Režie:
Jasmina BlaževičScénář:
Eva PapouškováKamera:
David PloyharHudba:
Vratislav ŠrámekHrají:
Kristina Pavelková, Jitka Asterová, Vilma Cibulková, Milan Šteindler, Jan Kraus, Jan Maxián, Mário Kubec, Jiří LábusObsahy(1)
V chladných zdech zámecké budovy Ústavu šlechtičen žijí pod vševědoucím dohledem Madam a Šafáře mladé dívky. Přísná výchova z nich, alespoň na první pohled, vytváří dokonalé zmenšené kopie dospělých. Pouze o samotě, hlavně v rozlehlém parku, co obklopuje Ústav, mizí nucená přetvářka a děti nabývají své charaktery. Tři schovanky Ústavu - hraběnka Beatrix, Mylady Lan-Anh, jejíž otec je čínským velvyslancem, a křehká Infantka Eleanor - vítají nově příchozí, princeznu Viktorii. Ta přináší do společenství dívek další dimenzi - lásku, co chová k vévodovi Kristiánovi a kvůli které je svými královskými rodiči zde, daleko od domova, ukryta... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (26)
Hodnotím celkem vysoce a to proto, že mě pohádka Řád saténových mašlí natolik zaujala svým netradičním zpracováním, svou tajemnou atmosférou, výpravností že vážně nemůžu jinak. Nedá se to srovnat s Troškovými filmy ani náhodou, tahle je mnohem, mnohem lepší ve všem. ()
Pro malé holčičky mám docela slabost. Nehledejte v tom nic, co v tom není. Mám tři malé neteře. Tohle je ale moc. Ten potenciál humoru v tom dívčím penzionátu je, Jitka Asterová se snaží přímo nadlidsky a ta čarodějka je hypnoticky fascinující. Bílý králík, který trousí amulety to pozdvihuje, ale na to, aby to byla dobrá pohádka, tohle všechno nestačí. Hlavně ty strojené dialogy recitované jak na školní besídce a afektované chichotání. Tohle děti fakt nedělají. A vůbec nejhorší je ten skřítek, tohle mi vrávorat na parapetu, tak do něj žďuchnu, aby měl tu strašnou nejistotu konečně za sebou. ()
tenhle film pro mě jako pro malého vinikal především jednou věcí - úžasnou atmosférou. Přiznávám, už jsou to roky, co jsem tohle viděl, ale ten pocit si pamatuju do teď. Navíc většinou mám raděj pohádky víc středověké a více .... Šlechtičenprosté, ani to mi tu nevadilo ()
Pohádkový příběh se zvláštní atmosférou a koloritem 19. století, v němž na začátku vystupuje docela strašidelná věštkyně. Uzavřená dívčí společnost se nachází na zámku v ústavu pro výchovu šlechtičen, princezen a infantek. Ke šťastné lásce 11 leté princezny pomůže bizarní skřítek, který je jakýmsi legračně nemotorným předchůdcem počítačově dokonalého Gluma v Pánovi prstenů. Zámeckého šafáře hraje Jan Kraus, neméně ošklivý než skřítek, ale na rozdíl od něho je postavou zápornou. Celkové hodnocení: nekonformní pojetí nedělní pohádky, které má své půvaby a na menší děti určitě silně zapůsobí. Tři a půl. ()
Strašná pohádka. Neuvěřitelně hloupé dialogy, herci, hudba a vše ostatní. A tak neuvěřitelně nesympatická hlavní holčička. Pro mě jednoznačně jedna z nejhorších pohádek. ()
Hezká pohádka, která trochu připomíná Šťastného prince od Oscara Wildea. Jenom na toho skřítka si měli najmout Nicka Parka. ()
jako pohádkový maniak .. málo co vypínám ... :-( ()
Další kousek z cyklu morbidních pohádek spíše pro dospělé. Blbý scénář, nepovedené herecké obsazení, příšerné vtipy a strašná hudba. Navíc ta zlá věštkyně v podání Vilmy Cibulkové ( její účást mě fakt překvapila ) je celkem dost strašidelná a tohle dílko působí spíš jako horor než či pohádka. Jestli si Jasmína Blaževič myslela že tímhle obšťastní dětskou dušičku tak se fakt sekla... ()
Podivná pohádka, podivné postavy, podivný prdící páchnoucí skřítek...holčičky hrají opravdu křečovitě a hudba je hnusně ponurá, zaujme snad jen obsazení v dospělých rolích - i když mi tam všichni připadají oškliví - a bohatá výprava. ()
Podivnost s pěkným námětem, ale notně pokulhávajícím provedením. Myslím, že by se z toho dala udělat pěkná minisérie pro děti, kdyby se udělalo několik změn ve scénáři. Dialogy jsou papírové až hrůza a jedenáctiletá holčička zamilovaná do vévody Kristiána? To mi přišlo kapku mimo. Raději slečny postaršit o pár let, nebo ubrat love story, která se do dětského příběhu pro děti prostě nehodí. A král skřítků štěstí? Nejhloupější skřítek v historii televizního vysílání. ()
Nadprůměrná a celkem poetická pohádka. ()
A mi se to třeba líbilo-příjemná atmosféra, netradiční kousek... ()
Hodně netradiční pohádka, ten skřítek je fakt nechutnej, ale stojí za to se podívat už proto, že nejsou všechny pohádky stejný. ()
Nenene, já se omlouvám, ale tohle nejde. A tento paskvil si říká pohádka? Úplně čistý odpad! ve všech ohledech. * dávám tak trochu ze soucitu a za výkon zde nejmenované herečky, která zvárnila hraběnku Beatrix. Jinak katastrofa. Jak příběhově, tak herecky! Hlavní hrdinka byla obzvláště špatná. Dyť to němělo skoro děj a ten závěr byla solidní katastrofa. Vtipná Lábusův dabing sice zafungoval, ale film ho totálně udupal. Připadlo mi to jako úplná amatéřina ze školního klubu. Omlouvám se, ale tohle nemá s pohádkou nic společného! ()
Rozhodně mi to přišlo pojaté originálně a celkem netradičně. Co se týče příběhu a dalších věcí, tak už tuhle pohádku nemusím nikdy vidět. ()
Zajímavá pohádka, která se mi nelíbila. Je pojata velmi netradičně, až bláznivě a pod pohádkou si představuju něco jinýho. Když je pohádka netradiční jako tahle, tak nejsem proti, ale tuhle už nechci nikdy znova vidět. ()
trapná a ulitlá pohádka o partě holčiček který mají heslo z mušketýrů a jakejsi malínkej zhnilej skřítek z kusu pařezu ()
Působivá atmosféra jedné noci. Vše ostatní je odpad. ()
Bohužel, neproměněná šance. Nápad s partou odvážných mladých aristokratek je skvělý, stejně tak úžasné kostýmy a výprava obecně. Nohy tomu podráží ke konci plytký scénář a skutečně nepřesvědčivé výkony dětských představitelek, hlavně té,co hraje princeznu Viktorii. Skřítek štěstí je docela roztomilý a báječně nadabovaný panem Lábusem, ale jako postava je tam úplně nadbytečný. Je to škoda, tahle pohádka mohla být výborná. ()
Jasmíně Blaževič bych doporučoval, aby si pustila filmy Jindřicha Poláka o Chobotničkách či Lucii nebo filmy režiséra Smyczka či Poledňákové. Zjistila by tak, jak je potřeba režírovat dětské herce. Právě příšerné herecké výkony dětí v této pohádce celý film totálně zabíjejí. Je neuvěřitelné, že to režisérka nevnímala, ty dialogy jako čtené z partesu! Jindřich Polák mi jednou dal radu, když jsem se ho ptal, jak to dělá, že mu děti tak přirozeně hrají? Říkal: "Dětský herec neexistuje. Děti představují sami sebe a je na tobě, co a jak z nich dostaneš. Nejhorší, co můžeš udělat je, dát jim scénář, ať se naučí roli. Oni se jí, za vydatné pomoci rodiny, skutečně naučí a pak jí odříkají jak básničku před tabulí - to je, přímo zoufale." Tak přesně takhle zřejmě postupovala paní režisérka - děti se dokonale naučily text ze scénáře. Bylo to ale k neposlouchání!. Nevydržel jsem se na film dívat do konce. (Pavel P. Ries) ()