Stopařův průvodce po Galaxii

Podstatné na celém fenoménu Stopařova průvodce je, že šlo původně o rozhlasovou hra BBC, plnou nejsuššího humoru a nadsázky v gradaci. Samozřejmě se obešla bez efektů, protože stavěla na síle slova. Ještě před koncem minulého režimu dokonce byla do ČSSR v rámci západní podvratné propagandy vysílána česká verze této hry -- legrační bylo třeba přejmenování Zaphoda na Zefýra Bítlštajna (slyšel jsem nahrávku). Po velkém úspěchu hry a mezitím vydané knihy tatáž BBC natočila šestidílný TV seriál, který se svou ultralevností umně pracoval jako s kladem. I zde šlo o příběh a anglický humor. Zkrátka, Průvodce je kult jako prase, které tvůrci filmu vykuchali, a pokusili se ho předložit tak nějak jinak... a nepovedlo se. Pohon mozku na citrón je... ehm prostě negace samotné podstaty Průvodce a pro zanícené jistě důvod k umučení tvůrců k smrti... (07.09.2011)

Popravdě, zklamalo.. Ve srovnání s knihou je to mnohem méně zábavné, méně logické (ano, opravdu) a zřetelně pro širší obecenstvo určené. Hloupé love story, hloupý happyend a hloupí vogoni.. Ale úvod je stejně jako ten knižní výborný, citace z Průvodce srážejí do kolen a při poezii teče krev z nosu. Takže na dobré 3 v pohodě. Ale heslo ručník chybělo znatelně. PS: Marvin nejsympatičtější postava filmu, přidaný Malkovich naprostá zbytečnost.. (09.08.2012)

Knižní pentalogie Stopařův průvodce po Galaxii je pentalogie se řadí mezi má nejoblíbenější díla, proto jsem k filmu přistupoval dost opatrně. Měl jsem strach, to ano, protože knihu označuji za nezfilmovatelnou, jsou v ní totiž situace tak absurdní a nepopsatelné, že jejich přenesení do vizuálního formátu prostě nemůže vyjít, na druhou stranu správně pochopený přáběh mohl autory nakopnout tím směrem, kterým bylo potřeba. No nebudu nic tajit, filmem jsem byl zklamán hned dvakrát, jednou jako filmový divák a podruhé jako fanoušek knihy, i když jsem byl příjemně překvapen, jak se některé situace režisérovi povedly, třeba Marvin z původního seriálu - viděl jsem jen kus jednoho dílu - byl povedeným oživením příběhu nebo nová postava, kterou před svou smrtí vymyslel sám DNA - ano, myslím tu, kterou hrál John Malkovich. Sledování filmu bylo spíše než radostí utrpením, cítil jsem totiž značné rozpaky, jakoby se tvůrci nemohli dohodnout jak to či ono pojmout, zdá se, že režisér ke knize přistupoval s respektem, dokonce je z filmu cítit, že je sám jejím fanouškem, to ovšem neznamená, že je schopen natočit dobrý film. Nevyvážený a dost kostrbatý scénář bych označil spíše jako inspirovaný knihou, než podle ní adaptovaný, nejspíše za to může snaha překvapit čtenáře novým poutavějším příběhem, nepovedlo se... Ani herecké výkony nebyly nijak dobré, a to se ještě nezmiňuji o samotném výběru představitelů důležitých rolí. Je mi moc líto, že to dopadlo takhle špatně... (07.03.2006)

Duch a rozkošná atmosféra knížky je navzdory mnoha odchylkám zachována. Debutant Jennings srší nápady a drobné přešlapy jsem mu ochoten tolerovat a přhlížet, protože z toho filmu úplně číší radost a láska, s jakou k látce přistupovali. Přidejte fajn herce, krásne triky (nikoliv dokonalé, ale v tom to právě je) a skvělou hudbu a vyjde vám film, na který se budete rádi koukat znova a znova... (11.01.2008)

„Pozemšťané! Věnujte pozornost tomuto hlášení. Hovoří k vám Prostenik Vogon Jelc z Galaktického úřadu pro plánování hyperprostorových filmů podle knižní předlohy. Jak nepochybně víte, plány pro rozvoj humorné kinematografie vyžadují vybudování nového zázemí pro diváky, kteří snesou všechno a příliš nelpí na originálu. Škvrk. Vaše planeta je bohužel jedna z těch, které jsou určené k promítání takových filmů. Celá akce bude trvat necelé dvě pozemské hodiny. Děkuji vám.“ Ale NEPROPADEJTE PANICE! (10.07.2013)