou u nás opačně. ()
Jana i Terezka k nakousnutí, zbytek i s námětem průměr ()