Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Muž, který prodává válku. Čím krvavější je bitva – tím vyšší je cena…a na téhle vydělá majlant. Cynický a pragmatický britský agent William Walker přijíždí v devatenáctém století do Queimady, portugalské kolonie na Antillách. Jeho cílem je podnítit revoluci a získal pro Anglii výhodné podmínky při obchodu s cukrem. V nosiči vody a zavazadel José Doloresovi rozpozná potenciálního vůdce vzpoury otroků... portugalské jednotky jsou vyhnány z ostrova a moc za podpory britské vlády přebírá prozatímní vláda prezidenta Teddyho Sancheze. O deset let později Williama najme Královská společnost a vláda Queimady, která pátrá po plantážích cukrové třtiny. Jeho úkolem je dopadnout José Dolorese, který se svou armádou vzbouřenců narušuje ekonomické zájmy Anglie. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (60)

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Pokud jste si někdy chtěli udělat nějakou tu svou vlastní revoluci, tak zde dostanete názorný návod jak na to. Co budete potřebovat? Charisma, intrikářské vlohy, výřečnost, cynismus a hlavně a především schopnost si za všech okolností uchovat pragmatický nadhled někoho, kdo všechny ty vzletné proslovy, ideje, útisky, otrokářství, třídní rozdíly, lidské osudy, smrt i násilí bere tak, že existují jen a pouze proto, aby se z nich dalo někde někým něco (vy)těžit.. Těžko říci zda přímo nejlepší, ale každopádně nejzajímavější a nejméně jednoznačná role Brandonovy kariéry, která byla na zajímavé a nejednoznačné charaktery bohatá jako žádná jiná. Dnes by z toho vznikl hyperkorektní velkofilm o černošském vůdci, který vede svůj lid za svobodou; v době vzniku by se zase většina tvůrců spokojila s klasickým levicově smýšlejícím revolucionářským filmem o hrdinovi z lidu; nikoli však Pontecorvo, který tak (opět) o míle předběhl (nejen) svou dobu. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Ťažké filmy o vzburách, či povstaniach a domáhaniach sa za svoje ľudské, alebo národnostné práva mám rád. No tento bol natočený pomerne zložitou a náročnou obsahovou stránkou. Drsné zobrazenie černošskej tyranie a otroctva je síce otrasne reálne, no vecná stránka a pointa filmu mi väčšinu času chýbala. Samozrejme som rád, že som si doplnil zbierku o ďalšieho výborného Brandona, no aj tak mi to stačí len na 65%. ()

Reklama

Zeck 

všechny recenze uživatele

Živočišný Marlon Brando a námět černošské revoluce, tak příznačné pro 60. léta v USA. Sám Brando byl v osobním životě revolucionář bojující za práva černochů a původních Američanů (indiánů), takže je zajímavé ho pozorovat ve filmu, kde si vyšvihne roli arogantního manipulátora chodícího přes mrtvoly, jenž právě černochy využívá pouze jako prostředek k naplnění skrytých imperiálních zájmů své země. Právě zajímavá paralela mezi postavou Walkera a civilním Brandem (arogance) a zároveň jejich protipóly (lhostejný vypočítavý přístup X aktivista), udělaly tento film alespoň v něčem fascinující. Brando zkrátka podal vynikající výkon a sám v době vzniku prohlásil, že byl ten nejlepší v jeho kariéře. Návštěvnost v kinech byla ovšem katastrofální a není se čemu divit. Když si odmyslíte výkon hlavního představitele, zbude vám jen rozvleklá, impotentní nuda plná zdlouhavých scén, navíc bez sebemenší akce, že pokud by zde nehrál právě Brando a charismatem nerozsekával i ortodoxní heterosexuály, ten film skončí zapomenut v propadlišti dějin. 50% ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Pokud svobodu jen tak dostanete, není to svoboda. Svoboda je totiž něco, co si musíte vzít sám." Nemám žaludek rozpoutat revoluci kdekoli na světě, slíznout její plody a následně ji zkusit porazit. Sir Walker na to žaludek má a to je dobře. Jeho cynismus a pragmatismus je totiž dokonalej, i když trošku hnusnej. Jeho ekonomickej pohled na volbu mezi manželkou a prostitutkou je geniální, ale pro mne přišla dobrá rada příliš pozdě. A jelikož jsem ve škole chyběl na hodinách rasismu, tak mne zaujal názor, že cokoli řekne bílej člověk, je pravda. Dobře to měli anglický a portugalský kluci na těch plantážích zařízený. Jen mě mrzí, že kvůli tomu teď musíme koukat na klečící fotbalisty. ()

curunir 

všechny recenze uživatele

,,CIVILIZÁCIA NÁLEŽÍ BIELYM. ALE AKÁ CIVILIZÁCIA A AKO DLHO?" __ Nepríliš známy historicko-dobrodružný film voľne inšpirovaný skutočnými postavami a udalosťami, ku ktorému som sa dostal vďaka hudbe Ennia Morriconeho ozdobenej nezabudnuteľným ústredným motívom "Abolison", ktorý je v mnohom možné označiť za to najlepšie, čo maestro zložil (inšpiráciu pre neskoršiu "The Mission" bral určite aj odtiaľto). Čo však na filme najviac zaujme je jeho realistické podanie života čiernych otrokov na trstinových plantážach. Marlon Brando sa svojej úlohu zhostil naozaj skvelo, rovnako tak ako aj neherec Evaristo Márquez (povolaním skutočný robotník na plantáži) - vodca povstania a zároveň figúrka v rukách ctižiadostivého Branda - José Dolores , ktorý na žiadosť režiséra nahradil pôvodne plánovaného Sidneyho Poitiera. Quiemada sa tiež môže pochváliť solídnou výpravou, síce trocha usekávajúcim, no zároveň tiež dynamickým strihom. Na škodu je myslím, že vo filme sa neobjavila aspoň jedna celistvejšia bojová scéna a v mnohom zbytočne zauzlený (i keď ideovo bohatý) scenár robí pomerne jednoduchú zápletku naoko náročnejšou. Zo silnejších 4* na plný počet v hodnotení dvíha film fakt, že netuctové staršie filmy mám v obľube. (film prvý krát videný 30. 9. 2008 v ten deň aj napísaný pôvodný komentár, 1. 6. 2009 prerobený) ()

Galerie (10)

Zajímavosti (21)

  • Film byl natočen na motivy událostí, které se odehrály v historii souostroví Guadeloupe v Malých Antilách. (Terva)
  • Pôvodne sa mal film natáčať celý v Cartagene v Kolumbii. Problémové pracovné podmienky spôsobili, že produkcia prekročila plán a rozpočet, čo viedlo k tomu, že United Artists takmer vyhodili Pontecorva. Marlon Brando trval na dokončení filmu a zaplatil za presun výroby do Maroka, kde sa film mohol dokončiť za menej peňazí. Ďalšie scény sa natáčali v Saint-Malo vo Francúzsku, na Amerických Panenských ostrovoch a v Cinecittà Studios. (Arsenal83)
  • Okrem Marqueza aj mnohí ďalší herci boli neprofesionáli, ktorých Pontecorvo najal kvôli svojmu prístupu inšpirovanom neo-realizmom a použil ich už predtým vo filme Bitka o Alžír (1966). (Arsenal83)

Reklama

Reklama