Gunpowder, Treason & Plot
Sprisahanie strelného prachu
Režie:
Gillies MacKinnonScénář:
Jimmy McGovernKamera:
Nigel WilloughbyHudba:
John E. KeaneHrají:
Robert Carlyle, Clémence Poésy, Richard Coyle, Maria Popistasu, Catherine McCormack, Gary Lewis, Tim McInnerny, Emilia Fox, Michael Fassbender (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1561 a okouzlující devatenáctiletá Marie Stuartovna se vrací po smrti své matky už jako skotská královna domů do vlasti. Oficiálním státním náboženstvím se zde stalo protestantství, a tak katoličku Marii rodná zem příliš laskavě nevítá. Snaží se ji přinutit, aby přijala novou víru, ale její výchova jí v tom brání. Její soukromé mše vzbuzují značnou nelibost zvlášť u protestantského kněze Knoxe. Marie stojí proti přesile politické i osobní, ale je odhodlána vládnout tak, jak v zemi nevládl nikdo předtím. Zrádců, intrik a spiknutí kolem ní je však příliš mnoho. Roku 1562 se stává zajatkyní anglické královny Alžběty I. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (21)
║Rozpočet £12miliónov║ ()
Soudky se střelným prachem, atentáty (respektive pokusy o ně) a jedna rodová linie, to je to, co spojuje oba díly téhle minisérie. Jinak jsou úplně jiné a bohužel se spíše tlučou než aby se doplňovaly a působily celistvým dojmem. Proto je taky nemůžu hodnotit jako jeden dlouhý snímek, ačkoliv jsem se na ně vydržel dívat celé tři hodiny bez přestávky.____Takže tedy díl první bych oznámkoval slabými třemi hvězdami, neboť na film "Marie Stuartovna, královna Skotů" z roku 1971 opravdu nemá (nejvíce mě zamrzelo, že se role lorda Bothwella neujal někdo doopravdy charizmatický). Scénář se navíc nevyvaroval několika zbytečných nepřesností, které zde v komentáři pěkně shrnuje uživatelka elizabeth_ba. Hlavní představitelka Clémence Poésy byla ovšem kouzelná.____Díl druhý pak hodnotím čtyřmi hvězdami, a to hlavně za úžasného, perfektního, dokonalého a já nevím jakého ještě Roberta Carlyla. Samotné prachové spiknutí v podání pánů Catesbyho, Percyho, Fawkse (k nepoznání změněný Michael Fassbender) a spol. se také povedlo a pokud můžu soudit, drželi se autoři historických dokladů jak jen to šlo. Výsledek: Tři a půl hvězdy. ()
Jakub I. Stuart : ,, Kněží a jezuity věšet, ale už nečtvrtit! '' ------- :-) Doba to byla divoká to šestnácté... A to teprve začínaly čarodějnické procesy a k osvícenství a humanismu to bylo ještě neskutečně daleko. Ano. Ve filmu bylo pár historických nepřesností. Ale kdo z běžných diváků vůbec něco co ví o dějinách Anglie a také té šlamastice co Jindra Tudor (většině známý spíše díky likvidaci svých manželek - a to pokud vůbec) způsobil křesťanské církvi... Film se dělí na dvě části. První díl se týká hlavně Marie Stuartovny a jejího návratu do Skotska coby královny. Filmů už na toto téma bylo natočeno více a tento se nesl v duchu standardů historických produkcí BBC. Bohužel ta první část na mně působila hodně studiově až televizně a lehce odpudivá byla i hudba. Druhý díl začíná nástupem Jakuba I. Stuarta. Toho si střilh všehoschopný (míněno v dobrém) Robert Carlyle. V druhé části se objevilo mnohem více známých herců např. horlivého katolíka dnes bychom řerkli teroristu Guye Fawkese si zahrál sám Fassbender a mohli bychom pokračovat. Druhá část se od první odlišuje také jednou zvláštností, kterou jsem hned tak někde neviděl a která mi ve filmu sedla. Herci totiž v určitých částích děje najednou začnou hovořit přímo k divákovi. Dívají se do kamery a vysvětlují své skutky a činy podobně jako to dělá v Domku z karet Kevin Spacey. Jak říkám moc mi to tam sedlo. Zatímco první díl se hojně řeší politika a málokdy kamera opouští stěny paláců, druhý díl je takový svěžejší, akčnější... Já to chápu tak, že první díl diváka uvedl do souvislostí, zatímco druhá část se plně věnovala jen onomu spiknutí, nikoliv popisu života Jakuba I. Rozprášením vzbouřenců (spiklenců) film také končí. Krvelačnější se na konci dočkají i oné slavné popravy, kde si kat s odsouzenými za plánované vyhození parlamentu (a krále) do povětří opravdu pohrál... Dávám za 4 sudy suchého střelného prachu. * * * * ()
Další z řady britských historických filmů. Opět záleží hodně na tom, jestli je můžete nebo ne. Rozhodně ale neurazí, navíc si doplníte dějepisné znalosti. Jako bonus tu máte charisma Roberta Carlyla, který hraje tak skvěle, že jeho v podstatě záporné postavě fandíte. Opravdu bych od tohohle herce, kterého si nejvíc spojuju s Do naha! a který rozhodně nepobral moc krásy a tělesného vzrůstu, nečekala, že úchvatně zahraje anglického krále. ()
První část o Marie Stuartovně mě zaujala hodně. Druhá s jejím synem Jakubem I. už o něco méně. Celkově průměr. ()
Začal jsem se v tom po nějaké době ztrácet - samá zrada, každý intrikuje proti každému... Bylo to na mne fakt už dost dlouhé... - 1. část - 35% + 2. část - 35% ()
Kto sa chce dozvedieť, prečo vlastne tí Angličania každý rok vystreľujú ohňostroje v Guy Fawkes Night, tu sa dozvie celé pozadie. Inak ide o celkom priemernú historickú drámu, kde druhá časť jasne predčila prvú. Ten rozbeh je slabý a hoci Clémence Poésy je dobrou Máriou Stuartovou, to čo sa deje okolo je slabým popisom dejín. Je to len predohra k druhej časti, k vláde Juraja I. Tu sa silno svojej roly zhosťuje Robert Carlyle a jeho výkon je vrcholom filmu. Inak neznalým doby tu bude dosť ťažké porozumieť, prečo sa vlastne katolíci s anglikánmi tak vyvražďovali a prečo je syn horlivej katolíčky naraz horlivým protestantom. Pomôže len wikipedia. ()
Moc hezký kvalitní historický film, co nejen doplní znalosti historie, ale dokáže solidně diváka uchopit a podržet. Během 200 minut jsem se rozhodně nenudil. Komu se třeba líbí seriál Tudorovci, bude Spiknutí střelného prachu a Karel 2: Moc a vášeň, či Zabijte krále bude velmi spokojen. ()
Pokud pominu fakt, že Marie Stuartovna se do Skotska vracela ne po smrti matky, ale po smrti manžela, francouzského krále Františka II. z Valois a ač lord Bothwell skutečně sloužil Mariině matce Marii z Guise, tak dost pochybuji, že by byl po čas Mariina života ve Skotsku téměř u všeho, jedná se o celkem fajn film (na to, že byl televizní). Clémence Poésy (mj. Nataša z Vojna a mír) je dost půvabná i na Stuartovnu (jejíž obrazy se mi teda nikdy nelíbily, ale pověsti hovoří, že byla krásná). Lord Bothwell byl, no řekněme, velmi přijatelný (dokonce je mu McKidd trochu podobný :-))); bratr Jakub nádherně intrikánský, podle filmu podněcovaný hezkou ale neplodnou Alžbětou (ve skutečnosti spíš nemohla mít legitimní děti a kdyby měla nelegitimní, někdo by se "postaral" jak o ně a Alžbětu tak o lorda Roberta (se kterým by je pravděpodobně měla) aby je všechny odstranil, což Alžběta, majíc ráda "svou" Anglii i "svého" Roberta (hraběte z Leicesteru) a navíc majíc politický čich, nemohla udělat..., viz téměř všechny Alžbětiny biografie). Výtku mám k tomu, že to bylo příliš ze skotského pohledu (tak nějak mi ti Skotové občas připadali jako staří Čechové, taky byli příliš hrdí a bylo s nimi obtížné vyjít a vyběhnout se sebou tak nějak nenechali). Jako zajímavost přidávám, že skutečný rozhovor, který vedla Marie ohledně Alžbětiny krásy proběhl s anglickým vyslancem přibližně takto: ...Marie zrovna obdržela Alžbětin portrét a zeptala se: "Nakolik se podobá její krásné tváři?", na což jí Randoph odpověděl, že jak doufá, zanedlouho to bude moci posoudit sama a nalezne mnohem větší dokonalost, než jakou je schopno znázornit lidské umění", ve filmu byl zaměněn s diskusí, kterou ve skutečnosti nevedla Marie ale Alžběta s vyslancem Melvilem ohledně toho, která z královen je krásnější... Oč byl první díl povedenější, tak o to byl druhý horší. Odehrával se v době, kdy mě Anglie už nezajímá a ukazuje se v ní, že ač „Pulcher vultus saepe est non imago pulchrae animae“ (krásný obličej často není obrazem krásné duše), tak za pokřiveným zevnějškem se může skrývat i pokřivený charakter. Bylo až s podivem, že něco takového mohli zplodit krásná Marie Stuartovna a vyhlášený fešák lord Darnley... (podle filmu to pravděpodobně šlo vysvětlit tím, že lord Darnley nikdy nepřišel do Mariiny postele střízliv, a ač to tam nepadlo, jako pravděpodobné vysvětlení mi to připadá). Zatím co prvnímu dílu nechyběla vášeň a intriky, tady se bohatě dostalo mučení a smrti. Něco, čeho by mohli využít (milostného vztahu) tak ten násilně přerušili, zato intelektu lorda kancléře Roberta Cecila nebo krále samotného jsme si užili mírou vrchovatou. Jednička za čtyři, dvojka za dvě, průměr za oba díly - tři. ()
Zaujímavá historická dráma, plné politických a náboženských intríg a sčasti je to aj veľmi krvavé a verte mi, mečom sa nešetrí. Režijný štýl bol občas trochu znepokojujúci kvôli tomu, že niektoré postavy sa zrazu otočili a hovorili priamo do kamery, ale toto bola moja jediná kritika. 6/10 ()
Kvalitní historický film, co nejen doplní znalosti historie (potřebné pro vychutnání třeva filmu V jako vendeta), ale dokáže solidně diváka uchopit a podržet. Během 200 minut jsem se rouhodně nenudil.A navíc Robert Carlyle který se sice objeví v roli krále Jakuba až v druhé polovině si celou mikro sérii ukradne pro sebe. Komu se třeba líbí seriál Tudorovci, bude Spiknutí střelného prachu a Karel 2: Moc a vášeň, či Zabijte krále ideálním doplněním. ()
Rád sleduji filmy, u nichž si kromě podívané jeden může namlouvat, že se něco dozví. O akci Guye Fawkse jsem věděl jen to málo, co jsem se přiučil z útržků comicsů, takže jsem možnost konzumace „oživlé učebnice dějepisu“ využil s nadšením. První část je zajímavá hlavně díky velmi fotogenické Marii Stuartovně v těle Clémence Poésy. Bohužel poněkud násilné navlékání příběhu na vztah Stuartovny s Bothwellem, zde zpracovaného s takovým citem pro ducha doby, že výsledek vypadá asi jako když neomalený podřízený v realitce balí mladší šéfovou, mi i pohled na překrásnou hlavní představitelku trochu kazilo. Část druhá, lépe obsazená, zahraná a historicky zajímavější, mne bavila a asi i poučila trochu víc. Robert Carlyle zde sice lidi nežere * alespoň toho nejsme nuceni být svědky * ale vypadá, že by mu chutnali a vycukanou, frustrovanou figuru Jakuba I. si vychutnává s gustem takřka kanibalistickým. Fassbender nedostane moc příležitostí, ale řev z mučírny zvládl na jedničku. Bude-li divák velkorysý a odpustí televiznímu snímku místy trochu chudou výpravu, bude spokojen. Long live BBC. ()
aspoň že si dílko nehraje na megapříběh- těžejní pro tvůrce zřejmě bylo,jakým způsobem přišla Marie k dítěti a její sexuální život ()
Nejdříve klady - je to britské, je to BBC, je to výpravné a v rámci možností i historicky docela věrné, je zde výkvět britského herectví (Fassbender, Carlyle, McKidd, McInnerny, Coyle, Lewis...) a k tomu nádherná Clemence. A teď zápory - dva díly spolu takřka nesouvisí a je tak těžké hodnotit to jako jeden film - první se spiknutím nemá nic společného, druhý zase na ten první moc nenavazuje. Ale to by tak asi bylo všechno k plusům a mínusům, teď pár drobností.. Chvílemi mi muzika připadala jako od Pavlíčka - v první části jako cimbálovka z jižní Moravy, ve druhém zase jako jeho soundtrack k Červenému bedrníkovi. První díl je zpočátku až totálně proskotský, ale pak Marie prostě překročí hranici, za kterou jít neměla, všechno se jí začne srát pod rukama a jde to cugrunt. To stejné ve druhém - zpočátku se povstalcům daří, ale každé spiknutí má nějaký slabý článek a takoví dva machiavelliové jako Jakub I. a lord Cecil nemají problém pak z toho vyždímat absolutní maximum. Až bude nějaká z českých televizí schopna produkovat něco alespoň se přibližující k tomuto, budeme se i u nás mít dobře. ()
Hezké. U druhého dílu jsem se sice už trochu nudila. Podle mého názoru, kdyby tam spoustu těch zdlouhavých scén vystřihli a dali to do jednoho dvou hodinového filmu, bylo by to mnohem lepší. Taky mě mrzelo, že Clémence Poésy byla jen v prvním díle, ale zase na druhou stranu, kdyby ji dali i do toho druhého, nejspíš by se to vyvíjelo úplně jinak. Hodně jsem přemýslela kolik mám dát hvězdiček, ale nakonec 3. ()
Dvě naprosto odlišné části, které by sice měly na sebe navazovat, ale nepůsobí tak. První díl mě zaujal mnohem více než druhý, přesto v obou dílech herci podávají velmi dobré výkony. ()
Jo, britský historický film, na tom téměř není co zkazit. Je to takový mírně trapný, místy. Když třeba postavy sdělují své vnitřní motivace divákům do kamery. Ale jinak je to zajímavé, dobře obsazené, a hlavně temné. ()
* Mária Stuart, mladosť - katolícka viera vs. protestantizmus, vypočítavosť a láska * Kráľ Jakub, kráľ Škótska a Anglicka, boj s parlamentom, prenasledovanie katolíkov, atentát * PUŠNÝ PRACH / atentáty * ()
Rozhodne dve veľmi rozporuplné časti jedného filmu, ktoré sú až tak rozdielne, že sa vám zdá, že okrem jednej postavy a všadeprítomného boja katolíkov a protestantov nemajú snáď nič spoločné. Prvá časť je snaha o historickú romantickú drámu, ktorá ma osobne väčšinou dosť nudila - jediná sympatická postava je Kevin McKidd a jeho Bothwell. Druhá časť je zase snaha o historický akčný film. Tá ma nudila síce o kúsok menej, no výber hercov a herečiek, až na zopár výnimiek (M. Fassbender, Catherine McCormack) vôbec neuznávam. Historické filmy poväčšine vôbec nemusím, a bohužiaľ, táto vec ma v tom len utvrdila, pozrieť sa to ale raz dá :) Čo sa týka historických presností alebo nepresností, to som vôbec neriešila, nakoľko viem, že historický presný a pritom zaujímavý film vznikne raz za uhorský rok, a to určite nebol tento prípad... ()
1. díl se mi líbil o dost více lepší 4*, ale ten 2. max 2,5*, takže jako celek bych to hodnotil na slušné 3*. A Clémence Poésy byla kouzelná. ()