Obsahy(1)
The Sea Village (někdy též uváděno jako The Seashore Village) je příběhem ženy, která žije v malé, od světa odňaté rybářské vesničce. Když se její manžel ztratí na moři, Hae-sun se musí bránit pokusům horníka Sang-su ji svést, nebo si ji vzít násilím. Ačkoliv v zemité vesničce by Hae-sun málokdo odsoudil za to, že se tak brzy stala ženou jiného muže a ostatní ženy jsou té zásady, že v těžkém životě je třeba si užít každou trochu šťastnou minutu, sama Hae-sun by raději zůstala s rodinou svého prvního manžela. Kvůli její kráse ji ale muži nenechají být, ať už se hne kamkoliv. Film je syrovou sondou do uzavřené komunity, kde je sexuální svoboda volnější než jinde, ale kde ženy stejně nemohou plně uniknout kontrole a násilí mužů. (mrtvej pes)
(více)Recenze (1)
Vyňato z chystané bakalářky: Literární adaptace jako cesta k tvůrčí svobodě - V druhé polovině šedesátých let se zpřísňovala cenzura a již zdaleka nebylo možné točit tak kritické filmy, jaké vznikly v letech 1960-61. S vládní politikou udělování dovozních kvót za produkci kvalitních filmů (hlavním kritérium bylo ocenění na filmovém festivalu, nejlépe v zahraničí) se tvůrci dočasně uchýlili k filmovým adaptacím ceněných literárních děl, často i soudobých. Tyto filmy nepodléhaly tak příšné cenzuře a protože nebyly točeny s komerčním záměrem, měli jejich tvůrci daleko větší uměleckou svobodu. A producenti do nich investovali, protože se skrze ně snažili zvýšit své kvóty pro import zahraničních filmů, z jejichž promítání se jim náklady vrátili. Díky literární předloze nebyly zpravidla tak epizodické, a protože námětem byla nejčastěji krátká povídka, absence výraznějšího děje nahradila výrazná estitika a lyrické zpracování. Mezi klasické literární filmy patří Rybářská vesnice (겟마울, Ketmaul, r. Kim Su-jong, 1965) z roku 1965. Režísér Kim Su-jong zde citlivě a s pochopením zobrazuje život v rybářské vesnici, kde většina žen brzy ovdověla a kde nevládne tak rigidní morálka jako ve městech. Ženy zde otevřeně mluví o svém sexuálním životě a tužbách, znovu se vdávají a jsou zde i náznaky lesbické lásky. Rybářská vesnice je současně drsně realistická, tak i lyricky krásná. Film byl úspěšný i u diváků a dokázal, že literární filmy mohou být i komerčně úspěšné. V roce 1968 byly ovšem literární adaptace jako kategorie vyjmuta z vládního systému oceňování kvalitních filmů, což znamenalo rychlý konec těchto filmů a návrat k žánrové tvorbě. Přestože se tyto filmy točili pouze několik let, řada z nich patří do zlatého fondu korejského filmu. ()