Pouta války

Filosofická hloubka u válečných filmů je mi celkem putna, hlavně když mne snímek svou dramatičností a působivým zpracováním dostane do kolen. A to se Taegukgi povedlo dokonale. Jak je už u Korejců dobrým zvykem, emocemi ve filmu nešetří a vám nezbyde, než s pusou do "O" sledovat vypjaté drama dvou bratrů, jihokorejských vojáků, na pozadí velmi krutých, povětšinou zákopových bojů. Některé scény jsou neskutečně silné.. Na nelítostné souboje zoufalých vojáků na bodáky v mazlavém bahně zákopů, popravy lidí, kteří se z nedostatku jídla stali členy komunistické strany či se účastnili komunistických demonstrací, Young-shin a závěrečnou konfrontaci Jin-tae a Jin-seoka, na to jen tak nezapomenu. A že bych místy nedokázal potlačit slzy dojetí, to se mi ještě u válečného filmu nestalo. V mých očích byl vojín Ryan tímto korejským blockbusterem překonán. Král je mrtev, ať žije nový král! (25.10.2005)

Proč ti asiati tolik přehrávají?! Úplně mi to rvalo srdce, když umíral někdo blízký a potoky slz se linuly ze všech stran. Když se tak ale dělo asi podesáté, mé pocity už byly někde jinde. Někde na konci filmu, který byl stále v nedohlednu. Ono těch 148 minut je docela slušná dávka, navíc, když se toho na bojišti nic moc nemění. Nemění se hlavní hrdinové, kteří se umí vyhýbat kulkám. Všechny tyto dejavú aspekty často vyvrocholily v to, že jsem se místy nudil. 58% (19.06.2011)

Mnoho diváků přirovnává "Pouta války" k "Zachraňte vojína Ryana" a opravdu musím říci, že je to na místě. Ovšem kdo se domnívá, že jde o plus, ten se šeredně mýlí, jelikož "Pouta války" si v sobě nesou všechny chyby "Vojína Ryana". Nuda, prázdno, tlačení na pilu a přemíra vlastenectví a patetických proslovů. "Ryan" má alespoň vylodění v Normandii a slušné herecké obsazení, "Pouta války" skončily bohužel s topornými představiteli ústředních rolí a triviálním scénářem, hodným patnáctiletého puberťáka. Ale abych jenom nenadával, když se objeví nějaká akční scéna, stojí za to, stejně tak hudební motiv. Jinak bych vše shrnul jednou větou - když odstřihnete ze "Zachraňte vojína Ryana" vylodění v Normandii a převedete děj do Koreje, dostanete "Pouta války". 35%. (17.12.2008)

Bez nadsázky se dá říct, že Tae Guk Gi - The Brotherhood of War je korejským vojínem Ryanem. Monumentální válečný film zasazen do rámce současnosti. ____ Jin-tae a Jin-seok jsou bratři, první je starší a stará se o rodinu, protože otec zemřel. Navíc si má brzy vzít Young-shin. Jin-seok je naopak student a naděje rodiny - takhle to alespoň vypadá v roce 1950. Nedlouho později ovšem armáda Severní Korey napadne Jižní Koreu a oba bratři jsou donuceni odejít s dalšími naverbovanými. Protože Jin-tae chce zajistit, aby se bratr dostal domu brzy a živý, hlásí se dobrovolně na nebezpečné mise. Časem ho ovšem válka změní... ____ Pokud pominu sentimentální začátek a konec (ano, citlivější povahy budou potřebovat kapesník), je film poměrně krutý a brutální - co v Ryanovi se jen mihlo nebo bylo naznačeno, tady dostává mnohem víc prostoru - jednotlivé boje, ale i proměnování zprvu vystrašených či nadšených vojáků v chladné vraždící stroje. Nevraživost mezi civilisty, nenávist jižanů ke komunistům, popravy bez soudu. ____ Technické stránce není co vytknout - boje jsou natočeny skvěle a působivě, obrovský rozpočet se rozhodně neztratil. Herci v hlavních rolích též velmi dobří. ____ Celkově se jedná výtečné válečné drama, kterému toho Oscara budu přát. (21.11.2004)

Scénář: Je-gyu Kang .. Většina dosavadních (přehnaně) nadšených komentátorů zde vyzdvihuje originalitu, reálnost a chtě nechtě srovnává s majstrštykem Zachraňte vojína Ryana. Ano, reálnost provedení je skutečně na špičce a naturalizmus často bere dech (a také dost nudí, když se to samé opakuje po několikáté), ale je třeba vzít v potaz šestiletý posun, kdy možnosti výroby triků a speciálních efektů opět pokročily o velký krok kupředu. Tím nechci nijak snižovat reálnost samotného Spielbergova díla, které v tomto ohledu nastavilo laťku tak vysoko, že i dnešní produkce se jí spíše jen rovná. Další aspekt je originalita. Jelikož holduji žánru válečných filmů, musím říct, že originalitou Pouta války nijak nezáří, ba naopak. Hrátky s rámcováním do současností či prostřihy do minulosti tu už mnohokrát byli. Scénář tedy moc nápaditý není, ale zpracování to zachraňuje. Emocionální struna taktéž brnká, ale k slzám jsem měl tentokrát daleko. I přesto se jedná o dobré válečné drama a patří do širší Top válečných filmů, ovšem z vítězného piedestalu Saving Private Ryan nesesadí! A to ani náhodou!! 70%. (24.10.2005)