Les Griffes de la mort
Night of Death
Režie:
Raphaël DelpardKamera:
Marcel CombesHudba:
Laurent PetitgirardHrají:
Isabelle Goguey, Charlotte de Turckheim, Jean-Paul Lilienfeld, Jeannette Batti, Germaine Delbat, Michel Debrane, Georges Lucas, Ernest Menzer (více)Obsahy(1)
Martine (Isabelle Goguey) nastupuje jako asistentka zdravotní sestry do penzionu pro přestárlé „Doux Séjour“ na francouzském venkově. Setkává se s kolegyní Nicole (Charlotte de Turckheim) a přísnou ředitelkou Hélène (Betty Beckers). Na první pohled je osazenstvo penzionu příjemné a vstřícné, ale v noci se po chodbách plíží zlo. Když se jednoho večera vrátí Martine z kina, zjistí, že Nicole zmizela. Ředitelka jí sdělí, že kolegyně narychlo odjela, a Martine se rozhodne zjistit pravý stav věcí. (curil)
(více)Recenze (20)
No vida, už som tomu ani neveril, ale stal sa zázrak a narazil som na super starinku. Napriek tomu, že sa horor snaží držať pri zemi, čo týka gore, je to pecka! Mladá ošetrovateľka sa zamestná v sanatóriu, aby sa starala o dôchodcov, no keby len tušila, čo ju tam čaká, asi by si to rozmyslela. Všetci obyvatelia sanatória vrátane riaditeľky sú totiž kanibali, ktorí chcú žiť večne, a tak si radi pochutnávajú na čerstvom mäsku, najviac na mladých opatrovateľkách. Dosť odvážny nápad na 80. roky a fungovalo to najmä vďaka brilantnej atmosfére a hudbe. Proste ten nástup skupinky starčekov na dennú "dávku" s ich lačnými pohľadmi, to nemalo chybu. Je to pekne nakrútené, hlavná hrdinka sadla a keď už došlo k nejakej kanibalskej scénke, jednoznačne bolo na čo pozerať. Napriek niekoľkým slabinám v podobe hluchých miest to bude za veľmi silnú štvorku, pretože čakal som čokoľvek, ale určite nie taký brilantný záver. ()
Zapadlý klenot francouzské kinematografie. Nejen té hororové. ()
Netradiční hororové dílko s úchvatnou hudbou. Mladá dívka v podání krásné Isabelle Goguey přichází jako pečovatelka do jakéhosi soukromého pensionu pro seniory. Všechno vypadá docela normálně a idylicky. Majitelka a "vrchní sestra" je sice přísná a disciplinovaná žena svých vlastních, pevně daných zásad a pravidel, ale tak by to asi mělo být, že. Setkává se dokonce i s Tillem Lindemannem :) Jenže tenhle "barák" rozhodně není tradiční ústav a jeho obyvatelé mají do obvyklé představy o starých, senilních lidech také hodně daleko. Po setmění, v útrobách hluboké noci a za nejčernější tmy, vylézají ze svých pokojů na "hostinu." La Nuit de la Mort je malým, poměrně nenápadným hororovým příspěvkem s hudbou, z níž mi místy běhala "hrůza po zádech" a výbornou Isabelle Goguey v roli statečné hrdinky, jíž jsem fandila a doufala, že svůj boj proti skupině kanibalistických seniorů nakonec vyhraje. Jak nakonec dopadla, uvidíte, pokud se rozhodnete tento snímek zhlédnout. A za zhlédnutí rozhodně stojí. "Zrodili jsme se do násilí, je všude.", "Vím, že jsme monstra. Ale když se nad tím zamyslíte, o nic horší než ti, co žijí ve městě." ()
,,Srdce zmizelo!" Nevím, kdo zařazuje filmy do žánrů, ale tohle opravdu není fantasy. Horror, thriller, drama, mysteriozní...to vše ano. Sanatorium, gotická okna, park, mlha, kouřové barvy, tíseň, noc, slunce nevidět. Mladá ošetřovatelka sehnala po osmi měsících práci, a tak bere vše s laskavostí a nadhledem. Brzy si získá srdce stařečků a stařenek, aniž by tušila, jak oni by rádi získali srdce její. Vegetariánské osazenstvo totiž skrývá strašlivé tajemství! Variace na upírské filmy vyznívá více než dobře. Pomalejší tempo není na závadu, temné a pak ostré smyčce (Laurent Petitgirad) brousí atmosféru jak nejtemnější krystal rubínu. V jednu chvíli jsem si vzpomněl na Švandrlíkovu povídku Guláš a téměř čekal repliku: ,,Jsem dodavatelem paní Růženky, pardon, Helenky." Pravda, gore efekty zůstaly na půl cesty - gumové torzo s pravými vnitřnostmi, ale to se dá odpustit. Skvělý závěr je za jednu obří pěticípou! ()
Po napsání komentáře na film Next of Kin(1982) za mě hodně silný 4hvězdy jsem si pročítal pár dalších komentářů k tomuto filmu. A v komentáři kolegy Flipnic jsem narazil právě na film La Nuit de la mort ! s tím, že to Flipnicovi v jistých směrech tento film připomínalo. A lze s ním do jistý míry souhlasit. Tyto dva filmy Next of Kin(1982) a La Nuit de la mort !(1980) si jsou v ledasčem opravdu podobný. Oba se odehrávají v podobným prostředí, oba mají perfektní hudební/zvukovej doprovod, oba mají sympatickou hlavní hrdinku, oba jsou natočeny zhruba ve stejných letech(rozdíl dvou roků) a oba jsou to filmy atmosferický a napínavý. S tím rozdílem, že Next of Kin se rozjiždí pozvolněji ale o to víc graduje v závěru. La Nuit de la mort ! má znepokojující atmosféru téměř od začátku ale poměrně brzy je zase jasný o co tady půjde čímž napětí a atmosféra trošku opadává a ustupuje. Ale musím uznat, že úplnej závěr hodně překvapil. Taktéž pointa obou filmů je jiná. Pokud bych tedy tyhle dva filmy měl a musel porovnávat tak na mě udělal větší dojem a víc zapůsobil Next of Kin. Oba filmy to mají shodně za 4hvězdy ale ta u La Nuit de la mort ! je přece jenom slabší než ta u Next of Kin. Ale samozřejmě u každýho diváka to může být jinak. Je to jen otázka vkusu a preferencí. Tak či tak. Oba dva filmy určitě stojí za vidění. Tento film tady má navíc pouze jen 89 hodnocení což mě docela překvapilo. Next of Kin je na tom o trochu líp ten má hodnocení 228. Každopádně by si oba snímky zasloužily daleko větší pozornost. ()
La Nuit de la mort ! má příjemně stísněnou atmosféru příznačnou pro gotické eurohorory. Z toho filmu vyloženě cítíte, že hlavní hrdinka je v tom sama a nikdo jí nepomůže. Navíc Isabelle Goguey podává velmi sympatický výkon v hlavní roli, ač hraje veskrze naivní postavu. Scénář však odhaluje všechny svoje karty příliš brzy - v prvních 20 minutách se dozvíte vše o podstatě zdejšího zla, a pak únavně dlouhou hodinu (v níž se téměř nic neděje) čekáte na nějaké to drastické vyústění, které už s ničím novým nepřichází. Ta prostřední část filmu se mi bohužel táhla jako týden před výplatou a dokonale mě ukolébala. Nahuštění děje by tomuto filmu bylo ku prospěchu, takto těch 95 minut bylo docela úmorných. ()
Night od Death je opravdu skvělý, škoda že trochu zapomenutý, klenot... Jak se na Francouze na počátku osmdesátých let sluší a patří, film má trochu pomalejší děj, ale na druhou stranu oplývá naprosto parádní atmosférou a neskutečně jednoduchou, ale o to působivější hudbou... Proti hercům, taky člověk nemůže říct ani slovo, hlavní hrdinka je velmi sympatická a při pohledu na staříky, když jsi jdou pro kus žvance, mi až běhal mráz po zádech... A když k tomu připočtu pár opravdu velmi povedených gore scén, stává se z Night of Death kousek, který si s radostí kdykoliv pustím znova... ()
Je mi líto, ale musím jít s hodnocením proti proudu. Ač jsem velkým milovníkem a obdivovatelem euro horroru, především pak toho italského a španělského, u toho francouzského jsem se již po několikáte spálil. Zajímavé téma je rozmělněné velmi pomalým tempem a absolutně se nehodící atmosférou. Achilovou patou je pak "snovost", kterou tak nemám rád a která ve mě tolik evokovala snímky Jeana Rollina. Vzhledem k zdejším nadšeným ohlasům jde asi jen o můj sugestivní dojem...Nicméně z francouského horroru bych doporučil nedostižný Don't Deliver Us from Evil. ()
Kdo rád překvápka, nechť jde do tohoto filmu naslepo, jako já. Protože to, co jsem dostala bych rozhodně od filmu s takovým názvem a coverem, nečekala. Jestliže překvapení bylo veliké, tak spokojenost z filmu nemenší. Počin je mi o to milejší, že už se mi dlouho nestalo, že by mě nějaký filmový zvrat překvapil. Zde to byly minimálně dva. Tleskám. Jednoduchá hudba a hlavně na piáno hraná melodie je přesně ten druh vtíravé melodie, u které si jednou nebudu moci za boha vzpomenout, odkud je, ale v hlavě mi bude znít neustále. Film je pomalejší a sakra atmosférický, čemuž hodně napomáhají i herci, kterým nelze nic vytknout. Slečna pečovatelka (i kozičky budou) je krásná, důchodci a služebnictvo náležitě divné, přičemž jejich žvancové nájezdy jsou skutečně působivé. Nečekejte gorefest, ale když už film něco ukáže, stojí to za to. Navíc téma kanibalismu a věčného života je tak vděčné. ()
Horor „La nuit de la mort!“ je takovou pěknou vykopávkou, na kterou narazíte spíše náhodou, pokud budete mít štěstí. Je to ale pěkná ukázka toho, co se v Evropě na počátku 80. let natáčelo. Je to krvavé, i když ne přehnaně – přesto vás jedna scéna dostane – má to atmosféru a nakonec to má i herečku, na kterou se budete rádi dívat, protože je taková pěkná, přirozená a není umělá. ()
Ach, ta úžasná atmosféra!!! Ta by se dala krájet! Svým pojetím mě hodně připomínala sugestivní, snovou a melancholicky potemnělou náladu, která prostupuje filmy Jeana Rollina. Exteriéry tvoří okolí zámečku na sklonku zimy s nadcházejícím jarem. Interiéry jsou zase skvostné prostory starého panství a přilehlé kotelny. Hudba - to je naprostá magie!! Ta ústřední melodie, zahraná buď na smyčce nebo na klavír, s krásným ženským hlasem. Nebo zlověstné skučení smyčců ve vypjatých situacích s až téměř rituálními ženskými vokály! Překrásnej hudební doprovod! Hlavní hrdinkou je ošetřovatelka, nádherná zrzečka, které prostě nejde nefandit! Tělesně postižený správce budovy Flavien mě hodně připomínal herce Petera Stormareho. Osazenstvo sanatoria nemá chybu. Staříci a stařenky se přes den nudí, ale jejich noční lovy za čerstvým masem v potemnělém domě jsou pořádně zlověstné! Kamera - toť celkově pastva pro oči. Gore mě taky docela překvapilo. Ano, pro takové filmy mám slabost. Škoda jen trochu ukvapeného závěru a pár trhlinek v poslední čtvrthodince, ale vzhledem k tomu, že mě dlouho nějakej snímek takhle nepřipoutal k obrazovce, tak dávám plnej kotlík! A nejlepší na tom je, když o snímku a jeho ději absolutně nic netušíte! Ten zážitek je pak dvojnásobný. ()
Celkom slušná práca, ktorá poteší fanúšikov žánru. ()
Klenot od Frantíků a já si říkal, jak by tihle senioři rozžvýkali syrové maso svými protézami a byli v tomhle věku takhle fit. Kdyby je nepoháněl každodenní elixír na věčně mládí a vitalitu jsou odepsaní. Dávám 80% ()
Po menší pauze jsem dostal chuť na nějaký pořádný eurohoror ze staré školy a francouze zas tak moc nakoukané nemám, takže jsem zvolil "Night of Death" a musím říct, že je to opravdu povedený kousek. Je tu super atmosféra, pomalé tempo, zneklidňující hudba, drsné gore ale i trocha černého humoru. Moc se mi líbila hlavní hrdinka, strašně krásná, obzvláště na francouzku. Úplně jsem se zamiloval, takže ten "neveselý" konec na mě dost zapůsobil... ()
Pro mě překvapivě dobré. Proč překvapivě? Protože jsem to nečekal. Pár starečků, kteří nejsou tak hodní, jak by se mohlo zdát, jejich starostlivá chůva (první starostlivá z těch mnoha, co předtím měli), tvrdá majitelka sanatoria a jedno obrovské tajemství. Samozřejmě efekty a gore trpí dobou vzniku a asi i rozpočtem, jelikož i na rok 1980 je to slabota, ale to je tak jediná výtka. Tísnivá atmosféra filmem prostoupila až ke mně do pokoje, navíc se film v podstatě celý odehrává na jednom místě, což napětí umocňuje. No a samotný závěr nemá chybu a dostal mě. Jeden zapomenutý klenot francouzské hororové tvorby, který určitě můžu doporučit. ()
Slusny hororovy kusok na francuzsky sposob. Pre mna jednoznacne neznamy film, ktory ma pekne pobavil, len bola skoda minima akcii od tych starych zmrdov, ktory sa len hrali na neviniatka a ze vraj su len vegetariani, he he ()
Není to klenot, ale taky to není úplná břečka. Film hodně zastaral a s klasikou hororu 70. a 80. let jako Deep Red či Tenebrae se vůbec měřit nemůže. ()
Podle hodnocení jsem tušil, že to pro mne nebude, ale začátek byl velmi dobrý. Ovšem pal se to zvrhlo v pobíhání sem a tam a pátrání po důkazech. To už mne po nějakém čase začalo nudit a ke konce jsem málem usnul. Je to škoda, protože našlápnuto to mělo dobře. Takže hodnotím triky v první části filmu a obě scény které jsem pojmenoval nástup důchodců. To bylo docela silné, ale při tom to také zůstalo. Váhal jsem mezi dvaceti a čtyřiceti procenty a nakonec tedy 40 zvítězilo. Přestože ani ten konec nebyl podle mého názoru nic moc. Nechtělo se mi nějak věřit, když ta holčina utíkala pryč, že si stihla skáknout pro kabát a kabelku. Ale překvapení tam bylo, tak ta dvacítka tomu sedí. Podruhé vidět však ani omylem. ()
Ředitelka domova seniorů usedne večer co večer k piánu a večer co večer pěje tutéž baladickou píseň na téma čas. To se podepíše na psychickém zdraví důchodců, kteří namísto obvyklých kratochvílí začnou štrikovat revoluci a jednou do měsíce rozpárají místní pečovatelku. La nuit de la mort svou úpěnlivou snahou vyždímat z přehrávajících dědečků a babiček hrůzyplné výkony připomíná spíše grotesku a jediné, co svědčí o tom, že to pan Delpard myslel opravdu vážně, je příšerná hudba, která měla patrně imitovat experimentální hudbu italského gialla. Připodobnění k o dva roky mladšímu australskému hororu, které učinil jeden nejmenovaný uživatel a tím mě přivedl k tomuto počinu, moje zklamání jen přiživuje. 40% ()