Zabij systém

V istom smere mi voľné vzkriesenie Andersenovho dievčatka so zápalkami cca. kilogramom cracku pripomína Kafku napumpovaného testosterónmi akčného kyberpunku. Podobnosť pramení najmä z platformy pozostávajúcej z boja jedinca s vyššou silou/mocou (systémom), čím film pripomína Proces alebo Zámok. Tento môj dojem je naviac podporovaný zašifrovanosťou, náročnou nepreniknuteľnosťou diela a zvláštnym zmyslom pre humor, čo sú taktiež vlastnosti rozhodne nie cudzie Kafkovej tvorbe. Odlišnosťou je nielen existencia konca, ale aj optimizmus vyvierajúci z jeho svetlých svetlých odtieňov . Existenciálna strieľačka. (10.08.2014)

Tohle šlo lehce mimo mě. Scénárista určitě měl zajímavou myšlenku přiblížení, spojení a nebo dokonce prolnutí světa počítačového a skutečného, ale použil tak nešikovné nástroje a pomůcky, že film pouze může plakat nad tím co se z něj stalo. Najde se (opět jako v případě např. eXistenZ) hodně zastánců tohoto filmu, které přes všechnu tu nepovedenost (a nebo právě díky ní) prohlédli filozofii filmu a považují ho za něco víc... K tomu jim gratuluji, ale mě prokouknutí moc nestačí a hlavně myšlenka ať je sebelepší prostě nestačí. (03.02.2007)

Sun-Woo Jang se ve své zaměřenosti na dramatická témata asi nedokázal odpoutat od pout, jenž ho svazují. Zabij systém je jednoznačně nejhorší film, který jsem od něho viděl. Východní filmy mám docela rád, i když přednost dávám spíše Japonsku, než Korei, ale tohle bylo až moc. Nevím, co je to tam na v Korei učí, ale takhle zfilmovat tak zajímavý námět je až ostudné. Nepatřím mezi ty, co vyslovují drsné verdikty často, ale tohle... si klidně nechte ujít. Pokud jste příznivci videoher, radši si zapařte nějakou gamesku, pokud filmu, radši si vyberte nějaký jiný snímek. (16.04.2011)

Žánrová směs a ulítlost kombinující Matrix, filmy Mamoru Oshiho, akce je někdy značně přestřelená, ale efektní, občas zajímavé vizuální nápady a bojové sekvence. Celkově se mi líbí ten přístup, nápad použít estetiku pc her, akční scifi, kde pokud chcete se můžete vyžít v rámci nadstavby interpretací různých sociálních jevů typických pro korejskou společnost, jako role církve, pracovní náplň života a volného času atd. Ale i kdyby jste na tento přístup rezignovali pořád Vám garantuji, že se budete u této neobvykle zpracované akční jednohubky bavit, ačkoliv je zde příliš mnoh wire-fu a výpadků tempa, stejně to stojí za to. Pro studenty a příznivce asijské kinematografie jasná volba, komu se líbil Sucker Punch, mohl by si rochnit i tady. A příběh Vám vyzrazovat nebudu, však si ho dáte dohromady sami! :) (14.04.2014)

V Cinepure číslo 38 (marec/brezen - 2005) bol krátky článok venovaný následujúcemu fenoménu - počítačové hry čoraz viac preberajú filmové syžety a špecifickú výstavbu príbehu vlastnú filmovým rozprávaniam. Článok bol zakončený otázkou, či filmový priemysel zareaguje a do svojej štruktúry zakomponuje postupy používané počítačovými hrami. A práve Resurrection of the Little Match Girl je na túto otázku najlepšou odpoveďou. Film doslova stiera hranice medzi týmito dvoma médiami, čím zároveň dochádza k splývaniu aj toho, čo je simulácia a čo reailta. Tým sa zároveň natíska otázka, nakoľko vlastne hranica medzi týmito dvoma existenciami jestvuje. Navyše, ako to už pri juhokórejských filmoch posledného obdobia býva zvykom, film sa nezastavuje iba pri fúzii dvoch iluzórnych platforiem, ale ide ďalej - neuveriteľne atmosférické, videoklipové sekvencie zaangažujú naše city, pričom mysli sú postupne podsúvané aj otázky kriticky sociálno-spoločenského charaktkeru. Btw, do sveta tejto nereálnej reality nás vovádza už úvodná sekvencia, ktorá je nielen nádherne snovou upomienkou na spôsoby narácie nemých filmov, ale ako premisa príbehu odkazuje aj na rozprávku od H. Ch. Andersena "The Little Matchgirl" - o dievčati, ktoré si na živobytie zarába predajom zápaliek, ale kedže ich od nej nikto nechce kúpiť (kto by už dnes kupoval niečo - svetlo!!!, keď ho má takmer všade a zadarmo), tak zomiera na podchladenie a hlad počas zimnej noci. (17.05.2005)