Obsahy(1)
Laskavá komedie ze života polárníka, spisovatele a pábitele J. E. Welzla.
Postava moravského dobrodruha a cestovatele Jana Eskymo Welzla je známa především starší generaci. Jeho vyprávění o neuvěřitelných dobrodružstvích a zážitcích za polárním kruhem postupně zpracovali redaktoři Lidových novin – Rudolf Těsnohlídek, Edvard Valenta a Bedřich Golombek. Knihy Třicet let na Zlatém severu, Po stopách polárních medvědů a Ledové povídky byly přeloženy do mnoha světových jazyků a sklízely velký úspěch. Autorem scénáře a režisérem televizního filmu Požírač medvědů je Pavel Jandourek.
Film, který vznikl v brněnském studiu České televize zachycuje období let 1928–1929. Jan Welzl přečkává zimu ve svém rodném kraji Záhřebu na Moravě. Po rozmrznutí Beringova moře se chce vrátit na Novou Sibiř. Napíše redaktorům Lidových novin Valentovi a Golombkovi, kteří se rozhodnou s ním sepsat knihu. Bedřich Golombek se za ním vydává do Záhřebu. Když se s Welzlem konečně domluví, odjíždí spolu do Brna. Welzl si v Brně získává důvěru, vystupuje v rádiu a přednáší nejen na školách, ale i v Besedním domě. Jeho vyprávění, mnohdy směšná a neuvěřitelná, jsou přijímána s velkým nadšením a aplausem.
Welzlovo vyprávění o životě za polárním kruhem je filmu ilustrováno černobílými záběry, které mají divákovi přiblížit polární končiny a život za polárním kruhem. Záběry z Dawson City pořídil televizní štáb už v roce 1994. „Polární“ grotesky byly natočeny v prostředí westernového městečka Šiklův mlýn a přilehlých krajinných exteriérech na Českomoravské vysočině. Hlavní roli Jana Welzla hraje slovenský herec Július Satinský. V dalších rolích uvidíte Vladimíra Javorského, Martina Trnavského, Milana Lasicu, Ditu Kaplanovou, Jiřího Pechu, Mojmíra Maděriče, Stanislava Tříšku a celou řadu brněnských herců.
(oficiální text distributora)
Recenze (11)
Ufuf... Tak to vemete potenciálně skvělé námět, přetavíte ho v nemastné neslané scenárium, posbíráte ňáké té brněnské své kamarády i přespolní, co vám ty kostrbatosti povětšinó oddeklamujó, kouleje přitom úmělecky různě očima a dělaje pohyby jako na tyjátru, páč só to přece umělcí velicí - třebas ten Polévka coten básník co furt módra póští - a celý to jako opábíte a zahalíte jako do óparu mlžného a jako že to retro je a jako velký úmění, no tož a pak už jenom nuda s trudó se séde a hlavně že je védělek. No a to je vlastně celý a lepší to už nebude. Tak pravil Eskigimo... ()
Největším nepřítelem tohoto jinak upřímně míněného jemně oslavného filmu je neexistující scénář a dramaturgie. Pár nahodilých, lajdácky poslepovaných scén ještě nepředstavuje scénář. Chybí tomu nějaká jednotící linka, aby to nebylo prostě pásmem historek od krbu. Co naplat, že herci se snaží, včetně vynikajícího Satinského, co naplat, že vizuál je opět vymazlený (v tom by si Jandourek mohli se Strachem podat ruce), když to celé nijak nefunguje, odnikud nikam nejde, občas dokonce ani nic nevysvětluje, a sem tam ty grotesky vypadají taky trochu nesourodě a podivně. ()
Průměrné televizní zpracování o neuvěřitelné postavě , jakou bezesporu byl Jan „Eskymo“ Welzl. Takže hvězdičku navíc pro tohoto skvělého dobrodruha a polárníka :). Pro více informací a celou řadu šílených příběhů o tomto rodákovi ze Zábřehu na Moravě bych raději doporučil zajímavé knížky "Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě", nebo "Čtení o neobyčejných cestách Jana Eskymo Welzla". ()
Malá televizní komedie o možná bláznivém polárníkovi, který se vrací domů do Zábřehu na Moravě, aby tam vykládal své zážitky z 30ti let na studeném severu. A když redakce Lidových novin projeví o jeho povídání zájem, stěhuje se do Brna za redaktory a pomáhá jim sepsat román o životě eskymáků. Poměrně vtipné vyprávění je doplněno černobílými groteskami, které obrazem doprovázejí mluvené slovo. Jde o velice zajímavý počin České televize, který se sice nepovedl na výbornou, ale k pobavení určitě stačí. A potěší řada známých herců v čele s podivínem Júliem Satinským. ()
A pak že Brno neumí ... Ale hlavní role hrají Pražák a Slovák...😇 ()
Tak v tomhle jsem jenom hledala Polívku... Přišlo mi to celý nějaký divný, ujetý, nesouvislý. Jednu hvězdičku za obsazení. ()
Dobrý film se zajímavým nářečím. Humoru dostatek, ale něco tu nějak skřípe. Bavil jsem se, protože některé příhody opravdu stálo za to. ()
Nemalé ambice být milým retrem, které pohladí, jsou zjevné. V tomto ohledu však Požírač medvědů kvalit takových Bylo nás pět zdaleka nedosahuje. Nicméně v tom, aby film pěkně vypadal, uspěli tvůrci na jedničku. Vyhráli si jak s úvodními titulky, tak zejména s těmi závěrečnými, překvapí rozmáchlá výprava a místy i kamera – za jízdu vlaku krajinou by se nemusel stydět i biják určený do kin. Jenže - jde o scénu sice pěknou, ale v příběhu vlastně zbytečnou a děj nikam neposunující. Když to vezmu obecně, tak na to, jak si tvůrci vyhráli s vizuální podobou a formou, tak podcenili scénář. Sice potěší, že motivy z Brna se střídají s motivy z krajin za polárním kruhem zpracovanými v podobě grotesky, ale jinak se tvůrci nesnažili o nic, co by děj hnalo víc dopředu a víc podnítilo divákův zájem, co nejvíce Welzlovu osobnost pochopit a poznat. Hodně zachraňuje výborný Július Satinský v hlavní roli – kouzelné například je, když začne vyprávět, jak to dělají Eskymáci s hygienou… ()
Satinského životní role. Výborné a vtipné zpracování námětu, především Trampot eskymáckého náčelníka v Evropě od Valenty a Golombka. ()
" Na severní točni se musel Amundsen producírovať". Brnenský dialekt mne je dosť vzdialený, ale v tomto filme vskutku "sympatičny". Výborná predloha s úsmevnými príbehmi Nanuka - Jula ma pobavili. Takže fajn... ()
Ani raz som sa nezasmial. ()