Bizoni na tahu

Věčně sjetý novinář doktor Thompson a jeho příběhy v Bizonech na tahu dávají dohromady neobvyklý snímek a velice těžko se rozhoduji, jak jej ohodnotit. Kdybych se na něj díval okem zcela naivním, musel bych mlasknout 1-2 hvězdičky a trochu si zanadávat na ujetost, nesoudržnost a pochybnou vtipnost filmu. Mimochodem zmínky o „bláznivé komedii“ beru s rezervou, protože tou Bizoni moc nejsou - ačkoli drogové experimentátorství, hippie styl, beatnictví a podobné americké kulturní a sociální odchylky druhé poloviny minulého století někdy mohou na konformního příjemce dost bláznivě působit. A protože tento film se jimi zabývá, navzdory některým absurdním situacím, jichž jsou postavy účastníky, se nejedná o úplnou a samoúčelnou fabulaci s jediným cílem pobavit - vlastně má diváka také ovlivnit či dokonce poučit, a to nebývá typickým znakem bláznivých komedií. Alespoň tak jsem se rozhodl tento film číst. Také proto (kromě toho, že jsem se, především v druhé polovině, dobře bavil) jsem navzdory některým trochu hlušším místům zvedl své hodnocení na ****. A ovšem taky proto, že Bill Murray je čípek. (21.07.2010)

Srovnání s Fear and Loathing se samozřejmě přímo nabízí, ovšem pro Where the Buffalo nedopadá úplně dobře. Je sice zajímavé vidět Billa Murraye v jedné z prvních rolí, tipoval bych však, že on sám na ni nijak zvlášť rád nevzpomíná. Přinejmenším já měl totiž často pocit, že se s ní tak trochu trápil (narozdíl od J. Deppa, kterému vyloženě sedla a já osobně ji považuji za jednu z jeho nejlepších vůbec). Hlavní slabinou je ovšem samotný děj; ten je sice svým způsobem ucelenější, než v případě F&L (vzpomíná se na tři relativně samostatné příběhy, bez nějakých časových zákrutů, kde by se divák ztratil), nicméně i přes jako by silnější důraz na reálie své doby - prezidentská volební kampaň, soudní procesy s mladistvými zadrženými pro držení drog - není film ani z poloviny tak atmosférický jako novější Gilliamova podivnost. A to zejména kvůli mnohem menšímu výskytu Thompsonových monologů a myšlenek i vyhrocených absurdních situací vůbec. Nicméně za podívání stojí, rozhodně se ale vyplatí toho od něj moc nečekat. 7/10 (16.03.2010)

Oproti Strachu a hnusu v Las Vegas je tento film rozhodne len akousi slabou a lacnou paródiou na Huntera S. Thompsona. Bill Murray je fajn herec, ale postava večne nadrogovaného a pološialeného novinára sa mu v jeho hereckých začiatkoch jednoducho vymyká z rúk a mnohé herecké výkony v tomto filme pôsobia tak trochu úsmevne. Ale no čo, aby som bol objektívny, tak za pokus to stálo a pár vtipných scén sa tu tak isto našlo. (07.09.2019)

Když si člověk uvědomí, co mu všechno v životě prošlo, a jak já musím bejt hodnej a poslušnej... Něco dělám blbě a v tomhle životě už to nezměním. Neskutečná lehkost bytí... Byl tak výjimečně dobrej, nebo byla tak uvolněná ta doba? Případně kombinace obojího? A co jeho vnitřnosti? Já jsem hyn z desetiny jeho spotřeby..? Ale hodnotím film. A ten byl zmatečnej, ale tak nějak jinak, než bych chtěl, možná jsem měl prvně vidět tohle, a ne Strach a hnus...ten se mi totiž líbil mnohem víc, tohle byl jen odvar. Ale špatný to nebylo, na svou dobu asi hodně dobrý, ale 35 let je dlouhá doba, z některých filmů udělá pradědečky, z tohoto je strejda. (28.02.2015)

Bill Murray byl jednou z těch lepších nových komediálních hvězd 80. let, takže jsem čekal od komedie s ním nějaký slušný standart. Ale tohle bylo utrpení. Hrdina je novinář co fetuje, chlastá, je úplně mimo a chová se jako naprostý magor... kdo by někomu takovému dal práci? (Podle skutečné události?) Pak je tu jeho kamarád, kterému hrabe ještě mnohem víc. A to je celé, žádný děj či příběh, jen sled "punk" scének, které většinou nejsou ani vtipné. Murray se herecky snaží a mám ho rád, takže hvězdičku za něj, ale jinak tohle ani nebyla komedie, jen příšerná kravina. (15.02.2024)