Obsahy(1)
Tichomořský ostrov – rok 1945. Pětice amerických vojáků byla vyslána na průzkum do japonského týlu. Obklopeni nevyzpytatelnou džunglí a strašlivým horkem se již přes dva týdny pohybují v neznámém prostoru s cílem nalézt nepřítele. Velitel Grackmiller (M. Sandhaus) se vzhledem k únavě zbytku čety sám ujímá průzkumu oblasti před nimi a vojáci Smile (M. Macháček), Burda (P. Landovský), Tall (J. Somr) a Rozden (J. Hálek) na něj mají čekat a držet pozici. Vedro k zalknutí, vyčerpání a nervozita se záhy začnou projevovat na jejich zdravé psychice a morálce. Jeden druhému se nebojí cokoliv říct do očí, bdělost a opatrnost jsou zcela pryč a namísto toho se projeví paranoia a podezíravost. Z džungle se po čase začnou ozývat podivné zvuky, které jde prověřit Smile a vrátí se bledý jako smrt… Svůj režijní nízkorozpočtový debut natočil v roce 1967 ve spolupráci se zkušeným režisérem Vladimírem Sísem dramatik Ladislav Smoček – ten tímto převedl na plátno svou komorní divadelní hru. Kromě bratislavského Žitného ostrova se také natáčelo i v Kambodži a vedle mimořádné sugestivní kamery Stanislava Miloty stojí za zmínku také v českém filmu ojedinělé zpracování tématu o amerických vojácích za druhé světové války v Tichomoří, co byli navíc ztvárněni předními českými herci. (Česká televize)
(více)Recenze (29)
Divný film. Zjevně televizní adaptace divadelního představení, ale prokládána psychedelickými záběry ze života drobných živočichů, zejména hmyzu, případně na chlupatou kůži herců. S válečnou realitou to mělo málo společného, pro vytvoření prostředí ponorkové nemoci se dalo použít cokoli jiného, třeba vědecká výprava. Autor prostě potřeboval nějaké kulisy k rozehrání střetu mezi různými povahami. V době vzniku dost oblíbené téma, které mnozí využili lépe (https://www.csfd.cz/film/234810-pasians/ , a hlavně Vyloženě rodinná historie. I Podezření mi přišlo věrohodnější). Ale i když odhlédnu od odbytého pozadí (nejde ani tak o přírodu, ale o vybavení průzkumníků - údajně 16. den na pochodu, stále silní, nehladoví, jeden má v čutoře alkohol a ostatní o tom neví atd.), tak ani dialog není nijak přesvědčivý. Spousta vět je evidentně sofistikovanou provokací. 4 filosofové na výpravě odhalují své násilnické jádro? A jen kvůli vedru a pocitu ohrožení? 55% , ale jen kvůli hereckým výkonům. Aspoň to nebylo dlouhé. ()
Piknik je po právu zapomenutý dobový úlet, na kterém s odstupem času fungují jedině herecké výkony zúčastněných, především pak Macháčka s jeho nejednoznačně pojatým provokatérem a tvrďák Josefa Somra. Výrazný je na malé ploše i málo obsazovaný Milan Sandhaus. Vladimír Sís byl podprůměrný režisér a nedokáže v celém filmu vykřesat ani zdání atmosféry a autenticity. Vojáci svých chováním nepůsobí jako průzkumná mise elitních profesionálů v extrémních podmínkách, ale jako parta záložáků na cvičení. Dialogy zní místy nepřirozeně, prostě je poznat, že je psal někdo, kdo má jen mizivou představu o bojích v jižním Pacifiku. I ty dvě hvězdičky jsou královskou odměnou za to, co film může dnešnímu divákovi poskytnout. Celkový dojem: 30 %. ()
Zdařilá iluze tropického pralesa, ovšem mandelinka bramborová v tropech mě pobavila. ()
Skvělé tísnivé psychologické válečné drama. WOW! ()
Jsem milovníkem válečných filmů, z Pacifiku obzvláště a tak mně potěšila tato česká kapka v moři válečných filmů z bojů proti Japoncům. Počin je to svým způsobem nevídaný, srovnatelný snad jen s krapet starším a už tendečně zabarveným Černým praporem (1958), který se ale zaměřuje na poválečný revoluční vývoj v Asii. Herecké obsazení bylo vskutku skvostné a herecký koncert předváděl opravdu každý z pánů herců. Nejvíce zářil pan macháček a Somr! To si zaslouží vysoké hodnocení, stejně tak zpracování džungle kdesi v Tichomoří. Film vychází z divadelní předlohy a bylo to sakra znát. Ale tentokráte to byl i kámen úrazu. Divadlo, to je hraní. Mluvení, gesta, pohyby, někdy i křik... Jenže nic z toho si předsunutá jednotka průzkumníků amerických mariňáků (navíc evidentně nešlo o žádné zelenáče, ale džunglí a boji s Japíky zocelené veterány) prostě nemohla dovolit... Sorry jako, ale dojít tak daleko od vlastních pozic až k místům, kde se dají Japíci předpokládat, utábořit se na otevřeném prostranství! Udělat si tam táborák ! hulákat, chlastat, dělat kopici a vůbec dělat všeliký bordel (ono už stačilo jako prohřešek to v noci zapálené cígo), to by prostě zkušený Bill či Joe neudělali, pokud by se chtěli vrátit zpátky někam do toho Texasu ke své Marry... Docela jsem měl strach, že než ta tlupa mastňáků přivolá Japonce, že se tam povraždí navzájem, nebo přivolaj medvědy co jim seberou tranzistoráky a za ty si koupí maliny, med a slané buráky !... Takže drama ano, psychologické možná také, ale s válečným filmem to mělo společného pramálo. Pro mně osobně celkem zklamání. Takže já pálím cigárem jen 3 pijavky. * * * ()
To je ale bizarnost. Možná, že na divadle to fungovalo, ale tady je to místy sranda a většinou otrava či nuda. Překombinované, nepřesvědčivé, takové rádoby existencionální. I herci, jak mi připadá, přehrávají. Ostatně, na průzkumnou hlídku jsou pánové (s výjimkou P. Landovského) již trochu staří. Spíše to vypadá na cvičení lidových milicí, či veteránské setkání. Film je spíše ukázkou toho, jak hrůzné jsou konce z uzdy puštěné intelektuálštiny. ()
Tak tohle je nádherný herecký koncert pánů Landovského, Macháčka, Sandhause, Hálka a Somra. Žádný z nich nijak nevyčnívá a nepřehrává a každý z nich přesně dokresluje charaktery postav, které hrají, to je absolutní mazec! A ty úžasný dialogy! Uši jsem měl napnutý, jak antény! No a k tomu perfektní kamera mistra Stanislava Miloty, která dodala snímku pořádný koule! Výborný jsou záběry pijavic, pavouků, masožravých rostlin a podobné havěti. Skvělá hudba Jana Klusáka je pouze na začátku filmu, což je možná na škodu, ale film zase o to více působí realističtěji. Je to zapadlý snímek, který by si rozhodně zasloužil oprášit kabátec! ()
Bizár, ale jako instruktážní video, co nedělat na průzkumné hlídce v týlu nepřítele (nebodat kolegu bajonetem do zadnice, neječet, nehrát na foukací harmoniku, nezpívat, neopíjet se, nervat se), je to vlastně dokonalé. Hvězdička navrch za Milotovu kameru. ()
Čekání je pro člověka, a zvláš´t pro vojáka, to nejhorší utrpení. Charaktery se mění, chování bortí a šílenství narůstá. Strach ze samoty i ze smrti ovlivňuje reakce kdysi normálních vojáků a oni stále hlouběji propadají až na dno. Morálka je pryč, hodnosti už nic neznamenají a vůdcem se stane ten, který bude nejvíce kousat. Každý z nich reaguje svým ojedinělým způsobem. Svět se zastaví a těch několik posledních hodin vojáci sní, radují se, bojují a intrikují. Je to velmi zajímavý pohled na rozklad myšlení člověka. ()
Solidně natočená a docela slušně zahraná, ale také mdlá a nedůvěryhodně napsaná konverzačka, u které sice chápu, o co se snaží, ale moc jí to nefunguje a necítil jsem z ní, že by se měla odehrávat na konci druhé světové války. I přes příjemnou stopáž a fakt, že za Československa zde vznikl film o amerických (!) vojácích, se snad ani nevyplatí tuhle těžce zapadlou a zvláštní záležitost vidět. To už radši věnujte čas do zhlédnutí Démantů noci, které jsou taky o druhé světové, trvají skoro stejně dlouho, ale jsou mnohem silnější, mnohem uvěřitelnější a mnohem propracovanější, než tenhle slabý pokus. Označit to jako psychologické mi navíc přijde dost diskutabilní, když je tu spousta dialogů vlastně o ničem. 2* ()
Pridam se k tem, kteri netusi, proc byl tento film natoceny? Vazne nechapu souvislosti... Dejove slabe, atmosfera valky velmi nevyrazna. Herecke vykony slusne, ale Jiri Halek mi tam nepasoval... Zvlastni film, ktery uz vyhledavat nebudu. ()
Neuvěřitelné dialogy, nedá se jim uvěřit :) Nízkorozpočtový projekt byl neplánovaně prodražen, když rozvodněný Dunaj zcela zničil dekoraci džungle v exteriérech Žitného ostrova, proto musel být film dokončen v reálných exteriérech Kambodže. ()
Je to strašná píčovina! Američtí vojáci se pohybují na střeleckém ostrově s německými samopaly. Řvou u toho jak paviání. Každej Japonec je uslyší na kilometr a to i Japonec v Libni. Je jim kolem 40-50. Nemaj helmy. Žvaněj kraviny. Typický amík je Lanďák, to je k posrání! Půjdeme dál, dokud nenarazíme na Japonce. A co zásoby? Takto to dopadne, když idiot Smoček napíše volovinu na téma o které ví hovno. Byl vůbec v armádě? Knížky typu Nazí a mrtví a Hlava 22 napsali kluci, co v tý armádě byli! Smoček a Sís ať píšou o JZD! Debilové! Milota skvělá kamera a červený filtr. ()
Celou dobu jsem tomu nemohl uvěřit: Československý film o amerických vojácích?!? Skutečně ano. Navíc Pavel Landovský, Josef Somr a Miroslav Macháček jsou výborní "američani". :-) Jde o to, že četař odchází na obhlídku, předává velení Pavlu Landovskému a poté navždy zmizí. Zbylá čtyřka to samozřejmě začne časem psychicky poněkud nezvládat... Pokud už nic jiného, tak jsou zde pěkné záběry pralesa i zajímavé detaily, ale celkově vzato, já jsem se rozhodně nenudil. ()
Fantasticky koncert peti hercu. Kamera pouziva vetsinu filmu pohled z dola, velice pusobive.Docela rad bych videl tento snimek v barve.Neuveritelne dialogy. ()
To se mi snad jenom zdá! Američtí průzkumníci jako z prospektu... Takto nějak si představuji ideologickou diverzi v praxi. ___ fragre, lépe bych to nenapsal! ()
styl kamery, pojetí děje a herecké ztvárnění se zde překrývají a tlučou. Vznikla zbytečně komplikovaná, překombinovaná podívaná s přitom velmi jednoduchou zápletkou a koncem. Vadila mi i zbytečná absurdita některých scén. ()
V šedesátých letech, tedy v době tzv. nové vlny, se filmoví tvůrci nebáli experimentovat s jakýmkoliv žánrem a tak vznikly české filmové skvosty, a že jich není málo, z kterých je bohužel většina pozapomenuta. A vznikaly by dál, jenže, jak známo, v roce 1968 v Sovětském svazu Brežněv vzteky bouchl pěstí do stolu, poslal na nás tanky a utípl všemu tipec. Do dneška se už na tuto filmovou tvorbu nové vlny, hlavně v žánrové rozmanitosti, nepodařilo navázat. Proto lze za filmový skvost považovat i tento skromný snímek, který, na svou dobu, odvážně pojednává příběh amerických vojáků průzkumného oddílu kdesi v tropické džungli ve válce proti Japonsku. Na základě vlastní divadelní hry si to za pomoci Vladimíra Síse natočil Ladislav Smoček a do sedmdesáti minut dokázal vtěsnat tolik žánrových motivů, že se jeden až diví, jak to dokázal. Celé dějství se odehrává na jednom místě, což potvrzuje onu divadelní předlohu, a už od samého počátku z toho září především poetika. Psychologické rozhraní se postupně buduje a houstne každou další minutou, až do nevyhnutelného dramatického finále. Vzájemné vztahy pořádně dostanou zabrat vlivem vzniklé paranoie v absolutní tichu, ve které i nepatrný šelest budí podezření. Vlivem nízkého rozpočtu jsou scény válečné pojednány jen zvuky výstřelů a výbuchu ve scenériích krajiny oné džungle. Po umělecké stránce se jedná o dílo impozantní a skutečně jedinečné. Divadelní hra místo na prknech divadla přímo v reálných kulisách divoké přírody za obrazů bojů o přežití ve světě hmyzu. Nic než umělecký kontrast s lidským bojem o přežití ve válečném stavu. Hra pro čtyři herce (pátý hru opustí brzy), kteří plně ukázali svůj herecký um. Nízkorozpočtový umělecký válečný snímek jen pro filmové fajnšmekry. ()
Filmové zpracování divadelní hry L. Smočka, jež ukazuje psychologické pochody a charakterové změny u opuštěných vojáků v džungli někde ve jihovýchodní Asii. Celý snímek se odehrává na jakémsi palouku obklopeným džunglí a herci tak dostali maximální prostor a příležitost zaujmout svými hereckými výkony. V rolích vojáků se představil M. Sandhaus, jako četař, velící onomu vojenskému útvaru, bohužel opustivší scénu velmi brzy, dále tajemný provokatér M. Macháček, psychicky labilní J. Hálek, agresivní J. Somr a nejméně výrazný P. Landovský. Kouzlo snímku spatřuji jednoznačně v postupném odhalování skutečného charakteru jednotlivých postav, dialogy však hodnotím pouze jako průměrné. Osobně pociťuji jisté zklamání, neboť jsem byl nejvíce natěšen na pardubického herce M. Sandhause, ten však dostal minimální prostor, jeho nepřítomnost však vyjadřovala významný psychologický prvek pro ostatní vojáky. Díky netradičnímu zpracování a kvalitním hereckým výkonům všech hereckých osobností se nakonec přikláním ke čtyřem hvězdám. ()
Holy shit ... takhle jsem si nepředstavoval válku v Tichomoří snad ani v páté třídě základní školy a hutnou existenciální atmosféru ani v největším drogovém rauši. Totálně mimózní dialogy, hrající si na psychologické drama, které šustí papírem pseudointelektuálních hlodů a lichých představ o lidské přirozenosti i mluvě. Herci přehrávají až hrůza (a jsou to všichni mí oblíbenci!), snaha o obrazové alegorie s přírodou trapné jako žížala v mraveništi a lokace prales připomíná asi tak jako křoví za naším barákem. Jako bonus odporná podprahová propaganda ... tohle by se v Rudé armádě osvoboditelce nestalo! ()