Obsahy(1)
Vraždenie Kráľovnej južných morí, ktorá zabíja mužov svojou vagínou, zastaví až jej manžel Elias. Kráľovná ešte pred smrťou vyriekne kliatbu, že sa vráti o 100 rokov a pomstí sa na jeho potomkoch.
O mnoho rokov neskôr americká študentka antropológie Tanya cestuje do Indonézie kvôli diplomovej práci o Kráľovnej južných morí. Posadne ju zlý duch Kráľovnej s cieľom nájsť a zavraždiť speváčku Eriku, ktorá je Eliasovým potomkom. Tanya zabije každého, kto sa jej postaví do cesty. Medzitým sa americký policajt Max snaží zničiť monštrum a ukončiť zmätok. Podarí sa mu zastaviť "Lady Terminator" skôr, ako nájde Eriku?
(helljahve)
Recenze (60)
Komentář pro otrlého čtenáře: „H. Tjut Djalil vytvořil dílo dalece přesahující původní záměry. Na indonéské lidové moudrosti a tamním folklóru vystavěl snímek výjimečné směsice kvalit. Terminátorský motiv západního umělého materialismu ustupuje genderovým tématům vztahu muže a ženy, ovšem ani zde se Djalil nenechává ukolébat a genderová paradigmata kriticky nabourává a vede tak latentní polemiku nad úkolem ženy v dnešní společnosti. Vše je vkusně prostoupeno indonéskou lidovou moudrostí, která ovšem funguje na pro Evropana zcela odlišném a těžko pochopitelném způsobu uvažování. Způsob, jakým se kladné postavy vypořádávají se skrytým zlem, nachází své kořeny v prastarém tamním vědění, které je ostatně personifikováno záběrem v městské knihovně. Ovšem i to je zdiskreditováno a ukáže se jako neúčinné. V tomto kontextu tak můžeme Penbalasan ratu pantai selatan chápat jako demýtizaci mýtu spojenou s nástupem globální doby, kdy způsoby staré a osvědčené ustupují novým radikálnějším. Pro pozorného diváka se tak otevírá množství alternativ, které ve své poučnosti, otevírají zcela nové hranice. Takové filmy dříve nesly označení: „Pro školu a dům“.“ [FESTIVAL OTRLÉHO DIVÁKA 2010] ()
Třeskutě stupidní béčko plné úchvatných laciných momentů a toporného herectví, občas okořeněné senzací prostinkých speciálních efektů či nahoty. Jak je pro indonéský brak charakteristické, spojuje se zde klasická lokální legenda s rámcem hollywoodských žánrových vzorů. V tomto případě došlo ke splynutí legendy o Královně jižních moří s Cameronovým "Terminátorem". Výsledkem je úchvatně přímočarý akčňák, kde vyprávění nesleduje žádnou dramatickou linii a jednotlivé sekvence jsou motivovány výhradně tím, že něco takového bylo právě v "Terminátorovi". Ovšem z genderového hlediska se "Lady Terminator" ukazuje jako radikální film. Je třeba si uvědomit, že Indonésie je stát s majoritou muslimů a tamní společnost je silně patriarchální. V takovém kontextu je film, kde vyzývavá žena zabíjí muže střelnými zbraněmi (dojde také na střelbu mezi nohy) i v posteli svou vagínou, je velmi odvážný. Mužské postavy jsou často karikované (extrémní je to ve finále, kde hrdinovi na pomoc přispěchají jeho macho kámoši z Ameriky, což zavdává ke scénám mísícím náladu Modré ústřice s buranskou estetikou) a nakonec pouze žena dokáže vražedkyni zastavit poté, co ji před ní nedokázali ochránit muži se svými velkými pistolemi a puškami. ()
Nízkorozpočtové předělávky známých globálních hitů z dílen "exotických" kinematografií jsou u publika konzumujícího brakové žánry pochopitelně oblíbené. Je ale zrovna Lady Terminator tak známá, protože ze záplavy podobných děl jakkoli vyčnívá, nebo za jejím úspěchem stojí spíše náhoda? Kloním se rozhodně k té druhé možnosti. Přesazení většiny syžetu Cameronova Terminátora do kontextu indonéské mytologie mnoho ozvláštnění nepřináší a ve všech ostatních ohledech je Lady Terminator snímkem zcela zaměnitelným s haldami jiných filmů podobné produkční a estetické kategorie (i když gore efekty a výbuchy jsou z ohledem na podmínky vzniku spíše nadprůměrné). Teze o genderové radikálnosti beru jako absurdně nadsazené, pokud tedy někdo nebude schopen ukázat, že se film v tomto ohledu opravdu vymyká jiným indonéským snímkům z této doby. Obsazování žen do akčních rolí je přeci častou konvencí dobového braku (včetně hongkongského, či filipínského točeného pro západní trh) a nezdá se, že by film s ženskou antihrdinkou pracoval jakkoli uvědoměle. A nelze přece tvrdit, že v Indonésii je každá postava ženy zabíjející chlapy radikálním gestem boje proti patriarchátu. To už bychom za výraz feministické vzpoury mohli označovat i novější indonéský trend obsazovat do filmů známé japonské pornoherečky. ()
(FESTIVAL OTRLÉHO DIVÁKA 2010) Neočekávejte zábavné béčko od začátku do konce ani vzhledem k zemi vzniku genderově radikální podívanou, protože guilty pleasure potenciál je přítomen pouze ve scénách nekopíruících první díl terminátoří ságy a vtipnost napodobování scén z Cameronova techno-noir thrilleru se brzy omrzí. Mužský machismus a americké herojství je zde sice karikováno a ženské postavy jsou prezentovány jako ty silné, schopné na rozdíl od těch chlapských vyřešit problém, ale... ženy jsou zde především na pohled a potěchu mužského diváka. Ten není znepokojován detailními scénami vaginy dentaty v akci (film o kastraci nevyvolávající kastrační komplex?), naopak se usmívá zjevné lacinosti celého projektu a hloupé doslovnosti. Ve výsledku "ani tak špatné, až je to zábavné", ani "genderově radikální", fungující nejspíš jen se správně naladěným publikem, posíleným patřičnými substancemi. ()
Poriadne béčko z 80.rokoch, mimochodom z Indonézie. Je až neuveriťelné že už v tých rokoch tam dokázali natočiť takú pecku. Kiež by sa aspoň také filmy točili dnes u nás. Z dnešného pohľadu môže byť mladšiemu divákovi skôr k smiechu, možno aj preto že okato vykráda scény z Terminátora 1. Pre mňa však film ani po vyše 20.rokoch nestratil nič so svojeho kúzla, a kto má rád staršie akčné horrory tu si príde na svoje. Nebudem sa tu zmieňovať o hereckých výkonoch a iných veciach. Tento film je proste tak zlý, že je až výborný! Moje hodnotenie určite bude neobjektívne, pretože mám stále v živej pamäti ako sme to niekedy dávno, skoro so zatajeným dychom dookola pozerali na Vhs v strašnej kvalite a so simultánnym dabingom. ()
Galerie (17)
Photo © Soraya Intercine Film PT
Reklama