Čingischán

I keď som od tohto filmu veľa neočakával, rozhodol som sa, že si opäť po rokoch znova pustím a musím povedať, že ma nijak neprekvapil, skôr ešte viac zatvrdil v tom, že aj napriek účasti hereckých hviezd, sa jedná o jeden z najslabších hollywoodskych veľkofilmov (ak sa dá tak nazvať), aké boli kedy nakrútené. Nakrúcanie v bývalej Juhoslávii by som nepovažoval až za tak zlý nápad (aj keď niekedy som si pripadal, že sa dívam na Winnetoua), avšak herecké obsadenie už bolo na tom horšie. Stephen Boyd ako záporák Jamuga sa ešte dal, aj Sharif sa dal ako tak prežiť, ale na zvyšok amerických hercov v mongolských úlohách sa naozaj nedalo pozerať. Tiež treba povedať, že celá snímka je dosť naivne nakrútená, snaží sa byť trápne vtipnou, nie je až tak výpravná, čiže ani nemá čím výraznejšie zaujmúť, takže je častokrát aj nudná. Zvažoval som, že by som dal 3*, avšak zápory mi nakoniec akosi prevýšili klady, takže u mňa je to za 2*. (22.12.2007)

Džingischán ako jeden z pionierov ženských práv. Zástanca rovnakého zaobchádzania a možnosti vyjadrenia vlastného názoru ženy k voľbe budúceho partnera či vzniku vzťahu. Vlastne prečo nie. Veď doba vzniku filmu mení vždy historické skutočnosti podľa toho, čo sa práva aktuálne v spoločnosti deje. V Amerike v rokoch 1964 a 1965 prijali zákony o občianskych právach a o volebnom práve. Filmári sa rozhodli len nadviazať. Vyjadrili cez historický základ filmu ideu zákonmi zakotvenej rovnoprávnosti prostredníctvom spájania muža a ženy do rovnoprávneho partnerstva a zároveň spájania znesvárených kmeňov do jedného veľkého celku. Tak vznikol podľa Američanov národ mongolský s rôznymi odnožami, ktorému nevládol barbar, ale muž ctiaci si ženy a vzdelanie: Džingischán. Ako rozprávka je to pekné pozeranie. Veľkorysé kostýmové riešenie a kolorit zase poteší oči diváka. Navyše téza o človekovi, ktorý sa venuje poézii, hudbe, maľbe a kráse žien (tu v podobe čínskeho cisára), no práve vďaka tomu je častokrát oveľa zákernejší ako rodený bojovník nebola vôbec márna. Kľukaté zástavky umeleckých diel, sledujúcich rôzne nuansy a odtienky reality, práve ponúkajú obdobné umenia milovné typy k tomu aby využili bohatosť slovného vyjadrenia a jeho najrôznejších variantov k prefíkanej manipulácii s okolím. (17.07.2017)

Uf, tohle je opravdu silná káva. Mongolské stepi nahradily jugoslávské skály a lesy, Mongoly a Číňany ztvárňují Anglosasové, Francouzka a Arab. Autoři použili skutečná jména, ale už se neopovážili vyprávět Temüdžinův (Čingischánův) příběh, tak jak se nám dochoval z historických pramenů. Místo toho nám nabízejí uhozený hrdinský epos. Bujná fantazie zapracovala. K tomu divné kostýmy, nemongolský způsob válčení (kaskadéři nejspíše nezvládli střílet za jízdy z luku) a jedním z nejoddanějších Čingischánových vojáků je černoch. Všechno špatně. (26.10.2010)

Spíše mi to přípomínalo Vinnetoua. Jak prostředí, tak pojetí. Spíše než historický film s nějakou vypovídácí historickou hodnotou to byla taková "kovbojka". Co se týká nějaké historické přesnosti, tak s tím se moc tvůrci nepárali (podle toho, co jsem se o Čingis-chánovi dočetl). Spíše z toho udělali takový příběh dávného "hrdiny", který nese jen slavné jméno. Bylo to takové nijáké. Navíc obsazení, kdy skoro nikdo nevypadl jako asiat bylo do očí bijící a dost narušující film. Škoda! Howgh! (27.10.2010)

Strašné!Netuším,proč se v popisu k filmu uvádí slovo historický,já bych spíše volil slovo zoufalý.Temüdžin vypadá jako typický představitel obyvatelstva ze sídliště Chánov,kostýmy vypadají jako z evropského filmu o zbojnících,a když tak vidím,kdo hraje Mongoly a Číňany,divím se,že ve filmu hrají ženy a že muži nevystupují i v ženských rolích.Bída... (17.09.2016)