Všichni do jednoho

... Vezmeme šest hermelínů a nastrkáme je do jedný sklenice ... Filmů s podobným (či obdobným) tématem je mraky. Popravdě jsem ale netušil, že na tohle téma vzniklo i něco v českých končinách. Za mě je to ale pokus hodně nepovedenej. Film se neskutečně vlekl a ve finále mi přišlo, že měl tenhle snímek minimálně jednou tak delší stopáž než ve skutečnosti měl. Velkej podíl na tom měla otřesná kamera, na nervy lezoucí dialogy a doslova trapný herecký výkony. Nebylo s kým sympatizovat, protože všechny postavy se mi hnusily. Jedinej komu jsem přál aby to přežil byl ten pes. Navíc je film naprosto bez atmosféry a více méně i bez napětí. Dokoukal jsem to jen ze zvědavosti jak to dopadne a co z toho vlastně vyleze. Člověk by čekal, že aspoň ke konci bude film gradovat ale nestalo se tak. Navíc Žalud dokázal scénáristickou impotenci když snímek ukončil tak jak ho ukončil. Za sebe můžu říct, že to bylo zbytečnejch a promarněnejch 106 minut. Slabý 2 hvězdy. (24.01.2022)

Šest lidí a jeden pes ve smrduté kobce reality show. O natáčení se mluvilo už někdy před dvěma lety a protože se ani po takové době film nedostal do normální distribuce, čekal jsem nějakou otřesně diletantskou slátaninu. Ještě na začátku to tak i vypadalo, představování soutěžících je jednoznačně nejslabší částí. Pak už křivka kvality stoupá. Scénář je na naše poměry nezvykle promyšlený a když přijmete trochu divadelní dialogy, budete svědky zajímavého filmu. Karikaturní typizaci postav bych neviděl jako problém. Jak jsem pár těch reality show viděl, zdá se mi, že televize soutěžící stejně modelují podle jedné charakteristické vlastnosti a tu pak v sestřizích vypichují na úkor jiných. Spíš je škoda několika nedomyšleností: 1.) Film, který staví na autenticitě a ukazuje proto neznámé tváře, by neměl v začátečních titulcích uvádět jména herců. 2.) Celou dobu mi vrtalo hlavou, čím krmí toho psa a jak je to s venčením. 3.) Dva z účastníků jsou na začátku hladce oholení a po měsíci v kobce mají jen třídenní strniště. Přesto 60% (07.02.2007)

Dosti neznamy, malo propagovany a hlavne nedoceneny cesky film, takova bila ovce mezi vsemi temi soucasnymi, ktere u nas vznikaji. Dulezita je informace, ze scenar byl hotov teprve pred uvedenim Vyvolenych u nas, i presto, ze realizace byla pozdejsi. Lze urcite dovodit, ze se autor musel v zahranicnich verzich minimalne inspirovat. Avsak natura kazdeho naroda je jina, v tomto pripade autor typove vyborne vylicil sest odlisnych jedincu, kteri jsou nejakym zpusobem vazani prave k cestsvi - zhrzeny popelar, ktery citi moznost byt chvili panem (mit "funkci"), duchodce s minulosti v komunistickem lagru, vesnicka matka se silnym smyslem pro rodinu a neschopnosti vnimat cokoliv jineho, pohodar hrajici si na velkeho svetaka, kvazihumanistka jakozto casty zastupce nynejsi mlade generace a student doktorand s inteligenci vygradovanou do pocitu sezrani veskere moudrosti sveta. Vztahy mezi nimi jsou bud naprosto nevyrcene a implicitni (agent), anebo vyrcene, ale bez jakychkoliv konkretnich dusledku (lagr). Kdo sledoval alespon na chvili Vyvolene, vi, ze si tato zcela inscenovana realita nic nezada s realitou skutecnou, kterou bylo mozne sledovat prave v tomto poradu. Obsazeni nehercu a misty nepresvedcive vykony se ukazaly naopak jako velmi vhodny tah a velka deviza, vzdyt kdo je v reality show hercem? Nikdo. Klobouk dolu za tuto vizi. Trochu jsem u toho filmu litoval, ze nerozumim psychologii. Nebyl jsem si jisty nad vygradovanim celeho pribehu, chvili mi to prislo zbytecne, na druhou stranu ani reality show nekonci nekde uprostred bez pomyslneho vrcholu a je treba si uvedomit, ze toto vlastne reality show neni, jen si na ni hraje. Onen zaver tedy tuto skutecnost podtrhuje, pripomina mi to nakonec takove ty komiksove hry pro deti ve smyslu "najdete 10 rozdilu" mezi temer totoznymi obrazky. Jednim obrazkem jsou Vyvoleni, jednim tento film. V jeho pripade jde mj. o dalsi dukaz toho, ze kvalita filmu se neodviji od jeho rozpoctu. Pro Vsichni do jednoho tech opravdu nebyla potreba moc, stacilo mit jen trochu talentu a nebyt uplne pitomy. Kez by se takovych vzacnych kombinaci u nas vyskytovalo vice a divak mohl film nejen hltat od zacatku do konce, ale taky trochu promazat sve polozakrnele mozkove zavity. (02.07.2009)

Docela promyšlený scénář a dobře budovanou atmosféru (hlavně co se týče všechn možných paranoi, konfliktůponorkových nemocí, strachu z neznáma a nevyhnutelnosti) zabíjí vcelku trapné dialogy, po většinu času toporní herci a konec vyřešený... no řekněme nekonfliktně, asi scénáristy nenapadlo, jak z toho vybruslit. Jeden stísněný sklep, šest lidí a jeden pes v něm, pár konzerv, dva barely s vodou, suchý záchod bez zástěny, to vše natočené ruční jako-by-skrytou kamerou. Nuda to nebyla, ale žádný zázrak, takovýmalý levný český film, který neurazí a nevadí ho jednou vidět (btw. všimli jste si, jak se Vláďovi po sešupu šachtou a měsící v kobce leskly skla od brýlí? ;-)) (23.04.2007)

Docela nadějně se rozvíjející (a vesměs občas nechtěně úsměvný) příběh, poukazující na nechutnost takzvaných "reality-show". Herci odvedli celkem obstojnou práci a atmosféra se tu a tam také objevila - bohužel svým značně citelným amatérismem a totálně zazděným koncem si to u mě tvůrci dost podělali. . . . . (při sledování Všichni do jednoho jsem si chvílemi vzpomněla na Vaterland a pomyslela si, že podobně sympatických českých počinů bych docela ráda viděla víc - snad bych jen doporučila nebát se opravdu nějaké větší a odvážnější mystifikace - oběma snímkům by rozhodně slušela!) (02.02.2007)