Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tato situační a současně i "kriminální" komedie sice obrací naruby běžné pojímání "generačních konfliktů" mezi mladými a starými, a dává v tomto případě "vyzrát" stáří nad mládím, ale díky autorově zkušenému komediálnímu cítění je její těžiště a atraktivita pro dnešního diváka především v její nesporné a mimořádné příležitosti, kterou dává starší herecké generaci. Repertoár divadel a bohužel ani filmové a televizní scénáře neposkytují příliš příležitostí této věkové skupině, a je to samozřejmě velká škoda. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (10)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Stejnojmenná divadelní hra německého dramatika Karla Wittlingera (1922 – 1994) byla na českých jevištích poprvé uvedena počátkem sedmdesátých let v Městských divadlech pražských. Tehdy excelovaly v rolích potrhlých dam Marie Rosůlková, Nataša Gollová a Eva Svobodová, hra se na repertoáru udržela dlouhou řadu sezon a během dalších let se s úspěchem uváděla i na mnoha jiných domácích scénách. Její úspěch není ani tak založen na nějaké mimořádné zápletce, ale na zmatených humorných dialozích tří lehce potřeštěných dam a jednoho sklerotického plukovníka, do jejichž poklidného života, vyplněného pravidelnými setkáními u kávičky a vína, vtrhne milovaný vnuk s kriminální minulostí a jeho neurvalí přátelé. Tato situační a současně i kriminální komedie sice obrací naruby běžné pojímání generačních konfliktů mezi mladými a starými, a dává v tomto případě vyzrát stáří nad mládím, ale díky autorově zkušenému komediálnímu cítění je její těžiště pro současného diváka především v její nesporné a mimořádné příležitosti, kterou dává starší herecké generaci. Obsazení čtyř ústředních postav Květou Fialovou, Jiřinou Bohdalovou, Blankou Bohdanovou a Radovanem Lukavským potvrzuje pravdivost rčení, které praví, že herectví je jako víno: s přibývajícími léty se zlepšuje jeho kvalita i účinek na toho, kdo jej konzumuje. ()

Koryntos 

všechny recenze uživatele

Miluju Květiny role kdy člověk neví zda je anděl,nebo psychopat,nebo andělská mrcha.To se snad ani nedá zahrát, to v tom člověku musí prostě být. Tak nějak si člově umí představit chlapa psychopata,ale  pokud si mám představit jako psychopata ženskou tak paní Fialová je prostě dokonalá. S úsměvem na rtech Vám vrazí příborový nůž do zad ani nemrknete a  dělá to přeci čistě výchovně pro vaše dobro. Scéna kde se babičky učí s dětskou radostí střílet z pistole je dokonalá.Pro mě neznámá inscenace kde bych nikdy nehádala,že vznikla až v roce 2004,ale tak o 10- 20 let dříve. ()

Reklama

Oskar 

všechny recenze uživatele

Ty tam jsou doby, kdy byla Jiřina Bohdalová zárukou jisté komediální kvality. V posledních letech dělá spíš dojem, že by vzala i reklamu na stařecké pleny. Ale ve Třech dámách s pistolí zas jednou exceluje (tentokrát ve vedlejší roli) a s Blankou Bohdanovou tvoří skvělou komediální dvojici. Zato Květa Fialová to s obvyklou stylizací potrhlé báby už trochu přepískla. Ale buď jak buď, je to nadprůměrná komedie. České tv inscenace už vlastně nemají světovou obdobu (údajně jen v Polsku) a původní dramatická tvorba ve většině zemí se vyznačuje řemeslnou nekvalitou. Proto mě těší, že ČT si navzdory výhradám přece jen udržuje slušný standart. 70 % ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Naštěstí byla přítomna Blanka Bohdanová, která mě dokázala bavit, Bohdalová už mě poněkud nudí, Fialová několik desetiletí hraje stále to stejné a o ostatních raději pomlčím. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Docela povedená televizní komedie, aneb občas osm lidí v jednom domě bohatě stačí. Nejvíc prostoru dostaly v souladu s názvem tři dámy a vypadá to, že si své role docela užívaly. Obzvlášť střelecký styl Jiřiny Bohdalové nemá chybu :-). ()

Galerie (8)

Reklama

Reklama