Recenze (2)
Rarita par-excelence, tenhle film to je něco tak obskurního a špinavého, až to není hezký, kdyby se mi tyhle filmy nelíbily, tak tomu dám bez jakéhokoli váhání opad, už jen za kvalitu v které jsem to viděl (otřesně zchátralý tv-rip), ale jelikož jsem fanoušek Eurotrashe, tak to všechno vidím trochu jinýma očima, než předešlý kolega hodnotitel, který film zřejmě neviděl, a nebo se spletl, či si dělá jen srandu. Je to příběh dvou žen na scestí, obě potřebují nějakou duševní pomoc (jedna od svého manžela, druhá od bratra), obě se ocitají (jsou hospitalizovány) ve špatně řízené psychiatrické léčebně. Vše co se tady dál od této chvíle odehrává je morbidní, znepokojivé a rušivé. Všecky ty sekvence z neuvěřitelně zchátralé a špinavé kliniky, to je psycho jako blázen! V klinice je naprostý nedostatek jakékoliv lidskosti, vládne se tu tvrdou rukou, vychovatelky tu proti svým svěřenkyním chovaných v opravdu zuboženém stavu, používají nelidské a velmi drastické výchovné metody. Dojem je vážně velmi silný a děsivý, nic podobného (všechen ten neustálý neklid, zmatek, řev, neustále znějící nějaké zvuky a dobrá psycho hudba) jsem doposud ještě neviděl, dá se říci že i nás "Requim pro panenku", se oproti tomuhle v určitých částech, jeví jen jako nějaký slabý odvárek. Pár nápadu je tu vážně dobrých, herecké výkony obou hlavních protagonistek (Levi a Michelangeli) jsou hodně vysoko nad průměrem. Finále je pak památné. Moje oblíbenkyně Blanc, tentokrát jen v pidi-roličce (domácí párty), kterou nestojí za to nějak více komentovat. Stojí za to, tuhle italskou podivnost (natočenou snad jako protest) vidět (je to skutečně silný halucinogen), zároveň upozorňuji že to není film asi úplně pro každého. ()
boží film ()