Reklama

Reklama

Kompozice v modré

(festivalový název)
  • Německá říše Komposition in Blau (více)
všechny plakáty
Animovaný / Krátkometrážní / Experimentální / Hudební
Německá říše, 1935, 4 min

Obsahy(1)

Abstraktní snímek, kdy je obraz synchronizován s hudbou. V průběhu "děje" jsou třeba kruhové objekty transformovány do hranatých nebo válcovitých tvarů. Celek pak vypadá jako nádherný barevný a mnohotvarý balet. (Terva)

Recenze (9)

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Mohlo by se to zdát z pohledu dnešních animací naprosto nezajímavé, kdyby to budoucím tvůrcům neukázalo možnosti a směr, kudy jít. ()

raffspIn 

všechny recenze uživatele

Hravé a na první pohled docela zajímavé, ovšem že bych v tom viděl až tak veliké umění se říct nedá. Kladné hodnocení je v rámci kategorie obrázků tančících do rytmu. ()

baruss 

všechny recenze uživatele

Ohodnotiť toto je ako zapnúť si nejakú pesničku a ohodnotiť GRAFICKÝ EQUALIZÉR. Keďže poznám aj lepšie equalizéry a aj lepšie skladby musím ísť s hodnotením hlboko dole. ()

krvavamera 

všechny recenze uživatele

http://www.tudou.com/programs/view/kBpPBtQ48v0/ "V obdobní práce na komerčních zakázkách pro cigarety Muratti vytvořil Fischinger dílo klíčové povahy Komposition in Blau (1935), realizované na předehru Veselých paniček windsorských Otty Nikolaie. V tomto filmu se Fischinger dokonce odpoutal od plochy a vytvořil jej animací prostorových útvarů (barevných krychlí, válců, ploch rotujících podle symetrické osy ap.). William Moritz spatřuje v použitých motivech polaritu mužského a ženského principu, napětí mezi aktivitou a pasivitiou, jež vrcholí v závěrečném finále evokujícím údery do vodní hladiny (nebo snad pokus o penetraci?). V každém případě tu lze nalézt určitý moment tvarového erotismu, který se zcela explicitně vyjeví ve studii Organic Framents o šest let později." (Martin Čihák, Ponorná řeka kinematografie. NAMU, Praha 2013, s. 92) ()

bratr.Milan 

všechny recenze uživatele

Oceňuji Fischingerovo experimentování, přesto jsem si do půli snímku říkal, že je to takové průměrné, pak to nabralo grády a nakonec si mě to získalo. Mohl bych říkat, že na tu dobu je to super počin, ale abstrakci už od roku 1911 dělalo mnoho umělců, i když ve třicátých letech už ji válcovali surrealisté, takže to není nic zvláštního, že se některý malíř rozhodl protlačit abstrakci i do filmu. Spojení abstrakce a hudby je běžné a umělci se snažili přenést na plátno hudební kompozice z barev a tvarů. Takže mě potěšilo, že se někdo pokusil tyto kompozice rozpohybovat ve filmu. Na toto dílo se můžete dívat buď jako na, ne moc dobrý, „hudební videoklip“, nebo jako na rozpohybovaný abstraktní obraz i s jeho inspirační hudbou, to už funguje líp. Stejně to ale není na pět hvězd. Bylo by skvělé, kdyby podobný film ve své době natočil malíř František Kupka, to by bylo za plný počet. Představte si, že by se s hudbou rozpohybovaly některé z jeho abstraktních obrazů. ()

Reklama

Reklama