Twelve and Holding
Twelve and Holding
Režie:
Michael CuestaScénář:
Anthony CiprianoKamera:
Romeo TironeHudba:
Pierre FöldesHrají:
Conor Donovan, Zoe Weizenbaum, Jeremy Renner, Annabella Sciorra, Jayne Atkinson, Linus Roache, Marcia DeBonis, Adam LeFevre, Bruce Altman, Mark Linn-Baker (více)Obsahy(2)
Vždycky nadejde čas, kdy děti musí ztratit svoji nevinnost a stát se dospělými. Pokud ale taková situace nastane příliš brzy, důsledky bývají strašlivé. Tento příběh se odehrál na bezejmenném americkém předměstí a jeho smutnými hrdiny jsou tři dvanáctiletí nedospělci – introvertní Jacob (Conor Donovan), předčasně vyspělá Malee (Zoë Weizenbaumová) a snadno zranitelný, obtloustlý Leonard (Jesse Camacho). Každý z nich svým způsobem vybočuje z řady a každý je za to okolím tvrdě trestám. Přáteli byli už dřív, ještě více je ale spojí tragédie, při níž umírá Jacobův bratr – dvojče. Jsou poznamenaní, nepochopení světem dospělých a v jejich srdcích pomalu vzkypí touha po pomstě za veškerou nespravedlnost. K vypořádání s přítomností zvolí tu nejhorší cestu... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (32)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $96,464║Tržby Celosvetovo $119,195║ ()
Děti dokáží být vůči sobě neskutečně kruté, zvlášť pokud někdo „vybočuje z řady“, to je známá pravda. Film začíná zlomyslností, která ve spojení s hloupostí zaviní tragedii a poznamená každého ze zbylé party vyděděnců. Traumata poznamenaných dětí, které si navíc připadají nepochopené i dospělými, protože ti se potýkají se svými problémy, děsy a nebo jenom pohodlností. A proto si k nápravě toho svého maličkého a nespravedlivé světa zvolí vlastní a mnohdy ten neextrémnější způsob jaký si bylo možné vybrat. Film je rozhodně „ jiný“, má naprosto neznámé herecké tváře, zabývá se závažnými tématy, ale na mě tam bylo těch tragédii a traumat nějak moc a jejich řešení …. No, to už posuďte sami. ()
Ó můj bože, to bylo děsivé. A po zralé úvaze dodávám: Můj tatínek se mě pravidelně ptá, jestli si vůbec ještě dovedu nějaký film užít, když všechny automaticky analyzuju a hledám chyby v dramaturgii a návaznost dějových linek a bůhvíco (a dělám mu o tom nekonečné přednášky, chudákovi). Jednou z mých odpovědí bylo, že když má film duši, tak mu odpustím všechno. Tady je toho dost k odpouštění, ale když ta duše je tak krásná! Ten nekonečně dlouhý moment, kdy se bojím, že se ho dotkne, a celou dobu prosím, ať ne, ať to nedělá, a ona i natáhne ruku, ale potom se zastaví a odejde. Nebo když chlapeček zatluče maminku do sklepa a oknem jí servíruje saláty, protože ji má rád. Nebo když žalem zasažená matka svému synovi s vážným výrazem řekne, že by byla nejraději, kdyby se jiným rodičům dostalo na oplátku stejného žalu, jako se dostalo jí. Nebo když tatínek s plamenem v očích vysvětluje svému chlapečkovi, že konečně našel něco, od čeho se může odrazit a dál fungovat, a chlapeček mu ten plamen bezohledně uhasí. ()
Poměrně zdařilé drama vyprávějící o třech dětech vyrovnávajících se s jednou děsivou tragédií, jenž zasáhla všechny a pak problémy, které trápí každého z nich zvlášť. Mladí herci jsou dobří, neškodilo by však se jim dostat ještě více pod kůži, tomu klučinovi s velkým znamínkem na tváři by to určitě prospělo. Takhle nás film jen nutí na něj (a na jeho "protivníka") neustále měnit názor. Výraznější dovětek by byl rovněž fajn. ()
Zajímavé dílko, v němž excelují všichni zúčastnění. Od dospělých herců, až po ty dětské. Díky zpracování jsem měla ze začátku filmu dojem, jako bych se dívala na něco, co se tak nějak kamarádí s komedií:) Ale naštěstí to bylo jenom v úvodu a jednalo se o tu obtloustlou famílii, zřejmě, aby jí to dodalo jakýsi ten punc americké "nenažranosti." Jeremy Renner je zde sexy jak sviňa a i jeho charakter je zajímavý. Kdybych byla jako malá holka tak vyspělá jako Malee, asi určitě bych po něm taky jela:) Dvanáctiletí jsou možná malým filmečkem, který však rozhodně stojí za pozornost. ()
Mozaika troch detských osudov, ktoré na papieri vyzerajú perfektne. V jednotlivostiach miestami veľmi silné, ako celok leptané absenciou kvalitného rozprávača, čo za sebou necháva spúšť fragmentov, ktore MOHLI po kope tvoriť úžasný film. Aj pre to MOHLI budem zlý a zaokrúhlim nadol. Neexistuje, aby som film kde deti vychovávajú dospelých bral vážne. P.S. Zoe Weizenbaum bola výborná (aj ostatní fagani). 50% ()
Na festivalech to musel být oblíbenec, i běžnému divákovi se musí líbit. Dokonale rozpráší iluze o nevinnosti dětí, které se radují i trpí po svém. Jedna před svými vrstevníky vyniká bystrostí a vyspělostí, druhý kilogramy a zranitelností, třetí svým introvertním chováním, které umocní ztráta milovaného bratra. Právě tragická smrt jeho dvojčete ještě víc upozorní na to, jak se tahle trojka cítí v tomhle divném světě nespravedlivě. Volání o pomoc nenachází adresáta. Traumatizovaní vyděděnci řeší potíže po svém, někdy až na hranici další tragédie (svérázný postup u obézní matky). Syrové drama potěší hereckými výkony malých neherců, kteří nejdou se stádem, ale postupnými krůčky si razí své místo na slunci. Všechny tři minilinie jsou svojí závažností vyrovnané, silné a věrohodné. A to musí potěšit. ()
Film umožňující nám znovu se přesvědčit, jak těžké je dospívání. Naskýtá se nám pohled do několika rodin, na různé formy vyspívání. Není jednoduché vyvinout se z kukly na motýla, o to více když se od společnosti něčím odlišujete. Hrdinové filmu Dvanáctiletí tuto podmínku splňují… Nejdou v závěsu jako stádo oveček, ale jejich cesty směřují proti proudu, i když by si sebevíc přáli, aby tomu bylo jinak. Chlapec se znamínkem přes půl obličeje, se snaží svůj handicap krýt maskou a stává se terčem posměchu. Nešťastnou náhodou je zabit jeho bratr a před jeho rodinou teď stojí otázka, jak se s bolestnou ztrátou vyrovná, přičemž on sám touží po pomstě… Dalším aktérem je tlustý chlapec, který se jednoho dne rozhodne změnit svůj životní styl a zhubnout, přestože ho v jeho rozhodnutí rodina vůbec nepodporuje… Jako poslední je nám představena dívka, která žalostně volá o pomoc. Potřebuje otce, jako náhradu hledá jiný užský vzor… Pozorujeme, jak se děti srovnávájí sami se sebou, zvedají si svá pošramocená sebevědomí, ještě nedozrálé myšlení, či způsob, jakým řeší problémy. Jak jsou kruté a zárověň tvrdé na ostatní. Otevírá se nám třináctá komnata, v níž ukrývá každý svá tajemství, tajný koutek z minulosti, kde hledají otázky na odpovědi. Podaří se jim překlenout most a opustit dětství? Jedno je jisté, nic nebude jako dřív… ()
Výborný soundtrack. Blue Oyster Cult potěšili a konečně byla v nějakém filmu použita hudba nedoceněné a zapomenuté kapely The Presidents of the USA. Od téhle melodické partičky doporučuji k poslechu album Pure Frosting z roku 1998. ()
Nešiel som do toho s veľkými očakávaniami, ale film ma postupne prikoval o stoličku a navodil zmes rôznych pocitov. Páčila sa mi réžia, natočené to bolo bravúrne. Najskôr sa dej točí okolo trojice kamarátov, ktorých priateľstvo ešte umocní tragédia a potom sa rozoberajú problémy každého z trojice zvlášť. Dospievanie dokáže byť niekedy veľmi kruté, a keď sa k tomu pridá nezáujem a nepochopenie zo strany rodičov, problém môže byť na svete. Záver bol strhujúci, páčilo sa mi, že scenár išiel až do absolútne krutého trpkého konca a ukázal tú najhoršiu možnú variantu jedného z trojice, čo môže slúžiť ako výstraha pre všetkých rodičov. ()
Trochu úchylné, trochu sebaparodujúce, veľmi smutné a výborne zahrané. A čo je najlepšie, úplne neočakávané. ()
Zase raz nenápadný film, a pritom tak ohromný. Dej, ktorý vás zaujme (viac-menej netušíte, čo sa bude diať), detskí herci dokonalí a skvelé songy ... veľká spokojnosť. A tu je jeden z viacerých .. https://www.youtube.com/watch?v=SlCIjOBeoCQ ()
Dětská trápení nelze brát na lehkou váhu, ale bohužel většina rodičů to dělá, aniž by si to uvědomovala. A twelve and Holding ukazuje, kam až takové ignorování může dojít. Dětská trápení třech dětí jsou tu podána různým způsobem a častokrát jsem se neubránil úsměvu. Zejména u obézní rodinky. Ale jak film postupně gradoval, smích odumřel a nahradilo ho pochopení doprovázené povzdechem, protože jakkloiv občas může zdát, že příběh zachází za hranu, působí nakonec zcela reálně a člověk se s ním může identifikovat. Kor když má doma dvanáctiletého puberťáka. Výborné představení všech dětských protagonistů a potěší i Jeremy Renner či Linus Roache ve vedlejších rolích. 75% ()
Každé z těch dětí by mohlo mít svůj vlastní film, protože u všech osudů dětí je hluboká myšlenka, ale nebyl jim dán větší prostor k vývoji a prohloubění té myšlenky. Každá rodina má na svých pomyslných bedrech problémy, se kterými se musí dříve či později vypořádat, ale nesmí přitom ztratit společnou řeč. Pak se horko těžko hledá a cesta k ní nebývá sypaná růžovými lístky, ale je pěkně trnitá. Drama je to opravdu syrové a díky těm neznámým tvářím je i realistické, civilní a věrohodné, takže se s tím může člověk poměrně lehce stotožnit. ()
Maximálně krutej film. Skvělej začátek a překvapivý konec. ()
Syrový snímek. Pomsta dokáže být tak silným hnacím motorem...?! ()
Trochu podivínský, smutný ale i hřejivý a příjemný snímek. Má silnější a slabší pasáže s tím, že se vše ke konci ještě graduje i když už se na začátku zdá, že to není možné. (Vzhledem k okolnostem). Příběh se motá okolo skupinky kamarádů- řeší jejich společné problémy i problémy/ strasti/ radosti každého a jejich rodin. Nevadilo by mi kdyby šel film více do hloubky jednotlivých postav, protože to místy působilo celkem jednoduše což byla škoda, protože potenciál ten by příběh rozhodně měl. Ale dívat se na to dalo i když nevím jestli někdy dostanu chuť se na to kouknout znovu. Trochu slabší tři hvězdičky. ()
...překvapivé... ...a překvapení ve filmu bývá základem sdělení... ()
Toľko kontroverzií a problémových tém na takom malom priestore a tak skvele podaných, to sa často nevidí. ()
Michael Cuesta. Pro mě neznámý režisér. Jeho jméno mi opravdu nic neřikalo. O to větší překvapení sem po zkouknutí Twelve and Holding prožit. Mimořádný filmový zážitek o znovunalezení dětí a rodičů. Každopádně příjemná podívaná ()