La Nuit de la mort !

Night od Death je opravdu skvělý, škoda že trochu zapomenutý, klenot... Jak se na Francouze na počátku osmdesátých let sluší a patří, film má trochu pomalejší děj, ale na druhou stranu oplývá naprosto parádní atmosférou a neskutečně jednoduchou, ale o to působivější hudbou... Proti hercům, taky člověk nemůže říct ani slovo, hlavní hrdinka je velmi sympatická a při pohledu na staříky, když jsi jdou pro kus žvance, mi až běhal mráz po zádech... A když k tomu připočtu pár opravdu velmi povedených gore scén, stává se z Night of Death kousek, který si s radostí kdykoliv pustím znova... (01.04.2013)

Horor „La nuit de la mort!“ je takovou pěknou vykopávkou, na kterou narazíte spíše náhodou, pokud budete mít štěstí. Je to ale pěkná ukázka toho, co se v Evropě na počátku 80. let natáčelo. Je to krvavé, i když ne přehnaně – přesto vás jedna scéna dostane – má to atmosféru a nakonec to má i herečku, na kterou se budete rádi dívat, protože je taková pěkná, přirozená a není umělá. (02.04.2016)

Kdo rád překvápka, nechť jde do tohoto filmu naslepo, jako já. Protože to, co jsem dostala bych rozhodně od filmu s takovým názvem a coverem, nečekala. Jestliže překvapení bylo veliké, tak spokojenost z filmu nemenší. Počin je mi o to milejší, že už se mi dlouho nestalo, že by mě nějaký filmový zvrat překvapil. Zde to byly minimálně dva. Tleskám. Jednoduchá hudba a hlavně na piáno hraná melodie je přesně ten druh vtíravé melodie, u které si jednou nebudu moci za boha vzpomenout, odkud je, ale v hlavě mi bude znít neustále. Film je pomalejší a sakra atmosférický, čemuž hodně napomáhají i herci, kterým nelze nic vytknout. Slečna pečovatelka (i kozičky budou) je krásná, důchodci a služebnictvo náležitě divné, přičemž jejich žvancové nájezdy jsou skutečně působivé. Nečekejte gorefest, ale když už film něco ukáže, stojí to za to. Navíc téma kanibalismu a věčného života je tak vděčné. (04.04.2013)

Netradiční hororové dílko s úchvatnou hudbou. Mladá dívka v podání krásné Isabelle Goguey přichází jako pečovatelka do jakéhosi soukromého pensionu pro seniory. Všechno vypadá docela normálně a idylicky. Majitelka a "vrchní sestra" je sice přísná a disciplinovaná žena svých vlastních, pevně daných zásad a pravidel, ale tak by to asi mělo být, že. Setkává se dokonce i s Tillem Lindemannem :) Jenže tenhle "barák" rozhodně není tradiční ústav a jeho obyvatelé mají do obvyklé představy o starých, senilních lidech také hodně daleko. Po setmění, v útrobách hluboké noci a za nejčernější tmy, vylézají ze svých pokojů na "hostinu." La Nuit de la Mort je malým, poměrně nenápadným hororovým příspěvkem s hudbou, z níž mi místy běhala "hrůza po zádech" a výbornou Isabelle Goguey v roli statečné hrdinky, jíž jsem fandila a doufala, že svůj boj proti skupině kanibalistických seniorů nakonec vyhraje. Jak nakonec dopadla, uvidíte, pokud se rozhodnete tento snímek zhlédnout. A za zhlédnutí rozhodně stojí. "Zrodili jsme se do násilí, je všude.", "Vím, že jsme monstra. Ale když se nad tím zamyslíte, o nic horší než ti, co žijí ve městě." (02.07.2016)

Ach, ta úžasná atmosféra!!! Ta by se dala krájet! Svým pojetím mě hodně připomínala sugestivní, snovou a melancholicky potemnělou náladu, která prostupuje filmy Jeana Rollina. Exteriéry tvoří okolí zámečku na sklonku zimy s nadcházejícím jarem. Interiéry jsou zase skvostné prostory starého panství a přilehlé kotelny. Hudba - to je naprostá magie!! Ta ústřední melodie, zahraná buď na smyčce nebo na klavír, s krásným ženským hlasem. Nebo zlověstné skučení smyčců ve vypjatých situacích s až téměř rituálními ženskými vokály! Překrásnej hudební doprovod! Hlavní hrdinkou je ošetřovatelka, nádherná zrzečka, které prostě nejde nefandit! Tělesně postižený správce budovy Flavien mě hodně připomínal herce Petera Stormareho. Osazenstvo sanatoria nemá chybu. Staříci a stařenky se přes den nudí, ale jejich noční lovy za čerstvým masem v potemnělém domě jsou pořádně zlověstné! Kamera - toť celkově pastva pro oči. Gore mě taky docela překvapilo. Ano, pro takové filmy mám slabost. Škoda jen trochu ukvapeného závěru a pár trhlinek v poslední čtvrthodince, ale vzhledem k tomu, že mě dlouho nějakej snímek takhle nepřipoutal k obrazovce, tak dávám plnej kotlík! A nejlepší na tom je, když o snímku a jeho ději absolutně nic netušíte! Ten zážitek je pak dvojnásobný. (27.09.2020)