Modrý pták

Velmi působivě natočený snímek o bohužel stále aktuálním tématu šikany. Hlavní představitelka nemusí otevřít ústa abychom věděli, co se jí zrovna honí hlavou - to je naprosto skvělé. Drobným zklamáním je ovšem závěrečné klišé, poselství (SPOILER!) - pokud se autor domnívá, že se šikana vyřeší nahlášením činů vedení školy, je to sice milé, ale naivní. Na druhou stranu, ne každý příběh musí být veden do extrému. Zakončení sice naivní, ale elegantní. Nic mu nechybí. (07.02.2018)

Zmiešané pocity. Čakal som, že ma to po emotívnej stránke zasiahne trochu viac. Boli tu síce i dramaticky silnejšie momenty, ale bolo ich málo a spolu, aj napriek silnej a smutnej téme, nedokázali u mňa zdvihnúť vlnu emócií. Avšak na druhú stranu sa dá konštatovať, že čo sa týka vierohodnosti a reálneho zobrazenia tejto témy vo filme, tak ide o výborný počin. Asi tak to vo väčšine prípadov vyzerá, vrátane následnej reakcie Merel na svoje okolie. Takéto niečo skutočne dokáže človeka voči ostatným "zatvrdiť". Na druhú stranu som ale čakal, že to niekomu povie. Inak veľmi sa mi páčilo, ako sa Merel dojímavo a láskyplne starala o svojho postihnutého brata. To bola krása. Slabší nadpriemer. 70/100 (10.03.2017)

Holandský snímek je myslím především ze dvou důvodů. Prvním je téma filmu - dospívání a šikana, druhým pak výkon hlavní představitelky. Nutné je začít tím druhým, protože tam lze být stručný - byl vynikající. Měla zahrát podivínkou, nezačleněnou dívku a zahrála ji. Většina filmů o dětství či pubertě většinou přiměje dospělé nostalgicky zavzpomínat a připomenout si, jak by se do těch časů chtěl vrátit. Vždyť kolik dospělých už prohodilo, že dětství či puberta je skvělý čas, protože dospívající vlastně nemají žádné starosti. Tenhle film však ukazuje i odvrácenou stránku puberty. Nepochopení rodičů, šikana, odloučení od skupiny ve škole, sourozenci aj. A ukazuje to vcelku decentně, poeticky s výhledem na moře. Mám-li být ale upřímný, není jen tím, o čem film pojednává, jedno shlédnutí mi bohatě stačí. (28.02.2018)

Šikana medzi deťmi nie je práve to, čím by sa jedna alebo druhá strana pochválila. Normálne by som si pomyslel, že sa do takej formy ani nemôže vyvinúť, ale tým, že vo filme nonstop kráčame, bežíme, plávame a skejtujeme s hlavnou hrdinkou, tak som si osvojil aj jej myslenie a mlčanie. A hľadanie východiska celkom inde, ako by bolo logické. Neviem, či to je celkom pedagogické nájsť riešenie v poriadnej bitke, ale keď to funguje... Život sa s nikým nemazná, a hlavné je postaviť sa na vlastné nohy, ako krásne symbolicky ukázal záver. (10.04.2017)

Dobrých filmů o šikaně bylo natočeno už poměrně dost; odhadoval bych je na stejno s dobrými westerny. Chybí je jen nějak označit a zařadit do tématické nabídky. Mají skutečně svou vlastní specifiku, i iv životě jsme se (alespň já) střetli se šikanou stejně jako s westernem (alespoň já). A šikana má navíc spoustu forem, které westernu chybí. V Modrém ptáčkovi jde o šikanu, která nakonec nezdeptá, ale posílí. Pokud se však na stranu šikanistů postaví učitelé nebo dokonce rodiče, může to být - a také to bývá - fatální. Šikana je navíc těžko uchopitelná a mnozí šikanovaní to berou jako trest za své nedostatky; zde to mlže být fintivost nebo sebeprosazování. Vedle jsou rodiče, kteří nevidí pod povrch věcí i černoch, který ji posílá na mylnou cestu: Všechny šťastné rodiny jsou si podobny, každá nešťastná je nešťastná po svém. (07.11.2022)