Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vydejme se do tmavých lesů, kde bloudí otec a jeho syn Petr. Vracejí se z města, kde si přivydělávají muzicírováním. Tentokrát však cestu k domovu nalézt nemohou. Jedinou záchranou je pro ně světlo, které se objeví v dálce. To je zavede až na prazvláštní hrad, který tu nikdy nestál. Netuší, že ho obývá černokněžník, který zasáhne do Petrova života. V příštích letech bude Petr černokněžníkovi sloužit, pozná cenu přátelství, ale i lásku krásné princezny. Aby ji získal, musí se však z moci černokněžníka vysvobodit… Televizní zpracování jedné z pohádek B. Němcové natočil podle scénáře K. Kuršové režisér J. Chlumský, který do hlavních rolí obsadil J. Bartošku (Černokněžník), J. Saice (Petr), A. Rašilova (Filip), D. Krhutovou (princezna), A. Elsnerovou (komorná) a další známé herce. (Česká televize)

(více)

Recenze (28)

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Další z tuny pohádek na nedělní odpoledne, neboť do žádného jiného vysílacího času by se pohádka nehodila. Opět se spolu setkávají Andrea Elsnerová a Miroslav Vladyka jako v pohádce Cesta do pekla a zpátky. A opět jsou ty hlavní atributy, proč ji sledovat. Božena Němcová jistě napsala kvalitnější pohádku, než jaká z této patlaniny vylezla. Studiové provedení je příšerné. Především zobrazení černokněžníkova hradu a princeznina zámku. Zvláštní je, že po téměř padesát minut se tvůrci snaží diváky přesvědčit, že se jedná o napínavou a dramatickou tvorbu. Dramatický je však pouze závěr, který je naopak až moc jednoduchý. Proč se například mladík zakletý v sově nepokusil černokněžníka zaklít dávno? Ne, tahle pohádka (ne)stojí jen za to jedno shlédnutí. A ta hudba je příšerná! Povedený není ani střih. Jen ty závěrečné titulky jsou vskutku originální. Jméno herce a jeho portrét není k vidění ani v současných filmech a pohádkách, myslím, že jsem to nikdy neviděl. ()

Una111 

všechny recenze uživatele

Ach jé, Božena Němcová by se divila... Koukat se na to sice dalo, Bartoškovi ta role sedla jako žádná jiná, je to na pohled hezké... ale já prostě ty pohádky pro děti o čarování nemám zase až tak moc ráda, výjimkou je snad jen Preußlerův Čarodějův učeň a jeho filmové podoby, kde je vidět, že to "nevinné čarování" není vůbec nevinné. Dnes je takových pohádek a příběhů plno, magie je zkrátka v kurzu a roztahuje se v srdcích tam, kde dřív byla víra! - Aby bylo jasno: Nejsem proti kouzlům a magickým prvkům v pohádkách, které do pohádky neodmyslitelně patří - ale nesmí to být samoúčelné a zavádějící. ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

To bylo hodně divné. Černokněžník mohl čarovat daleko dřív a daleko víc, choval se vlastně neuvěřitelně hloupě, a navíc Bartoška ho pojal jako neustále se smějícího šílence. Oba učni také mohli dávno využít těch pár možností - a když vezmeme závěr. proč to neudělali daleko, daleko dřív, když to jde? Pak mě iritovalo, jak se všude v černokněžníkovi hradě svítí, přičemž se bydlí jen v jedné malé místnosti. Služka se zamiluje do sovy, a vůbec není překvapená, když se změní v chasníka, a hned ho začne líbat... A co macecha, to jako furt zůstala truhlou? Dám dvě hvězd za chvílemi docela slušnou výpravu a za Andrejku Elsnerovou, která je jako vždy k nakousnutí. ()

otík 

všechny recenze uživatele

Tato z valné většiny v exteriérech nebo solidních kulisách natočená pohádka určitě má co nabídnout, a to především v charismatu záporáka Jiřího Bartošky. Zbytek obsazení už tolik zářivý není, naštěstí i námět docela stojí zato a pohádka o dvou mladících, kteří musí svést souboj se zlým černokněžníkem a zároveň se ucházet o princeznu a její komornou, se dá v poklidu nedělního odpoledne oddívat. Škoda jen opravdu hodně rychlého konce a tak nějak nelogického zbavení se černokněžníka, ale to děti jistě řešit nebudou. Hudba: Jan Kolář ()

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

A když za tři roky syna nepoznáte, bude u mě sloužit další tři roky. Co, nepoznat syna, ale že až poté, co ho v tom divném hradě nechal, zjistil, že vlastně neví, kde ten hrad v tom lese je, to je kumšt. Ale ono to tak v pohádkách chodí. Kouzelné zrcadlo, služební autodidakti, co se naučí proměnit v kde co (no to není těžké, jenže to nefunguje, věřte mi, zkoušela jsem to). Jediné, co nechápu, je komorná, která se bez váhání zasnoubila za chlapíka, kterého znala asi pět minut coby člověka. Zas na druhou stranu, on byl sluha Filip chlapec jako cumel, že se zas tak moc ani nedivím. ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama