Bin-jip
Utsusemi
Golfová palica
3-Iron
Obsahy(1)
"Jsme jako prázdné domy, čekáme na někoho, kdo odemkne zámek a vysvobodí nás." Tae-suk se potuluje na své motorce, chodí od domu k domu, ve dveřích nechává reklamní letáky a vloupává se do těch bytů, kde si letáky nikdo nevyzvedne. Předpokládá totiž, že majitelé jsou na cestách, a tak v těchto prázdných obydlích přechodně pobývá, dokud se jejich vlastníci nevrátí.
Jednou se však vloupá do luxusního domu, kde se stane svědkem pokusu tyranského manžela o znásilnění své ženy Sun-hwa. Tae-suk do muže odpálí několik míčků golfovou holí 3-iron, popadne Sun-hwa a společně odjedou.
Od této chvíle vcházejí do prázdných domů společně. Tae-suk v každém bytě, do kterého se nastěhují, vaří, uklízí, dělá drobné opravy a Sun-hwa poprvé v životě zažívá skutečný pocit domova. Navzájem cítí bolest a samotu toho druhého a nakonec se do sebe zamilují.
Při návštěvě dalšího domu objeví mrtvé tělo starého muže, kterého sami pohřbí. V domě žijí, jako by byl jejich vlastní, dokud se nečekaně neobjeví syn zesnulého a nezavolá policii.
Tae-suk je obviněn z vraždy, vloupání a únosu a Sun-hwa se musí proti své vůli vrátit k manželovi. Zatímco Tae-suk čeká na propuštění z vězení, nachází jedinečný způsob, jak vrátit štěstí, které se Sun-hwa prožívali.
(Kfilmu.net)
Recenze (535)
Film o dočasně opuštěných bytech, bolestivých ranách golfovými míčky, všeříkajícím mlčení a trénování neviditelnosti představuje jeden z vrcholů tvorby autorského jihokorejského filmaře Kima Ki-dŏka. Pečlivě spřádá opojnou, až hypnotickou atmosféru, do které balí křehký příběh neobyčejné romance, v němž má nenahraditelné místo syrové násilí, i polibky jemné jak pohlazení vánku. Vypráví báchorku na hranici reality a polospánku o hrdinovi, který začíná na okraji společnosti a směřuje za hranice vnímání svého okolí. ()
Čuangovi sa snívalo, že je motýľ poletujúci po rozkvitnutej lúke. Keď sa zobudil, nevedel či je Čuang, ktorému sa snívalo, že je motýľ, alebo motýľ, ktorému sa sníva, že je Čuang. Takto nejak by som priblížil tento masterpiece. Ak by som mal mimozemskej civilizácii vysvetliť podstatu filmového umenia, pravdepodobne by som im pustil Bin-jip. Ešte krajší film ako Jar, Leto, s ktorým sa prekopete k samotnej esencii filmu ako takého a jeho výrazových prostriedkov. Tie sú vo filme otesané až na kosť, čo však vôbec nie je na škodu pretože čo dokáže ústredná dvojka "povedať" bez slov je naozaj fantastické. Pre mňa zatiaľ TOP film tohto roka (2005). Famózny soundtrack. 10/10 ()
Krásná čistá filmařina v korejském provedení Kim Ki-duka, pocitově i tématicky něco mezi filmem Nebe od Toma Tykwera a Jeunetovou Amélií z Montmartru. Příběh mlčenlivého mladíka přespávajícího v cizích prázdných bytech a navyklého vše oplácet - lásku i násilí. Ve filmu je jen minimum dialogů, postavy hovoří svými činy - např. pohled z očí do očí, několik golfových míčků odpálených trojkou železem na surového manžela a startování motorky stačí týrané ženě, aby utekla z domova k novému životu. Trailer: http://www.csfd.cz/film/185313-3iron-bin-jip/videa/ ()
Moji milí orientální básníci, jak vy to jen děláte, že ať básníte epicky nebo lyricky a klidně i beze slov, vždycky mě dostanete? ()
Tak málo slovy lze vypovědět tak krásný příběh. ()
Poetická očista. Melancholická vzpomínka na Blue Velvet. Nadpozemské. ()
Když nepočítám Jaro, léto ... tak se jedná asi o nejlepší Kimův film. Tentokrát nechal režisér zapomenout na skutečnost, že je úchyl, prasák, zoofil a prostitutkofil, jak to pilně dokazuje ve svých ostatních filmech. Tentokrát se zaměřil na sen a skutečnost. Jak je u něj zvykem, nepotřebuje k tomu sáhodlouhé dialogy, vždyť hlavní hrdina nepromluví ani slovo! Poetický film, který si budu pamatovat jen v tom kladném. ()
Krásný, posmutnělý, ale současně nadnášející film. Snímek, který pomalu tiká ke svému závěru... tak, aby v jeho posledních chvílích nejen odkryl před divákem důvod svého názvu 3-IRON, ale překryl všechen smutek a naplnil diváka ohromnou dávkou smíření a naděje. Snímek, který pro mě více něž jakýkoliv jiný film, prezentuje princip neublížení - přijít, nic neničit, vrátit jiným způsobem to, co si beru, přistupovat k druhým jako k lidským (tudíž křehkým) bytostem atd. Vše je navíc předloženo tak poetickým, křehkým a filmařsky čistým způsobem, že mě ten film prostě dostal. Shrnuto a podtrženo: Nádherné, posmutnělé a zároveň plné naděje a (byť s chvílemi násilí) plné klidu a smíru. ()
Osobitý a poetický film, který zaujme tajuplnou atmosférou a výtečnou režií. Je to mé první setkání s Kim Ki-dukem a rozhodně mě navnadilo na další zkoumání jeho filmografie. Až zhlédnu další jeho díla, uvidíme, kam tenhle snímek zařadím... ()
Divné věci dělají svět zajímavým. A tento film je tak trochu divně divný. Můj obdiv patří především hlavním hrdinům, jelikož dokázali beze slov vyjádřit tolik emocí. Celkově mám teď takový "čistý pocit". Konec nemohl být lepší a díky tomu dávám 4*. Romantikaa. ()
Kdo by to řekl, že za strpěním něčeho v zájmu té nejsilnější lásky se neskrývají srdceryvné monology, dlouhá léta odloučení, či ruce od krve, ale... Viz plakát filmu... Ona nejsilnější láska je zde totiž také tou nejčistší, nejmilejší, nejmírumilovnější a nejkrásnější. 3-iron je jeden z nejpoetičtějších filmů, které jsem kdy viděl, jeho atmosféra je tak zvláštní, scény ve vězení tak fascinující a na to navazující závěr, tak nádherný, že si říkám, jak trefné by bylo, kdyby tento film měl jen samá pětihvězdičková hodnocení a žádný komentář. 9/10 ()
Adekvátní iniciační film pro kontakt s jihokorejským filmem. Doporučit lze všem, což paradoxně tak intimnímu filmu trochu ubírá na síle. ()
Před vstupem do kina jsem si říkal, že už mne další korejská love-story těžko překvapí. Ale to jsem ještě neměl zkušenost s tvorbou ve světě nejznámějšího korejského režiséra Kim Ki-duka! Po celou dobu promítání jsem seděl téměř bez hnutí a fascinovaně sledoval krásný a poetický snímek o jednom neobvyklém vztahu, jenž se obejde beze slov, ale přesto je plný citu a lásky. Na filmu bych vychválil snad vše. Přes nádhernou hudbu, krystalicky čistou formální stránku, výborné herecké výkony, až k podmanivé atmosféře. Největší zážitek tohoto roku v našich kinech. BRAVO! ()
Kim Ki-Duk se snažil natočil tenhle film natolik uhrančivě, poeticky a zajímavě, že se z toho v druhý polovině stala trošku křečovitost. Zejména ta absolutní snaha o mlčenlivost obou hlavních postav se dostávala za takovou pomyslnou hranici, kdy už to nebylo zajímavý, ale spíš divný. Nicméně, i když je závěrečná fáze filmu podivná, tak je neskutečně působivá, to se musí Kim Ki-Dukovi nechat ()
Vyzbrojen znalostí metaforičnosti Jara, léta..., hledal jsem i tady od počátku za všemi těmi opakujícími se rituály a zvláštnostmi určitý hlubší smysl. Všechno to drhnutí svršků na valše, žehlení promočeného katalogu, odpalování golfového míčku dokolečka dokola a podobné, pro západního diváka nepříliš obvyklé výjevy přece musely mít nějaký význam. Závěrečná, dovysvětlující věta mi pak alespoň pomohla odhalit ono všudypřítomné fotografování jakožto techniku, kterou zaznamenáváme realitu, abychom snad poté nepochybovali o tom, že to byl jenom sen. A do toho všeho se tu pomaličku rozvíjí mlčenlivá love story dvou spřízněných duší, které si z města udělaly jeden velký hotel s přidanou dávkou dobrodružství. Poetika filmu rozhodně nechybí; naplno vnitřně rozzářit mě však dokázala až finální, plakátová scéna, která patří mezi klenoty moderní kinematografie. My všichni jsme asi někdy v mladické nerozvážnosti vzali do ruky nějakou tu trojku železo a mysleli, že s ní dobydeme svět, abychom pak zjistili, že moudřejší možná bude se jen tak lehce naklonit přes rameno a tiše a nepozorovaně si vzít to, po čem nejvíc toužíme. ()
Velice působivá a křehká lovestory, ve které vůbec nevadí, že ústřední dvojice nepromluví za celý film ani slovo (mluví jen nedůležité figurky okolo). Z Kim Ki-Duka nebývám vždy nadšený, nicméně tenhle film považuji za jeden z jeho nejlepších. Obzvlášť posledních 15 minut (nutno vidět:) ()
(1001) !!! V JISTÉM SMYSLU PRO VELMI PŘEMÝŠLIVÉ SPOILER: Těžko říct, jestli je celý tenhle film mnohovrstevnatý citlivý příběh o lidské bestiálnosti na jedné straně a o obrovské síle či jisté míře naivity, která je potřeba na druhé straně, aby se takovým bestiím dalo ve zdraví odolávat. Vězeňská sekvence je skvostná, větší agitku na nezdolnost lidského ducha bys těžko hledal. Na druhou stranu konec je děsně depresivní, pokud si ho vybere tak vnímat - a já bohužel vidím ženskou tak ztýranou, až jí z toho hráblo. "It's hard to tell that the world we live in is either a reality or a dream." ♥♥♥ ()
Film, který začíná zcela racionálně (mladík stráví vždy 1 noc v cizím bytě a další den hledá byt další), postupně přechází přes milostnou romanci až k závěrečné lyričnosti. Kontemplativní nálada v druhé polovině filmu jde až na hranici mezi realitou a snovými sekvencemi. Nemluvné postavy vyprávějí výrazem tváře a celého těla, slova jsou pro pochopení nepotřebná. Každý z obou hlavních hrdinů musí překonat krutost a bezdůvodné násilí, které je na nich pácháno okolím. ()
Emocionálně silný film, který svým způsobem zasáhne každého. Kim Ki-duk nejenže umí skvěle psát a režírovat, on se dokonce spokojí s minimálními prostředky a přesto to skvěle funguje. Více takových filmů. ()
Vůbec by mě nenapadlo, že takovému filmu vyloženě prospěje bobřík mlčení. Toho jsem většinou přisuzovala spíš akčním filmům. Scéna ve vězení přímo magická. (Btw můj první Kim Ki-duk). ()
Související novinky
Dvě smutné zprávy ze zahraničí
V noci na pátek v Lotyšsku nečekaně opustil filmový svět režisér a scenárista Kim Ki-duk. Podle dostupných informací populární a oceňovaný korejský tvůrce zemřel na komplikace spojené s nákazou… (více)
Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz
Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (více)