Motion Painting No. 1
Recenze (3)
NFR 1997 ()
Krásné imaginativní dílo, naznačující, že vše kolem nás je jednou velkou malbou a že jen záleží na našem pohledu, jaký tato dostane rámec. Fischinger svou nekonečnou ilustraci soustředí ke svému obsesivnímu motivu – spirálám, které překládá do různých tvarových variant a které vrství. Malbě se tak dostává zároveň nečekané hloubky a divák se nevědomky stává součástí jednoho společného víru, který se nepřestane otáčet, ani když dohraje hudba. ()
http://www.tudou.com/programs/view/PvmbCzO1q48/ "V polovině čtyřicátých let se Fischinger setkal s kurátorkou Guggenheimovy nadace Hillou Rebayovou, která mu zajistila finanční prostředky pro realizaci jedinečného díla Motion Painting No. 1 na Bachův Braniborský koncert č. 3. Fischinger vytvořil tuto jednáctiminutovou "filmovou malbu" v průběhu devíti měsíců postupným malováním na plexisklovou desku o rozměrech 18 x 24 palců. Film Motion Painting No. 1 představuje nový krok v jeho tvorbě nejméně ve dvou směrech. Jednak je celý obraz řešen staticky a veškerý pohyb se odehrává v ploše postupným nanášením barev. Obraz, který maloval, snímal průběžně okénko po okénku filmovou kamerou. A za druhé, Fischinger zde řeší novým způsobem vztah mezi obrazem a hudbou, neboť zcela opouští své tradiční "synchronní spojení obrazu a hudby". Obrazové proměny nekopírují přesně rytmické změny v hudební skladbě, nýbrž vytvářejí jakési paralelně jdoucí linie svázané vnitřním vývojoem tématu, a nikoli vnější prvoplánovou proměnou rytmickou. Přestože film byl při premiéře v Art Center of Design v Los Angeles přijat s takovým nadšením, že si diváci okamžitě vynutili opakování projekce, Hilla Rebayová odmítla další podporu ze strany Guggenheimovy nadace, neboť film se jí zdal "nepřesně synchronní"." (Martin Čihák, Ponorná řeka kinematografie. NAMU, Praha 2013. s. 95) ()