3/60: Bäume im Herbst
3/60 Trees in Autumn
Obsahy(1)
3/60 Bäume im Herbst je tvořen statickými záběry na koruny stromů, které Kren pořídil během procházky parkem. Podobně jako v jeho další tvorbě je délka záběrů řízena na základě dopředu pečlivě sestavených schémat, která udávají filmu rytmus a navozují jeho celkovou atmosféru. Ta je podtržena také efektem světlé oblohy, ke které jsou do kontrastu postaveny tmavé siluety korun stromů. (MFDF Ji.hlava)
(více)Recenze (16)
Jakej závěr? ()
Mihotání okének aneb flicker effect se vydal na procházku do parku a Rakousko získalo druhého Kubelku, čímž se definitivně zapsalo do dějin experimentálního (strukturálního) filmu. Už v 2/60 Kren stlačil filmové okénko pod práh vnímatelnosti a vytvořil tak něco, co se někdy nazývá sítnicová koláž - z nespočtu jednotlivě nezachytitelných lidských tváří se až ve vnímání diváka skládají tváře jiné, resp. invariant lidské tváře jako takové. U 3/60 však nenalézáme nové stromy či invariant stromu, ale posouváme se od celku k částem - od stromu k jeho listům. Vskutku, větvoví se může správným zamířením kamery a snížením počtu okének v záběru stát svou vlastní miniaturní součástkou, listem, s jeho roz"větvenou" žilnatinou. Aneb filmová synekdocha. Ale 3/60 navíc používá flicker effect beze zbytku, absolutně - divákova sítnice nachází ve filmu svůj odraz tak, jako větve stromů nově vytvářející obrazy žilnatiny listu zdvojují divákovy žilky v oku. ()
Zakladateľ anglického štrukturálneho filmu Malcolm Le Grice považuje 3/60: Bäume im Herbst Kurta Krena za prvý štrukturálny film vôbec, kde je všetko dopredu striktne viazané pevnou číselnou schémou, takže keď si tu niekto myslí (viď komentár užívateľa Dudek), že "Kurt Kren je fakt blázen a jeho krátkometrážní snímky leckdy postrádají logiku a hlavně smysl" je tomu práve naopak. ()
Kurt Kren je fakt blázen, jeho filmy krátkometrážní snímky leckdy postrádají logiku a hlavně smysl. Též si myslím, že se mohou líbit jen a pouze jeho fanouškům, ale u Bäume im Herbst musím svůj názor trochu pozměnit, tohle totiž není vůbec špatné. Má to jak hlavu, tak patu, zároveň se v tom neztrácí autorův rukopis a hlavně je z toho cítit nějaká myšlenka, nejen originální nápad, který byl rozveden do nesnesitelného filmu. Škoda jen té délky, které na kvalitě ke konci dost ubírá. ()
Ideologická Morseova abeceda dle Kurta Krena... Domnívat se, že Kurt Kren nevpašoval do svého díla nějaké sociální či politické sdělení, by bylo naivní a hloupé. Pro podporu tohoto tvrzení se sice dá namítnout: "Vždyť tam nejni nic než stromy," jenže chyba lávky. Kaštany, lípy, třešně, duby... Co druh stromu, to nacionální nebo politický symbol. Odrozenci, slované, komunisté, němci... A jejich střety, jejich období rozkvětu, doby úpadku i úplného dna (některé stromy mají listí, jiné nikoliv). Jak krásně Kren shrnul dějiny do pár záběrů. Škoda jen té vize germanizace Kanady, dub s javorem, to se nehodí! ()
Zajímavosti (3)
- Soundtrack byl vytvořen vyškrábáním a jiným fyzickým narušením zvukové stopy na filmovém pásu. (Marla Singer)
- Předlohou k filmu byl tzv. Kaderplan či filmová partitura, kam si Kren graficky zaznamenal číselnou řadu (žádný záběr nesměl překročit délku 8 políček) a podle něho pak filmoval náhodně vybrané stromy ve vídeňských parcích (Marla Singer)
- Kromě samotného názvu přiřazuje Kurt Kren do názvu svých filmů i číselný kód, který označuje pořadové číslo/vročení. Stejným způsobem se v hudbě označují opusy. (Marla Singer)
Reklama